Tomio Okamura v rozhovoru pro Českou televizi tvrdí, že podle odborníka na energetiku Vladimíra Štěpána Česko nenakupuje plyn přímo od Ruska skrz dlouhodobé kontrakty, ale přes Německo. V důsledku toho je prý plyn v Česku dražší. V rámci odůvodnění výroku se proto zaměříme na to, jestli Vladimír Štěpán takto mluvil o slovenském kontraktu na dodávky plynu, a pro kontext se zaměříme i na pravdivost Štěpánových vyjádření. Doplňme, že Tomio Okamura měl zjevně slovy „2× méně“ na mysli dvakrát nižší cenu.

Vladimír Štěpán je jednatelem společnosti ENAS a v českých médiích je prezentován jako energetický expert. Na začátku dubna letošního roku pro Parlamentní listy uvedl, že „ceny plynu pro odběratele jsou v Česku dvakrát vyšší než například na Slovensku“. V rozhovoru pro iDnes pak zase řekl, že Slovensko pokrývá většinu své spotřeby plynu z dlouhodobého dvoustranného kontraktu. Česko oproti tomu podle Štěpána musí nakupovat plyn na burze, a kvůli tomu je dražší.

Na Slovensku je největším dodavatelem plynu společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), která v roce 2020 zajišťovala více než polovinu dodávek jak do domácností (.pdf, str. 33), tak do podniků (str. 35). 100% akcionářem SPP je slovenské Ministerstvo hospodářství.

SPP má dlouhodobou smlouvu s Gazpromem, což je ruský producent zemního plynu, který většinově vlastní stát. Současný kontrakt byl podepsán v roce 2008 na 20 let dopředu s tím, že celkově má Slovensko nakoupit zhruba 130 miliard kubíků zemního plynu. Cena kontraktu je však obchodním tajemstvím. Kromě toho nakupuje státní SPP plyn i na burze a od jiných obchodníků. Uveďme, že data Eurostatu ukazují, že mezi lety 2012 až 2020 činil import zemního plynu na Slovensko v průměru zhruba 4–5 miliard kubíků.

Dodejme, že o tři dny později, kdy vyšel námi ověřovaný rozhovor s Tomiem Okamurou, oznámil slovenský ministr hospodářství Richard Sulík, že státní SPP podepsala nové kontrakty na zemní plyn. V důsledku toho se má do konce roku 2023 snížit slovenská závislost na dodávkách z Ruska asi o 65 %.

Co se týče toho, jak nakupují zemní plyn čeští obchodníci, data Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazují, že plyn proudil v posledních 12 měsících do tuzemska pouze přes Německo. Zemní plyn do Česka pak nakupují soukromí dodavatelé od obchodníků, kteří mají buď dlouhodobé kontrakty na dodávky např. s Gazpromem, nebo plyn získávají na tzv. spotovém trhu v Evropě. Statistický úřad Eurostat uvádí, že v roce 2020 pocházelo 100 % importovaného plynu z Ruska.

Česko jakožto stát žádný plyn nenakupuje, plyn si totiž v Česku kupují soukromé energetické společnosti. Je nicméně nutné dodat, že ČEZ je ze 70 % vlastněn státem a v roce 2020 ovládal v tuzemsku 14 % trhu se zemním plynem. Pražská plynárenská, která ve stejném roce ovládala 12,5 % trhu, zase 100% patří do vlastnictví hlavního města. Významný podíl na distribuci zemního plynu ale v Česku mají třeba společnosti Innogy nebo E.ON. První zmiňovaná patří pod státní maďarskou společnost, druhá je vlastněna (.pdf, str. 20) soukromými investory. Tomio Okamura přitom v námi ověřovaném rozhovoru privatizaci „strategické infrastruktury“ kritizoval.

Žádné informace o tom, za kolik si jednotlivé energetické společnosti nasmlouvaly a nakoupily plyn, nejsou k dispozici. „V energetice existují soukromé firmy, z nichž každá má nějakou nákupní strategii plynu,“ uvedl pro AFP Petr Průcha, ředitel sekce Retail Energy Management v Innogy ČR. Ceny, za které pak obchodníci nakupují plyn přímo od ruského Gazpromu, také nejsou veřejně k dispozici, což potvrdil hlavní ekonom skupiny ČEZ Pavel Řežábek.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nedokážeme ověřit, zda sousední Slovensko kupuje plyn dvakrát levněji než čeští dodavatelé. Ceny, za které české společnosti plyn nakupují, totiž nejsou veřejně k dispozici. Také nelze zjistit, jakou částku si SPP sjednala s Gazpromem. Nedokážeme tedy ověřit, jestli je tvrzení Vladimíra Štěpána pravdivé, a potažmo ani vyvrátit či potvrdit to, jestli je výrok Tomia Okamury zavádějící. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.