Petr Vokřál

Petr Vokřál

I ten rozpočet jako zákon musí potom projít horní sněmovnou (Senátem, pozn. Demagog.cz). (...) neschvaluje, ale dává k němu stanovisko.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 27. září 2022
Právní stát,
Poslanecká sněmovna,

Tento výrok byl ověřen jako

nepravda

Zkrácené odůvodnění

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. Svým podpisem schválený zákon stvrzuje také prezident. Senát je však z projednávání zcela vyloučen a nedává k návrhu žádné stanovisko.

Plné odůvodnění

Předně uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, tedy do 30. září. Doplňme, že vládní přípravu rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Z Ústavy vyplývá, že se Senátu schvalování státního rozpočtu netýká (článek 33, odst. 2; článek 42). Popis legislativního procesu na stránkách Poslanecké sněmovny pak uvádí: „Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá. Procedura schvalování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně je odlišná od legislativního procesu ostatních zákonů.“

Následující schéma detailně znázorňuje celý proces schvalování návrhu státního rozpočtu.

Zdroj: Poslanecká sněmovna

Přijímání státního rozpočtu se tedy liší od běžného legislativního procesu, kdy je Sněmovnou schválený návrh zákona postoupen Senátu. Pakliže Senát návrh schválí či se návrhem nebude zabývat, zákon zamíří k podpisu prezidentovi. Pokud však horní komora návrh zamítne nebo přijme pozměňovací návrhy, vrací se takový návrh k projednání do Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh státního rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí představilo 1. září. Ministerstvo počítalo se schodkem 270 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později uvedl, že se deficit kvůli zastropování cen energií pravděpodobně zvýší. Vláda návrh rozpočtu schválila 26. září, přičemž plánovaný schodek nakonec vzrostl na 295 mld.

Na závěr shrňme, že o rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna, které návrh předkládá vláda. Do schvalování je zapojen také prezident, který zákon podepisuje. Ten sice může Sněmovně návrh vrátit, poslanci jej ale mohou následně přehlasovat. Senát tedy do procesu schvalování státního rozpočtu nijak nezasahuje a nedává k němu ani žádné stanovisko. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Senát se v některých případech k rozpočtovým opatřením vyjadřuje, byť tato oblast nespadá do jeho pravomocí a proces schvalování rozpočtu žádné usnesení Senátu nevyžaduje.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Senátní duel: Jiří Dušek a Petr Vokřál

Předvolební debata Českého rozhlasu, 27. září 2022

Do druhého kola senátních voleb v Brně postoupil nynější senátor Jiří Dušek spolu s bývalým primátorem města Petrem Vokřálem. Ani tento rozhlasový duel nám neunikl, a nyní vám tak přinášíme analýzu jejich faktických výroků z ce...

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů