Kolegyně Richterová je součástí klubu, který tvoří Piráti s hnutím STAN, a v rámci poměrného systému prostě připadají na tuto koalici místa ve vedení Poslanecké sněmovny (...). Tady je potřeba připomenout, že při sestavování Sněmovny tyto subjekty vystupují společně jako jeden klub.
Při poměrném rozdělení by koalice PirSTAN měla získat zastoupení v předsednictvu Sněmovny, konkrétně ale jen jeden post. Před O. Richterovou, kterou navrhli společně Piráti a STAN, jež na ustavující schůzi vystupovali sdruženě, byla už místopředsedkyní zvolena V. Kovářová (STAN).
Jan Skopeček zde reaguje na otázku (video, 13:48) moderátorky, která zmiňovala, že hnutí SPD s 20 poslanci prozatím ve vedení dolní komory nezískalo ani jednoho zástupce, zatímco Pirátská strana se čtyřmi poslanci svou zástupkyní má. Jan Skopeček vysvětluje, proč podle něj skutečnost, že se pirátská poslankyně Olga Richterová stala místopředsedkyní Sněmovny, není v rozporu s poměrným rozdělením postů ve vedení Sněmovny. Poukazuje přitom na to, že na ustavující schůzi vystupují kluby STAN a Pirátů sdruženě. Zisk více místopředsednických křesel pro tento sdružený klub je pak podle něj v souladu s principem poměrného zastoupení.
Vzhledem ke kontextu výroku proto budeme v následujících odstavcích pracovat s tím, že Jan Skopeček mluví o rozložení sil v rámci ustavující schůze Sněmovny.
Nejdříve se zaměřme na části výroku, v nichž Jan Skopeček mluví o poslaneckých klubech. Koalice Pirátů a Starostů již před volbami avizovala (.pdf, příloha č. 2, str. 6), že vzniknou dva samostatné kluby STANu a Pirátů, v rámci vyjednávání o zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny ale budou postupovat jednotně: „Koaliční strany se dohodly, že po volbách vytvoří samostatné poslanecké kluby, které budou postupovat jednotně při vyjednávání o zastoupení koaličních stran ve vedení Poslanecké sněmovny a v jejích orgánech (…).“
Jednotné vystupování různých poslaneckých klubů v rámci volby sněmovních funkcionářů poté umožňuje článek 7 volebního řádu Poslanecké sněmovny, který je součástí zákona o jednacím řádu dolní komory. Sdružení poslaneckých klubů je považováno v kontextu jednání Sněmovny za jeden klub.
Piráti a Starostové a nezávislí po volbách opravdu vytvořili dva samostatné poslanecké kluby, které v rámci ustavující schůze skutečně hlasovaly jednotně. Samotná volba předsedy a místopředsedů Sněmovny je tajná, a tak společný postup dvou klubů při hlasování nemůžeme ověřit. Uveďme však, že Olgu Richterovou na post místopředsedkyně Sněmovny nominovali Piráti a hnutí STAN společně.
Byť je Olga Richterová členkou poslaneckého klubu Pirátů, v rámci ustavující schůze 8. a 10. listopadu 2021 byla součástí společného sněmovního uskupení Pirátů a Starostů, které zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny považuje za jeden klub.
Zde je však nutné upozornit na to, že před Olgou Richterovou byla na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny zvolena také Věra Kovářová (STAN). Z celkového počtu šesti místopředsedů (.pdf) tak koalice PirSTAN obsadila již dvě místa. Podle zásad poměrného zastoupení by přitom na celou koalici Pirátů a hnutí STAN, která ve volbách získala 37 poslaneckých mandátů, mělo (po zaokrouhlení na celá čísla) připadat jen jedno křeslo ve vedení Sněmovny.
Upřesněme, že pokud by mělo být poměrným systémem rozděleno 6 míst místopředsedů, připadalo by na koalici PirSTAN 1,1 místa; na koalici SPOLU 2,1 místa; na hnutí ANO 2,2 místa a na hnutí SPD 0,6 míst. Pokud by při výpočtu mělo být rozděleno všech 7 míst ve vedení Sněmovny, tedy 6 místopředsedů a 1 předseda, jsou tato čísla podobná. Na Piráty a hnutí STAN by připadalo 1,3 místa a například na SPD 0,7 místa.
Rozdělení pozic předsedy a místopředsedů Sněmovny pak tomuto poměrnému zastoupení neodpovídá. K volbě posledního z šesti místopředsedů prozatím nedošlo, z pěti míst již ale 2 obsadila koalice SPOLU, 1 místo hnutí ANO a Piráti a Starostové dohromady dvě místa. Koalice PirSTAN tedy získala více pozic v předsednictvu Sněmovny, než jí dle zásad poměrného zastoupení připadá. Výrok Jana Skopečka proto hodnotíme jako zavádějící.
Doplňme, že na počtu dvou místopředsedů pro koalici SPOLU a dvou místopředsedů pro koalici PirSTAN se tato tzv. pětikoalice dohodla v rámci své koaliční smlouvy (.pdf, str. 11). Původně pětikoalice počítala se zachováním stejného počtu místopředsedů jako v minulém volebním období, kdy bylo místopředsedů pět. O plánu na navýšení na celkem 6 místopředsedů poté začali zástupci pětikoalice hovořit ve druhé polovině října, zbývající dva posty přitom měly připadnout hnutí ANO. Uveďme, že svého místopředsedu chtěla získat také SPD, která kritizovala především to, že při navýšení počtu místopředsedů nezíská pozici, která by jí dle zásad poměrného zastoupení měla připadnout. Účast SPD v předsednictvu Poslanecké sněmovny však hned po volbách odmítla především TOP 09 v čele s Markétou Pekarovou Adamovou, která označila zástupce SPD za extremisty.
Karel Havlíček se mohl vedle dvojitého ministra stát ještě předsedou Poslanecké sněmovny, poslanci ho ale do volby nepustili. O tom, ale i o rozdělení místopředsednických křesel diskutoval Havlíček s čerstvým místopředsedou Sně...