Tento výrok byl ověřen jako

Bývalý premiér Andrej Babiš zde mluví o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou schválila jeho vláda (.pdf) a následně ji navrhla k projednání Poslanecké sněmovně.

Předně uveďme, že již ve středu 20. října tehdejší ministryně financí Alena Schillerová rozhodla (.pdf) o mimořádném odpuštění daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec roku 2021. Podle Ministerstva financí se jednalo o rychlé a dočasné řešení energetické krize, která má dopad na všechny ekonomické subjekty, „zejména pak domácnosti s nízkými příjmy a malé a střední podniky, které nejsou plátci DPH“.

Zmiňme, že Ministerstvo zároveň uvádí, že veřejné rozpočty při snížení sazby daně z 21 % na 0 % u dodání elektřiny a plynu přijdou za jeden kalendářní měsíc zhruba o 2,08 mld. Kč (.pdf, str. 10).

Jako systémové řešení Ministerstvo financí připravilo právě novelu zákona o DPH, která předpokládá nulovou DPH na elektřinu a plyn, a to od 1. ledna 2022 po dobu jednoho roku (.pdf, str. 5, 15). Bývalá vláda tuto novelu schválila 20. října (.pdf), 1. listopadu ji pak ministerstvo předložilo Poslanecké sněmovně. Projednávání novely bylo následně navrženo na pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila ve středu 15. prosince (.pdf). Při hlasování však Sněmovna program této schůze zamítla.

Ze záznamu hlasování vyplývá, že proti schválení programu se vyjádřily pouze strany nově nastupující pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09). Zamítnutí programu schůze předcházela téměř tříhodinová debata, ve které svůj zamítavý postoj vyjádřili někteří členové nově nastupující vlády, například lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský či předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Pětikoalice kritizovala především plošné rozdávání peněz, nesystémové zadlužování či neslučitelnost návrhu s právem Evropské unie.

Michálek ve svém vystoupení k novele mj. uvedl: „Myslím si, že to řešení, které předkládá odcházející vláda, nepomáhá těm, kterým je potřeba pomoci tak, jak by si zasloužili. Naopak vytváří obrovské dopady na státní rozpočet. Dvě miliardy korun měsíčně. Střední třída si samozřejmě uvědomuje, že pokud zrušíme daně na elektřinu, tak ve výsledku ten dluh – protože to půjde jedině na dluh – bude muset někdo zaplatit a že to bude ve výsledku zejména ta střední třída."

Pro doplnění uveďme, že kriticky se k návrhu bývalé vlády vyjádřil pro server iDnes.cz například také Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Dle jeho slov je problémem vládního návrhu především to, že odpuštění DPH někomu zvýšené ceny energií „překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje“, což podle něj může všem z dlouhodobého hlediska uškodit.

Po jednání Sněmovny 15. prosince poté Marian Jurečka pro ČT24 uvedl, že nová vláda v příštích dnech či týdnech představí vlastní konkrétní plán pomoci, o kterou budou lidé žádat „přes jednoduchý formulář“. Stát by podle Jurečky měl také kontaktovat ty, u nichž se ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Pomoc by k lidem měla směřovat pomocí úpravy či zvýšení příspěvku na bydlení, formou mimořádné okamžité pomoci či jiných nástrojů.