V první části našeho hodnocení se zaměříme na to, jestli současná vládní koalice implementovala do svého programového prohlášení závěry důchodové komise. Ministr Jurečka přitom některé z principů vyjmenoval. Na závěr se pak podíváme na to, jestli opravdu došlo ke zvýšení důchodů o 500 korun za každé vychované dítě.

Nejprve uveďme, že důchodovou komisí má Marian Jurečka patrně na mysli Komisi pro spravedlivé důchody, která vznikla v roce 2019, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedla Jana Maláčová z ČSSD. Kromě odborné veřejnosti zasedli v této komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti. Předsedkyní důchodové komise byla tehdejší rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová a poslední zasedání proběhlo na konci listopadu 2020.

Komise si na svém 6. jednání v září 2019 odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje, aby tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD projednala záměr „zvýšení důchodů fixní částkou zohledňující výchovu dětí“. (Pro návrh hlasovalo 16 přítomných, proti 10 a dalších 6 se zdrželo.) Programové prohlášení současné vlády pak skutečně říká, že by se při výpočtu zásluhové složky důchodu měl zohlednit počet vychovaných dětí.

Na svém 7. jednání o měsíc později se komise jednomyslně shodla (.pdf, str. 7) na tom, že by MPSV mělo rozpracovat koncepci tzv. nultého a prvního pilíře důchodového systému. Podle reformy představené v době, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí řídila Jana Maláčová, se nultý pilíř týká (.pptx, str. 6) základního minimálního důchodu pro všechny důchodce. První pilíř pak zohledňuje (str. 6) předchozí výdělky občana a někdy se mu říká také zásluhový. Programové prohlášení Fialova kabinetu s oběma pilíři počítá a navíc k nim chce přidat i třetí, dobrovolnou složku.

Během svého 8. zasedání v listopadu 2019 pak důchodová komise většinově podpořila (.pdf, str. 8) usnesení, v němž doporučila, aby byly „k politickému projednávání“ postoupeny principy návrhu na řešení důchodů v případě tzv. náročných profesí. Upřesněme, že komise (.pdf, str. 1) se tehdy věnovala možnostem zajistit dřívější odchod do důchodu pro pracovníky nejvíce rizikových zaměstnání, aniž by došlo ke zkrácení výše jejich důchodu. Na svém 11. zasedání si zase komise odhlasovala (.pdf, str. 5), že doporučuje „dále rozpracovat varianty měkčí podmínky potřebné doby pojištění“ – zjednodušeně řečeno doby, po kterou musí lidé pracovat, aby získali nárok na starobní důchod (.pdf). Oba tyto návrhy Fialova vláda ve svém programovém prohlášení podporuje (.pdf, str. 14).

Marian Jurečka zmiňuje konkrétně ještě mezigenerační solidaritu. Ačkoliv ze zápisů jednání, které nejsou příliš podrobné, nevyplývá, že by komise tento problém projednávala, ve svém programu s ním nynější vláda počítá. Konkrétně se jedná o možnost „platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům“. Dodejme, že důchodovou reformu hodlá současná vládní garnitura předložit do konce roku 2023.

V minulém volebním období, konkrétně v létě 2021, se Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč k důchodu na dítě pro toho rodiče, který se o dítě staral. Novela má platit od roku 2023.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Marian Jurečka správně uvádí, že programové prohlášení vlády (ve které působí jako ministr práce a sociálních věcí) obsahuje některé principy přijaté Komisí pro spravedlivé důchody. Ze zmíněných příkladů tato komise nehlasovala přímo jen o mezigenerační solidaritě, tento princip je nicméně základem samotného průběžného důchodového systému, kde důchody hradí lidé v produktivním věku. Zvýšení důchodů o 500 korun za vychované dítě bylo již schváleno. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.