Ten poměrný systém v rámci rozdělování výborů tak zachován byl, skutečně na nás připadají teda vedení dvou výborů.
Na hnutí SPD dle současných politických dohod připadají 2 křesla předsedů výborů z celkového počtu 18 výborů, které by měly být zřízeny v nové Sněmovně. Předsednictví výborů Poslanecké sněmovny by tak skutečně mělo být rozděleno poměrným systémem.
Nově zvolená Poslanecká sněmovna bude mít 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Podle § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny má Sněmovna povinnost zřídit 7 výborů (mandátový a imunitní výbor, výbor petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační, volební a výbor pro evropské záležitosti), další výbory pak zřizuje dle vlastního uvážení.
Podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny by měly být jednotlivé výbory ustaveny podle zásady poměrného zastoupení, a to v současnosti na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. V nich získalo hnutí SPD 20 mandátů, hnutí ANO 72 mandátů, koalice SPOLU 71 mandátů a koalice PirSTAN 37 mandátů. Dohromady tak pětikoalice získala 108 křesel. Pokud bychom uvedené ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny vztáhli na pozice předsedů výborů, pak při počtu 18 výborů by měla na hnutí SPD připadnout (po zaokrouhlení na celá čísla) celkem 2 místa předsedů jednotlivých výborů, na hnutí ANO by pak mělo připadnout 6 míst a na pětikoalici SPOLU a PirSTAN 10 míst.
Pro úplnost uveďme, že předsedu daného výboru nejdříve volí členové výboru na jeho první ustavující schůzi a poté zvolení předsedy musí potvrdit ještě Poslanecká sněmovna. K volbě většiny předsedů v současnosti ještě nedošlo, jelikož se výbory prozatím nesešly a sněmovní strany teprve nominují jejich členy.
Podle veřejně dostupných informací se v současnosti počítá s rozdělením pozic předsedů jednotlivých výborů skutečně podle zásady poměrného zastoupení. Zástupci budoucí vládní koalice složené z koalic SPOLU a PirSTAN by měli opravdu zasednout v čele celkem 10 výborů, na hnutí ANO by mělo připadnout 6 výborů. Hnutí SPD, jehož je Jan Hrnčíř členem, by mělo stát v čele dvou výborů, konkrétně kontrolního a petičního.
Karel Havlíček se mohl vedle dvojitého ministra stát ještě předsedou Poslanecké sněmovny, poslanci ho ale do volby nepustili. O tom, ale i o rozdělení místopředsednických křesel diskutoval Havlíček s čerstvým místopředsedou Sně...