Jiří Dušek

Jiří Dušek kandidoval ve volbách do Senátu v roce 2016 jako nestraník za hnutí ANO 2011 v obvodu Brno-město. V letošních senátních volbách obhajuje svůj mandát jako nestraník navržený ODS na kandidátní listině koalice ČSSDODSVasFaktB (ČSSD, ODS, hnutí Vaši starostové a hnutí Fakt Brno). Ve druhém kole se proti němu postaví nestraník za hnutí ANO Petr Vokřál. Na otázku moderátora, jaké je to stát proti kandidátovi ANO, když byl před šesti lety kandidátem tohoto hnutí on sám a následně i na otázku, proč „změnil dres“, reagoval Dušek tvrzením o nezávislosti své tehdejší kandidatury.

Nezávislý kandidát nicméně není totéž, co nestraník, tedy kandidát bez politické příslušnosti. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR totiž „nezávislý kandidát“ podává přihlášku k volbám zcela samostatně pod svým vlastním jménem. Na rozdíl od ostatních kandidátů bez politické příslušnosti, kteří jsou součástí kandidátek politických stran, hnutí či koalic, tak musí k přihlášce připojit petici s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu. 

Jiří Dušek byl nicméně v senátních volbách 2016 součástí kandidátní listiny hnutí ANO, které ho na tento post navrhlo. Voleb se tedy sice účastnil jako nestraník, nicméně vzhledem k tomu, že byl do voleb navržen politickou stranou, nelze ho označit za „nezávislého“. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Senátor Jiří Dušek v kontextu výroku mluví o negativním vztahu Andreje Babiše k českému Senátu. Poukazuje na to, že Babiš Senát v minulosti opakovaně kritizoval, nicméně i přesto v několika případech do Senátu sám přišel.

Andrej Babiš se od roku 2016 skutečně ve svých výrocích stavěl k Senátu ČR negativně. Po druhém kole senátních voleb v roce 2016 Babiš například na otázku, proč lidé podle něj Senát nepovažují za důležitý, odpověděl: „To je otázka existence Senátu. Na Slovensku žádný nemají, legislativní proces je rychlejší. U nás role Senátu ještě klesla poté, co ztratil vliv na volbu prezidenta, který se volí přímo. Kdybychom ho neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo.“

Svůj názor na Senát ČR Andrej Babiš vyjádřil také ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V kapitole Sen o poctivé politice Andrej Babiš píše (.pdf, str. 131): „Co Senát? Údajná pojistka demokracie. Myslím, že voliči několikrát za sebou odpověděli dost srozumitelně. Na rozdíl od voleb do sněmovny, voleb krajských nebo obecních, o volby do Senátu zájem není. (…) Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorové parlamenty má většina evropských zemí, například celá Skandinávie.“

Naposledy se Andrej Babiš pro média k Senátu vyjádřil 24. září 2022 po komunálních volbách a po prvním kole senátních voleb. Redaktorka CNN Prima News na tiskové konferenci hnutí ANO Andreje Babiš konfrontovala (video: Brífink z volebního štábu ANO k výsledkům voleb, čas 22:17) s otázkou, jestli je podle něj stále Senát zbytečný. Andrej Babiš ve své odpovědi na otázku jednoznačně neodpověděl. Uvedl nicméně, že některé evropské země horní komoru nemají, a zmiňoval například zrušení senátu ve Švédsku.

Jiří Dušek ve druhé části výroku poukazuje na účast Andreje Babiše na schůzích Senátu ČR a tvrdí, že do horní komory přišel několikrát. Dodejme, že hovoří o účasti během svého senátorského mandátu, který mu začal 15. října 2016. Upřesněme, že první schůze Senátu v novém složení se po tehdejších volbách konala v listopadu (.pdf) téhož roku. Za toto období, dle záznamů ze schůzí Senátu, vystoupil Andrej Babiš na plénu celkem 9x. Jako příklad zde uvedeme záznam z prvního a posledního senátního vystoupení Andreje Babiše za posledních 6 let.

Shrňme, že Andrej Babiš tedy v médiích otevřeně kritizoval Senát od roku 2016. I přes svůj negativní postoj do horní komory však skutečně několikrát přišel. Konkrétně se účastnil devíti schůzí Senátu. Výrok Jiřího Duška proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dušek, který nyní obhajuje svůj senátorský mandát ve volebním obvodu Brno-město, byl do Horní komory zvolen v roce 2016 jako nestraník za hnutí ANO.

Výbor pro záležitosti Evropské unie Senátu PČR má osm členů a Jiří Dušek je jedním z jeho místopředsedů. Tento výbor a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jsou pověřenými orgány, které se zabývají evropskými legislativními návrhy či jinými unijními dokumenty. Výbor může takové dokumenty vzít na vědomí (tzn. že nebudou projednány plénem Senátu), anebo může přijmout usnesení, ve kterém k návrhu vyjádří svůj postoj a plénu Senátu jej doporučí k přijetí.

Přijatý postoj Senátu následně bere v potaz vláda při vyjednávání ministrů v Radě EU, která je orgánem reprezentujícím zájmy členských států. Prostřednictvím usnesení pléna navíc Senát běžně komunikuje s Evropskou komisí – ta totiž vydává reakce na senátní usnesení. Reakce Evropské Komise (EK) jsou dostupné jak na stránkách Senátu, tak i na webu samotné EK.

Na nadcházejících příkladech lze vidět, že Evropská komise na Duškova doporučení skutečně musela reagovat. Senátor Dušek byl v rámci svého výboru zpravodajem tisku „Návrh doporučení Rady o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání“ a tisku „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské strategii pro univerzity“.

O těchto dokumentech se hlasovalo (.doc, str. 8–9) na zasedání Výboru pro záležitosti Evropské unie 31. března 2022 ve sloučené rozpravě. Zpravodaj Jiří Dušek během zasedání přednesl svoji zpravodajskou zprávu a předložil návrh, který doporučil projednání tisku na senátní schůzi. Výbor následně Duškův návrh přijal.

Senát poté zařadil tento tisk na svou 24. schůzi a projednal jej 6. dubna letošního roku, kde se k němu svým usnesením vyjádřil. Evropská komise zaslala předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi svou reakci (.pdf) 13. července, ve které na senátní usnesení reagovala.

Stejná situace nastala (.doc, str. 4–6) například také u tisku „Návrh doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů“, u kterého byl senátor Dušek rovněž zpravodajem a EK na senátní stanovisko také odpověděla (.pdf). Jiří Dušek tedy správně uvádí, že na jeho doporučení v rámci Výboru pro záležitosti Evropské unie Evropská komise reagovala, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, tedy do 30. září. Doplňme, že vládní přípravu rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Z Ústavy vyplývá, že se Senátu schvalování státního rozpočtu netýká (článek 33, odst. 2; článek 42). Popis legislativního procesu na stránkách Poslanecké sněmovny pak uvádí: „Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá. Procedura schvalování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně je odlišná od legislativního procesu ostatních zákonů.“

Následující schéma detailně znázorňuje celý proces schvalování návrhu státního rozpočtu.

Přijímání státního rozpočtu se tedy liší od běžného legislativního procesu, kdy je Sněmovnou schválený návrh zákona postoupen Senátu. Pakliže Senát návrh schválí či se návrhem nebude zabývat, zákon zamíří k podpisu prezidentovi. Pokud však horní komora návrh zamítne nebo přijme pozměňovací návrhy, vrací se takový návrh k projednání do Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh státního rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí představilo 1. září. Ministerstvo počítalo se schodkem 270 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později uvedl, že se deficit kvůli zastropování cen energií pravděpodobně zvýší. Vláda návrh rozpočtu schválila 26. září, přičemž plánovaný schodek nakonec vzrostl na 295 mld.

Na závěr shrňme, že o rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna, které návrh předkládá vláda. Do schvalování je zapojen také prezident, který zákon podepisuje. Ten sice může Sněmovně návrh vrátit, poslanci jej ale mohou následně přehlasovat. Senát tedy do procesu schvalování státního rozpočtu nijak nezasahuje a nedává k němu ani žádné stanovisko. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že Senát se v některých případech k rozpočtovým opatřením vyjadřuje, byť tato oblast nespadá do jeho pravomocí a proces schvalování rozpočtu žádné usnesení Senátu nevyžaduje.

Česká ústava ve svém článku 41 stanovuje, že návrh zákona může podat kromě poslance, skupiny poslanců, vlády nebo zastupitelstva vyššího územního samosprávného celku (kraje či hl. m. Prahy) i Senát.

Zákonodárná pravomoc jednotlivého poslance tedy vyplývá přímo z ústavy, u senátorů je situace jiná – článek 41 mluví jen obecně o Senátu. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak funguje navrhování zákonů právě Senátem.

V případě senátního návrhu zákona – tedy zákona, který předkládá Senát Poslanecké sněmovně – stojí Senát na samém počátku legislativního procesu jako navrhovatel. O tom, zda takový zákon horní komora vůbec navrhne Sněmovně, musí nejprve rozhodnout Senát jako celek. Dle jednacího řádu Senátu může návrh na podání senátního návrhu zákona vznést senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu. Takový návrh poté v horní komoře prochází dvěma čteními a následně se o něm hlasuje.

Aby byl návrh přijat a postoupen Poslanecké sněmovně, musí pro něj hlasovat nadpoloviční většina všech přítomných senátorů. Jelikož Senát je obecně usnášeníschopný za přítomnosti alespoň třetiny všech senátorů (tj. 27), pro schválení senátního návrhu zákona musí zvednout ruku alespoň 14 z nich.

Doplňme, že poté, co Senát odsouhlasí, aby byl senátní návrh zákona předložen Sněmovně, může jej dolní komora vrátit zpět Senátu jako navrhovateli k dopracování, jinak jej projedná v rámci standardního legislativního procesu. Pokud Sněmovna návrh zákona schválí, zašle jej, tak jako v případě jiných zákonů, Senátu k projednání. Tentokrát ale již Senát figuruje přímo v roli komory parlamentu, nikoliv v roli navrhovatele.

Dle české ústavy má tedy zákonodárnou pravomoc Senát jako celek, na rozdíl od poslanců nemůže zákon navrhnout samotný senátor. To v důsledku znamená, že se na takovém návrhu zákona musí shodnout alespoň určitý počet senátorů, vzhledem k výše uvedeným pravidlům minimálně 14.

Brněnský kosmický inkubátor je součástí mezinárodní sítě podnikatelských inkubátorů Evropské vesmírné agentury ESA BIC (European Space Agency Business Incubation Centre). Cílem skupiny je podpora startu-pů, které vyvíjejí nové technologie pro využití v kosmickém průmyslu, nebo které nacházejí uplatnění pro kosmické technologie na Zemi.

Brněnská pobočka má po prvním českém podnikatelském inkubátoru v Praze nabídnout příležitost zejména mimopražským start-upům z celé České republiky. Je společným projektem CzechInvestu, Jihomoravského kraje, Ministerstva dopravy a Evropské kosmické agentury. CzechInvest pobočku otevřel spolu s partnery 7. března 2018, při příležitosti 40. výročí prvního letu československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru, a v Brně (.pdf, str. 9) se tehdy sešla celá posádka kosmické stanice (Právo, 6. března 2018).

Senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Jiří Dušek tehdy ke slavnostnímu otevření pobočky uvedl: „Organizačně velmi složité setkání kosmonautů Hvězdárna a planetárium Brno nepřipravila jenom proto, abychom vzpomínali na minulé doby. Spolu s mnoha dalšími se nám podařilo iniciovat vznik tzv. centra ESA BIC Brno, které bude aktivně podporovat zapojení místních firem do kosmického průmyslu” (Právo, 6. března 2018). Lze tedy říci, že Jiří Dušek iniciativu ESA BIC do Brna skutečně pomohl přivést.

Předně uveďme, že Jiří Dušek, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária Brno, se stal senátorem v říjnu 2016. Ve výroku mluví o tzv. Brněnském kosmickém inkubátoru, jenž spadá pod mezinárodní síť poboček byznysových inkubačních center (BIC) Evropské kosmické agentury (ESA), která je provozuje s cílem podpořit rozvoj podniků a projektů v oblastech pozemského využití kosmických technologií a vývoj technologií nových. První kosmický inkubátor u nás ESA otevřela v Praze v roce 2016, v březnu 2018 ji pak následovala brněnská pobočka.

Od roku 2016 se součástí ESA BIC v České republice stalo celkově 38 start-upů. Pražský inkubátor prvních šest projektů začal podporovat v roce 2016. V roce 2017 ESA BIC Praha oznámil účast dalších čtyř start-upů. V léte 2018 se součástí pražského inkubátoru staly tři projekty, v roce 2019 poté dohromady dalších pět. Celkem sedm start-upů začala pražská pobočka podporovat v letech 2020 a 2021. Dohromady se tedy do roku 2021 stalo součástí ESA BIC Praha 25 projektů, s čímž také počítal původní plán z roku 2016.

Doplňme, že v roce 2022 bylo oznámeno přijetí dalších čtyř projektů (MARS Buildings, FlyinDiamonds, ECOTEN urban comfort a AdvaScope), z dostupných zdrojů není nicméně zcela jasné, zda jsou součástí pražského či brněnského inkubátoru.

Brněnský kosmický inkubátor, o němž Jiří Dušek v minulosti uvedl, že se jako ředitel Hvězdárny a planetária Brno podílel na jeho vzniku, první dva start-upy vybral v listopadu 2018. Oba tehdy dostaly grant ve výši až 50 tisíc eur a také přístup k poradenským službám a marketingové podpoře. O rok později se k nim přidaly firmy Skymaps, Spacemanic a Entrant a v roce 2020 byly do brněnského inkubátoru přijaty další čtyři firmy. V roce 2021 neoznámila brněnská pobočka žádného nového účastníka. Dohromady od vzniku brněnského ESA BIC do roku 2021 projevilo zájem o grant padesát startu-pů, před odbornou porotou uspělo devět z nich. Přijetí devíti projektů během tří let předpokládal také původní plán brněnské pobočky z roku 2018.

V roce 2021 otevřel projekt ESA BIC Czech Republic další výzvu, díky níž mohou různé startupy získat podporu až 50 tisíc eur. Do roku 2026 by brněnský inkubátor měl podpořit 15 firem, na které je připraveno celkem milion eur. Polovina částky pochází od agentury, druhou pak poskytne Jihomoravský kraj. 

Shrňme tedy, že ESA BIC Brno v první fázi let 2018 až 2020 podpořil devět projektů. Do roku 2026 se pak počítá s podporou dalších 15 start-upů, tedy přibližně dvojnásobku původního počtu.

Předně uveďme, že Jiří Dušek, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária Brno, se stal senátorem v říjnu 2016. Ve výroku mluví o tzv. Brněnském kosmickém inkubátoru, jenž spadá pod mezinárodní síť poboček byznysových inkubačních center (BIC) Evropské kosmické agentury (ESA), která je provozuje s cílem podpořit rozvoj firem a projektů v oblastech pozemského využití kosmických technologií a vývoj technologií nových.

První kosmický inkubátor v České republice ESA otevřela v Praze v roce 2016, v březnu 2018 ji pak následovala brněnská pobočka. Doplňme, že Jiří Dušek v minulosti uváděl, že se jako ředitel Hvězdárny a planetária Brno na vzniku brněnského inkubátoru podílel.

ESA BIC Brno do roku 2021 podpořil celkem 9 start-upů. Od roku 2018 jsou součástí brněnského inkubátoru projekty World from Space a MapTiler, v roce 2019 se přidal Spacemanic, Skymaps a Entrant, o rok později Zaitra, Mobis0ne, GroundCom.space a VRgineers.

Z veřejně dostupných zdrojů nicméně nejsou informace o obratu některých těchto firem dohledatelné, například ani prostřednictvím obchodního rejstříku. Některé společnosti (např. Entrant, Skymaps, Zaitra či Mobis0ne) zde totiž účetní závěrky nezveřejňují, nebo je zveřejňují pouze ve zkrácené podobě, kde obrat není uveden. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že senátor Jiří Dušek hovoří o negativním vztahu Andreje Babiše k českému Senátu. V kontextu výroku poukazuje na to, že Babiš Senát v minulosti opakovaně kritizoval, nicméně i přesto v několika případech do Senátu sám přišel. Konkrétně pak tvrdí, že byl Andrej Babiš na schůzích Horní komory nejvýše pětkrát.

Upřesněme, že Jiří Dušek mluví (audio, čas 2:38) o Babišově účasti během svého senátorského mandátu, který mu začal 15. října 2016. První schůze Senátu v novém složení se po tehdejších volbách konala v listopadu (.pdf) téhož roku. Za toto období, dle záznamů ze schůzí Senátu, vystoupil Andrej Babiš na plénu celkem 9x. Jako příklad zde uvedeme záznam z prvního a posledního senátního vystoupení Andreje Babiše za posledních 6 let.

Andrej Babiš se tedy schůzí Senátu během mandátu Jiřího Duška účastnil častěji, než tvrdí Dušek. Konkrétně Babiš přišel na devět senátních schůzí a není tedy přesné, že by se účastnil nejvýše pěti jednání. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.