Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR
Podle Eurostatu zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Podle NKÚ navíc 90 % nárůstu výdajů nesouviselo s koronavirem.
Twitter, 25. dubna 2022
Koronavirus
Evropská unie
Ekonomika
Rozpočet 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Zadlužení Česka v roce 2021 rostlo dle Eurostatu skutečně nejrychleji v celé EU. Nejvyšší kontrolní úřad zároveň opravdu ve zprávě za rok 2021 uvedl, že téměř 90 % nárůstu státních výdajů nesouviselo s covidem-19.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat zveřejnil (.pdf) 22. dubna nejnovější data ohledně vývoje vládních dluhů v jednotlivých členských zemích. Zadlužení v České republice činilo v posledním čtvrtletí minulého roku 41,9 % HDP (str. 4) naší země, zatímco o rok dříve byl dluh na úrovni 37,7 %. Celkově se tedy Česko meziročně zadlužilo o 4,2 p. b. Jak nám ukazuje graf níže, v žádné jiné unijní zemi se za dané období státní dluh tak rychle nezvýšil.

Statistiky Eurostatu za předešlá období nám ukazují, že už ve 3. kvartálu 2021 se Česko (.pdf) stalo 6. nejrychleji se zadlužující zemí. Státní dluh se tehdy meziročně navýšil o 2,4 p. b. Meziroční tempo zadlužování je tedy již druhé čtvrtletí po sobě relativně vysoké. 

Dodejme, že v předchozích čtvrtletích bylo tempo českého zadlužování v evropském srovnání spíše průměrné a v druhé polovině roku 2020 se Česko zadlužovalo jedním z nejpomalejších temp v celé Unii. Nárůst tedy nastal zejména právě ke konci roku 2021, kdy se český vládní dluh v poměru k HDP mezičtvrtletně zvýšil o 1,5 %, zatímco ve většině evropských zemí tento ukazatel poklesl.

V druhé části naší analýzy se zaměříme na Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten vydává každý rok výroční zprávu, ve které na základě svých kontrol popisuje nově vzniklé či přetrvávající systémové nedostatky, se kterými se stát potýká. Zpráva se předkládá parlamentu a vládě, zároveň je dostupná i pro veřejnost. Na začátku dubna vydal NKÚ zprávu za rok 2021, po jehož valnou většinu stála v čele naší země Babišova vláda. V dokumentu se v souvislosti s tempem zadlužování státu píše (.pdf, str. 12), že „téměř 90 % meziročního nárůstu celkových výdajů nesouviselo s výdaji vynaloženými v souvislosti s onemocněním covid-19“.

NKÚ zároveň uvádí (.pdf, str. 12), že „tempo nárůstu státního dluhu je vážným rizikem pro udržitelnost veřejných financí“. Enormně rostly běžné výdaje a rozpočet na rok 2021 byl podle NKÚ naplánován tak, že 99 % všech státních příjmů měly spolknout mandatorní a kvazimandatorní výdaje. To jsou ty výdaje, které stát musí plnit a nelze se jich zříci (.pdf).

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů