Petr Vokřál

Předně uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, tedy do 30. září. Doplňme, že vládní přípravu rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Z Ústavy vyplývá, že se Senátu schvalování státního rozpočtu netýká (článek 33, odst. 2; článek 42). Popis legislativního procesu na stránkách Poslanecké sněmovny pak uvádí: „Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá. Procedura schvalování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně je odlišná od legislativního procesu ostatních zákonů.“

Následující schéma detailně znázorňuje celý proces schvalování návrhu státního rozpočtu.

Přijímání státního rozpočtu se tedy liší od běžného legislativního procesu, kdy je Sněmovnou schválený návrh zákona postoupen Senátu. Pakliže Senát návrh schválí či se návrhem nebude zabývat, zákon zamíří k podpisu prezidentovi. Pokud však horní komora návrh zamítne nebo přijme pozměňovací návrhy, vrací se takový návrh k projednání do Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh státního rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí představilo 1. září. Ministerstvo počítalo se schodkem 270 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později uvedl, že se deficit kvůli zastropování cen energií pravděpodobně zvýší. Vláda návrh rozpočtu schválila 26. září, přičemž plánovaný schodek nakonec vzrostl na 295 mld.

Na závěr shrňme, že o rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna, které návrh předkládá vláda. Do schvalování je zapojen také prezident, který zákon podepisuje. Ten sice může Sněmovně návrh vrátit, poslanci jej ale mohou následně přehlasovat. Senát tedy do procesu schvalování státního rozpočtu nijak nezasahuje a nedává k němu ani žádné stanovisko. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Senát se v některých případech k rozpočtovým opatřením vyjadřuje, byť tato oblast nespadá do jeho pravomocí a proces schvalování rozpočtu žádné usnesení Senátu nevyžaduje.

Stavba Velkého městského okruhu Brno (VMO) je už od svého počátku řízena a financována Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, organizací spadající pod Ministerstvo dopravy. Hlavním důvodem dostavby městského okruhu je urychlení cesty městem a ulehčení kapacitě silnic. Samotná stavba je rozdělená do několika sektorů a úseků, z nichž některé jsou již v provozu. Okruh by měl být dle plánu dokončen v roce 2035 a průběžně by na jeho výstavbu mělo padnout 38,3 miliard korun.

Projekt nového brněnského vlakového nádraží a železničního uzlu byl připravován v několika variantách. Ty se lišily například geografickou polohou samotné stavby, avšak komise Ministerstva dopravy nakonec v roce 2018 schválila tzv. variantu Řeka. Výstavba železničního uzlu, budovy nádraží i přilehlých městských komunikací by podle odhadů Správy železnic a dálnic měla vyjít na 40 až 50 miliard korun. Na nádražní budovu by pak měla směřovat zhruba polovina této částky. Je však nutno podotknout, že se jedná o dva roky starý cenový odhad, a výsledné náklady tak mohou být ještě vyšší. Doplňme také, že část financí půjde také na výkup pozemků, na kterých by budova měla v budoucnu stát.

Finální verze budovy nového hlavního nádraží byla ze soutěže vybrána v červenci 2021. Za vítězným návrhem stojí nizozemský ateliér Benthem Crouwel. Stavba by měla být zahájena v roce 2028, předpokládané otevření nového hlavního nádraží je pak očekáváno v roce 2034.

Co se týče samotné ceny a financování stavby, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) počítá s významnou pomocí prostředků z Evropské unie. Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda se pak zmiňoval o financování z rozpočtu této státní společnosti, tedy de facto ze státních peněz: „Ona ta částka zní hrozivě, ale takový uzel se bude stavět téměř deset let. Takže když si to podělíte, vyjde vám na každý rok nějakých pět, šest miliard, což si myslím, že je zvladatelné. Náš rozpočet na investice je kolem 30 miliard ročně, takže věřím, že i pro Brno se peníze najdou.“

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. V případě Velkého městského okruhu Brno se jedná o projekt Ředitelství silnic a dálnic, organizace Ministerstva dopravy. Tato organizace je také hlavním investorem. U nového hlavního nádraží zatím není jasné, z jakých zdrojů se bude výstavba financovat, ovšem z vyjádření Jiřího Svobody a Martina Kupky vyplývá, že stát počítá s využitím prostředků z rozpočtu Správy železnic a z Evropské unie.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které "leží". Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů obecně čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci ani demolici patrně nevyžadují. Ze zmíněných 745 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici, poměr těchto dvou kategorií bohužel neznáme.

Magistrát navíc poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, kde je více než 50 neobydlených bytů, reálné číslo bytů připravených k rekonstrukci tedy bude ještě vyšší. Pokud ovšem vycházíme z tohoto počtu jako minima a počtu 745 bytů jako maxima bytů, které jsou obecně k rekonstrukci (či demolici) určeny, pak by pro dlouhodobější plán na rekonstrukci zbývalo 402 bytů, což spadá do intervalu uváděného primátorem.

Přesná čísla počtu pronájmů za poslední 4 roky se nám nepodařilo nalézt, jelikož centrální registr žadatelů o byt spravuje Bytový odbor brněnského magistrátu interně. (.pdf, str. 73). Ani dotazem na magistrát jsme se k tomuto číslu nedostali. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková objasnila, že tato čísla nemá souhrnně k dispozici, neboť je to záležitostí městských částí a celkový počet bychom zjistili dotazem na všech 23 z nich. Za městské byty ve správě města, což je asi 597 bytů, uvedla, že v posledních 4 letech "bylo po rekonstrukci nebo nově vystavěných dáno do pronájmu celkem 160."

Jde však pouze o podíl z 597 bytů, které jsou ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71). Údaje z bytů, které spravuje celkem 23 městských částí(.pdf, str. 126) (jde celkem o 28 099 bytů) nemáme k dispozici.

Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 má statutární město Brno nejvyšší podíl (.pdf, str. 90) bytů v obecním vlastnictví ze všech měst (19,73 % v roce 2011, ale v roce 2016 už jen 15,6 %).

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace říká analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které „leží.“ Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje. Ze zmíněných 1200 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici (magistrát poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, o 50 bytech tak nevíme, zda jsou připravené k zabydlení, v rekonstrukci, k rekonstrukci nebo k demolici). Složku bytů určených k demolici u žádného z čísel bohužel neznáme.

V celkovém počtu „ležících“ bytů, byť bychom přistoupili na definici ležení dle Vokřála, se primátor plete přibližně o 25 %. Rekonstrukce je připravena nebo se plánuje u 745, nikoli u 600. Ve druhé větě výroku nejsme kvůli nekompletním datům schopni určit odchylku od skutečnosti, Vokřál však zejména opomíjí skutečnost, že část z těchto bytů je určena k demolici.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace obsahuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Informace (.xls) o počtu prodaných bytových domů je možné čerpat ze stránek brněnského Bytového odboru.

Jsou zde uvedeny záznamy prodeje domů v letech 2002 až 2018, avšak zdaleka ne u všech prodaných domů je uveden rok prodeje. Celkově jsou zde záznamy o prodeji 1531 domů s celkovým počtem 23 987 bytů.

Pokud sečteme počet prodaných domů uvedených v dokumentu Bytového odboru za jednotlivé roky, získáme tyto údaje:

• 2002 – 1 dům

• 2003 – 4 domy

• 2004 – 90 domů

• 2005 – 130 domů

• 2006 – 91 domů

• 2007 – 72 domů

• 2008 – 65 domů

• 2009 – 64 domů

• 2010 – 126 domů

• 2011 – 64 domů

• 2012 – 56 domů

• 2013 – 55 domů

• 2014 – 52 domů

• 2015 – 12 domů

• 2016 – 15 domů

• 2017 – 7 domů

• 2018 – 2 domy (verze 05/2018 – statistiky města nezahrnují domy zmíněné níže)

K údajům Bytového odboru dodáváme, že jen 906 prodaných domů z celkových 1531 uvedených v záznamech, bylo doprovázeno časovým údajem roku prodeje. U prodeje domů bez časového údaje nelze s jistotou tvrdit, že se jedná pouze o časové období před rokem 2002, případně i včetně tohoto roku.

Při bližším pohledu na volební období 2014-2018 lze dohledat, že nynější Zastupitelstvo města Brna schválilo prodej těchto bytových domů:

2018

• 30. ledna - Dukelská třída 57, Lesnická 62

• 19. června - Charbulova 27

2017

• 7. března - Slepá 35, Špitálka 14

• 20. června - Maškova 2, Merhautova 182

• 5. září - Merhautova 90, Zemědělská 36

• 12. prosince - Dukelská třída 36, Ryšánkova 4

2016

• 2. února - Filipova 8, 10, 12

• 21. června - Drobného 76a, Tišnovská 118, Třískalova 2, Veveří 51, Jana Uhra 2, Merhautova 102, Zemědělská 14, Merhautova 194, 196, 198, Křídlovická 70, 72, 74, 76

• 6. září - Merhautova 159, Nové Sady 32, Nové Sady 16, nám. 28 října 11, Vrchlického sad 7, Slovákova 4

• 11. října - Kounicova 63, Nerudova 14

2015

• 8. září - Staňkova 30, Filipova 14, 16, 18

• 6. října - Hlinky 62

• 8. prosince - Jiráskova 8

Toto jsou údaje o prodeji bytových domů a celků v rámci tohoto volebního období. Nynější zastupitelé složili slib na zasedání dne 25. listopadu 2014. Za rok 2014 tak nedošlo ke schválení prodeje z bytového fondu úřadujícím zastupitelstvem.

Pro srovnání připojujeme také údaje z roku 2014, avšak je nezbytné si uvědomit, že se jedná o schválení prodeje zastupiteli minulého volebního období (2010-2014).

2014

• 21. ledna - Trávníky 10

• 18. března - Fišova 19, Heinrichova 1, Helfertova 20, Jugoslávská 32, Merhautova 57, Merhautova 151, Jugoslávská 36, Mathonova 28, Fišova 21, 23, 25, Zemědělská 2, 4, 6, 8, 10

• 15. dubna - Merhautova 174, nám. 28 října 14, Merhautova 32, Bayerova 25, 27, 29, Chodská 7, 9

• 20. května - Hoblíkova 8, Merhautova 82, Třískalova 6, Zemědělská 20, 22, 24, 26, Hrnčířská 17

• 17. června - Hoblíkova 10, Mathonova 8a, Merhautova 162, Venhudova 14, Ryšánkova 6, Trávníky 12, Lesnická 29, Merhautova 12, Milady Horákové 42, 44

• 2. září - Drobného 7, Lužánecká 24, Erbenova 14, Fišova 38, Gorazdova 7, Hlinky 66, Hoblíkova 4, Kladivova 3, Mathonova 4, Merhautova 89, Merhautova 176, Zemědělská 34, Cejl 84a, Merhautova 10, Merhautova 24, Slepá 21, Pellicova 1a, Šumavská 23, 21, 19, Šumavská 17, Botanická 69, Botanická 67, 65

• 7. října - Trávníky 2, Helfertova 7c - uliční část, Provazníkova 13, Údolní 52, Zemědělská 28, Erbenova 10, 12, Teyschlova 32, 34, 36

K údajům také doplňujeme dokument (.doc) Bytového odboru, který obsahuje seznam domů, u nichž byl zastupitelstvem schválen záměr k jejich prodeji. S tímto dokumentem také souvisí změna postupu (.doc) při prodeji městského bytového fondu, která výrazně omezila prodej naplánovaný před jeho schválením v březnu 2016 (bod 43).

Petr Vokřál byl jmenován do funkce v roce 2014, kdy průměrná cena bytů v novostavbách byla 52 272 Kč (s DPH) za metr čtvereční. Vyplývá to ze zprávy o vývoji cen a prodeje bytů v Brně, kterou pravidelně zpracovává společnost Trikaya. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 je podle nové zprávy průměrná cena bytu v brněnské novostavbě 71 035 Kč za metr čtvereční.

Oproti dnešním cenám nejsou tedy ceny roku 2014 poloviční, ale více než dvoutřetinové.

Finální verzi koncepce rezidentního parkování v Brně schválila (bod 44) Rada města Brna 22. května 2018. Nařízení 10/2018 a 11/2018 upravují, jaké oblasti v Brně lze zpoplatnit v případě parkování a za jakou cenu. To, zda jednotlivé městské části přistoupí k systému, spadá do pravomocí (čl. 4 a čl. 12) Rady městské části.

Městská část Brno-střed přistoupila k chystanému systému sérií dvou usnesení Rady MČ z 18. prosince 2017 (.pdf, bod 22) a 4. června 2018 (.pdf, bod 16). V prvním usnesení byly chystané změny aplikovány na oblasti: centrum (1-01), tř. Kpt. Jaroše (1-02), Grohova (1-13) a Antonínská (1-14). V červnovém usnesení se schválilo rozšíření do všech zbývajících oblastí městské části Brno-střed (1-03 až 1-12).

Rezidentní parkování bylo zavedeno 1. září 2018 v historickém centru města. Od 1. listopadu 2018 začne působit na celém území MČ Brno-střed.