Petr Vokřál

Předně uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, tedy do 30. září. Doplňme, že vládní přípravu rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Z Ústavy vyplývá, že se Senátu schvalování státního rozpočtu netýká (článek 33, odst. 2; článek 42). Popis legislativního procesu na stránkách Poslanecké sněmovny pak uvádí: „Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá. Procedura schvalování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně je odlišná od legislativního procesu ostatních zákonů.“

Následující schéma detailně znázorňuje celý proces schvalování návrhu státního rozpočtu.

Přijímání státního rozpočtu se tedy liší od běžného legislativního procesu, kdy je Sněmovnou schválený návrh zákona postoupen Senátu. Pakliže Senát návrh schválí či se návrhem nebude zabývat, zákon zamíří k podpisu prezidentovi. Pokud však horní komora návrh zamítne nebo přijme pozměňovací návrhy, vrací se takový návrh k projednání do Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh státního rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí představilo 1. září. Ministerstvo počítalo se schodkem 270 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později uvedl, že se deficit kvůli zastropování cen energií pravděpodobně zvýší. Vláda návrh rozpočtu schválila 26. září, přičemž plánovaný schodek nakonec vzrostl na 295 mld.

Na závěr shrňme, že o rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna, které návrh předkládá vláda. Do schvalování je zapojen také prezident, který zákon podepisuje. Ten sice může Sněmovně návrh vrátit, poslanci jej ale mohou následně přehlasovat. Senát tedy do procesu schvalování státního rozpočtu nijak nezasahuje a nedává k němu ani žádné stanovisko. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Senát se v některých případech k rozpočtovým opatřením vyjadřuje, byť tato oblast nespadá do jeho pravomocí a proces schvalování rozpočtu žádné usnesení Senátu nevyžaduje.

Stavba Velkého městského okruhu Brno (VMO) je už od svého počátku řízena a financována Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, organizací spadající pod Ministerstvo dopravy. Hlavním důvodem dostavby městského okruhu je urychlení cesty městem a ulehčení kapacitě silnic. Samotná stavba je rozdělená do několika sektorů a úseků, z nichž některé jsou již v provozu. Okruh by měl být dle plánu dokončen v roce 2035 a průběžně by na jeho výstavbu mělo padnout 38,3 miliard korun.

Projekt nového brněnského vlakového nádraží a železničního uzlu byl připravován v několika variantách. Ty se lišily například geografickou polohou samotné stavby, avšak komise Ministerstva dopravy nakonec v roce 2018 schválila tzv. variantu Řeka. Výstavba železničního uzlu, budovy nádraží i přilehlých městských komunikací by podle odhadů Správy železnic a dálnic měla vyjít na 40 až 50 miliard korun. Na nádražní budovu by pak měla směřovat zhruba polovina této částky. Je však nutno podotknout, že se jedná o dva roky starý cenový odhad, a výsledné náklady tak mohou být ještě vyšší. Doplňme také, že část financí půjde také na výkup pozemků, na kterých by budova měla v budoucnu stát.

Finální verze budovy nového hlavního nádraží byla ze soutěže vybrána v červenci 2021. Za vítězným návrhem stojí nizozemský ateliér Benthem Crouwel. Stavba by měla být zahájena v roce 2028, předpokládané otevření nového hlavního nádraží je pak očekáváno v roce 2034.

Co se týče samotné ceny a financování stavby, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) počítá s významnou pomocí prostředků z Evropské unie. Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda se pak zmiňoval o financování z rozpočtu této státní společnosti, tedy de facto ze státních peněz: „Ona ta částka zní hrozivě, ale takový uzel se bude stavět téměř deset let. Takže když si to podělíte, vyjde vám na každý rok nějakých pět, šest miliard, což si myslím, že je zvladatelné. Náš rozpočet na investice je kolem 30 miliard ročně, takže věřím, že i pro Brno se peníze najdou.“

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. V případě Velkého městského okruhu Brno se jedná o projekt Ředitelství silnic a dálnic, organizace Ministerstva dopravy. Tato organizace je také hlavním investorem. U nového hlavního nádraží zatím není jasné, z jakých zdrojů se bude výstavba financovat, ovšem z vyjádření Jiřího Svobody a Martina Kupky vyplývá, že stát počítá s využitím prostředků z rozpočtu Správy železnic a z Evropské unie.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Strategie bydlení města Brna 2018-2030 (.pdf) byla přijata usnesením Rady města na zasedání 19. června 2018 (bod č. 78). Dokument je rozdělen do čtyř prioritních oblastí, tento výrok se týká Prioritní oblasti C: Podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami.

Do skupiny osob se specifickými potřebami jsou v dokumentu zahrnuti senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkými příjmy a mladé domácnosti do 35 let. V rámci kategorie osob v bytové nouzi jsou zahrnuti lidé bez domova, oběti domácího násilí, rodiny s dětmi, osoby opouštějící institucionální zařízení s pěstounskou péčí apod. Strategická část dokumentu předkládá na základě SWOT analýz plán prevence ztráty bydlení u těchto osob (.pdf, str. 26).

Strategie do roku 2030 uvádí plán výstavby domů s pečovatelskou službou, bytových domů pro seniory a zřizování jednotek sdíleného bydlení pro seniory v rámci Prioritní oblasti C, a to v bodě C.2.2 (.pdf, str. 32).

Pod současným vedením města byl například 1. června 2017 otevřen padesátý dům s pečovatelskou službou ve městě. Rada města zároveň 13. října 2017 schválila záměr stavby DPS Bedřichovická.

Sdílené bydlení pro seniory bylo v Brně poprvé uvedeno do praxe v roce 2016.

V březnu roku 2016 byl na jednání Zastupitelstva města Brna schválen nový postup a podmínky při prodeji bytového fondu. Jedna z podmínek, která musí být splněna, aby byl možný prodej městského bytového fondu, je následující:

"Prodej domu bude doporučen zastupitelstvem městské části, jíž je dům svěřen, s tím, že pokud zastupitelstvo MČ prodej takového domu nedoporučí, uvede zároveň důvody a předloží harmonogram oprav nutných ke zlepšení technického stavu budovy. Pokud nebude žádost o prodej domu podána minimálně 70 % nájemců bytů a nebytových prostor v domě a projednána zastupitelstvem městské části do 9 měsíců od jejího doručení, má se za to, že k prodeji nemá městská část námitek."

Rozdíl v uváděných procentech je v kontextu výroku podstatný (větší než 10%).

Architektonická soutěž na čtvrť Kaménky se uskutečnila poté, co společnost IMOS development, a. s., přišla s návrhem, proti kterému však místní protestovali. Investor svůj záměr stáhl a dohodl se s městem na vyřešení budoucí zástavby pomocí architektonické soutěže a následné urbanistické studie.

O podobě výstavby Západní brány se jednalo mezi zástupci města a městských částí, dopravního podniku a architekty, přičemž KAM (Kancelář architekta města Brna) figurovala jako prostředník jednání mezi zapojenými stranami. "Plánujeme další setkání, jejichž cílem je společná dohoda mezi zástupci města a developery."

V případě Jižní čtvrti byla v roce 2015 také vyhlášena architektonická soutěž, jejímž předmětem bylo "vytvoření urbanistického a dopravního řešení pro nové brněnské nádraží v lokalitě pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století." Vítěz soutěže byl uveřejněn 10. května 2016, nicméně návrhy se týkaly situace, kdy brněnské železniční nádraží zůstane na stávajícím místě. Aktuální koncept nádraží počítá s výstavbou nového uzlu u řeky.

Během roku 2018 přinesla média informaci o americkém architektovi Marku Johnsonovi, který má vypracovat spolu s Kanceláří architekta města a architekty Burian–Křivinka urbanistickou studii týkající se právě Jižní čtvrti. Johnson by měl podle informací serveru Idnes.cz spolupracovat se společností Karlín Development II, s. r. o., která zaplatí brněnskou urbanistickou studii.

Dle organizačního schématu Magistrátu města Brna jsou jeho administrativní budovy umístěny na celkem 11 různých adresách dle pole působnosti. Podrobnější informace o způsobu rozmístění jednotlivých oborů lze dohledat zde. Protože se některá sídla nacházejí v sousedících budovách, lze je souhrnně označit jako "místo". Jedno takové místo představují sídla na Dominikánském náměstí a Husově 12, další místo tvoří adresy Husova 3 a Husova 5. Přičteme-li zbývajících 6 sídel, dopočítáme se 8 od sebe vzájemně vzdálených lokalit, což odpovídá tvrzení Petra Vokřála.

Vzhledem k tomu, že na webu města dosud nejsou k této schůzi zveřejněny žádné materiály, adresovali jsme dotaz mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové. Ta na náš dotaz odpověděla: „Datum souhlasí. Zatím nejde o závazný plán, ale pouze o požadavek. Ten je ve výši necelých 36 milionů korun. Řeší však pouze budovy na Kounicově a Kolišti, nezohledňuje další. Je tedy možné, že toto číslo ještě naroste."

Nový systém parkování začal v Brně fungovat od 1. září 2018. První oblastí, na kterou se rezidentní parkování uplatnilo, bylo užší historické centrum. Postupně se však systém rozšíří, 1. listopadu začne působit i v dalších třech oblastech městské části Brno-střed. Rezidentní zóny sice momentálně fungují pouze v historickém centru, nicméně nová koncepce parkování se bude časem uplatňovat v celé městské části.

Petr Vokřál argumentuje, že se nový systém parkování uplatňuje jen na malém výseku města a že se jedná pouze o jeho testovací verzi. Snaží se tím relativizovat a mírnit kritické ohlasy na zavedený systém. Faktem však je, že se již 1. listopadu 2018 rezidentní parkování rozšíří na celé Brno-střed a že se jedná o schválenou (bod 4) koncepci Brnem i Brnem-střed, nikoli testovací verzi. Navíc nad zavedením rezidentního parkování v blízké budoucnosti uvažují i další městské části. Jedná se o přirozenou reakci, protože řidiči se po zavedení rezidentního parkování v jedné městské části začínají zpravidla stahovat do sousedících oblastí, jak to známe například i z Prahy.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době (od 1. 9. 2018) pouze v užším historickém centru. Od 1. 11. 2018 přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice. Postoje městských částí k systému rezidentního parkování se však různí.