Petr Vokřál
ANO

Petr Vokřál

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 22 výroků
Doprava 1 výrok
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Pravda 16 výroků
Nepravda 5 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 2 výroky
Rok 2022 2 výroky
Rok 2018 19 výroků
Rok 2014 3 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Petr Vokřál

I ten rozpočet jako zákon musí potom projít horní sněmovnou (Senátem, pozn. Demagog.cz). (...) neschvaluje, ale dává k němu stanovisko.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 27. září 2022
Právní stát
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. Svým podpisem schválený zákon stvrzuje také prezident. Senát je však z projednávání zcela vyloučen a nedává k návrhu žádné stanovisko.

Předně uveďme, že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je vláda povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem následujícího roku, tedy do 30. září. Doplňme, že vládní přípravu rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Z Ústavy vyplývá, že se Senátu schvalování státního rozpočtu netýká (článek 33, odst. 2; článek 42). Popis legislativního procesu na stránkách Poslanecké sněmovny pak uvádí: „Návrh zákona projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, Senát se zákonem o státním rozpočtu nezabývá. Procedura schvalování státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně je odlišná od legislativního procesu ostatních zákonů.“

Následující schéma detailně znázorňuje celý proces schvalování návrhu státního rozpočtu.

Zdroj: Poslanecká sněmovna

Přijímání státního rozpočtu se tedy liší od běžného legislativního procesu, kdy je Sněmovnou schválený návrh zákona postoupen Senátu. Pakliže Senát návrh schválí či se návrhem nebude zabývat, zákon zamíří k podpisu prezidentovi. Pokud však horní komora návrh zamítne nebo přijme pozměňovací návrhy, vrací se takový návrh k projednání do Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh státního rozpočtu na příští rok Ministerstvo financí představilo 1. září. Ministerstvo počítalo se schodkem 270 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však později uvedl, že se deficit kvůli zastropování cen energií pravděpodobně zvýší. Vláda návrh rozpočtu schválila 26. září, přičemž plánovaný schodek nakonec vzrostl na 295 mld.

Na závěr shrňme, že o rozpočtu rozhoduje pouze Poslanecká sněmovna, které návrh předkládá vláda. Do schvalování je zapojen také prezident, který zákon podepisuje. Ten sice může Sněmovně návrh vrátit, poslanci jej ale mohou následně přehlasovat. Senát tedy do procesu schvalování státního rozpočtu nijak nezasahuje a nedává k němu ani žádné stanovisko. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že Senát se v některých případech k rozpočtovým opatřením vyjadřuje, byť tato oblast nespadá do jeho pravomocí a proces schvalování rozpočtu žádné usnesení Senátu nevyžaduje.

Petr Vokřál

Velký městský okruh, (brněnské, pozn. Demagog.cz) nádraží, všechny tyto potenciální stavby jsou závislé na státním rozpočtu.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 27. září 2022
Doprava
Pravda
Hlavním investorem Velkého městského okruhu je státní organizace Ředitelství silnic a dálnic. Na projektu nového hlavního nádraží se pak má finančně podílet mj. Správa železnic.

Stavba Velkého městského okruhu Brno (VMO) je už od svého počátku řízena a financována Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, organizací spadající pod Ministerstvo dopravy. Hlavním důvodem dostavby městského okruhu je urychlení cesty městem a ulehčení kapacitě silnic. Samotná stavba je rozdělená do několika sektorů a úseků, z nichž některé jsou již v provozu. Okruh by měl být dle plánu dokončen v roce 2035 a průběžně by na jeho výstavbu mělo padnout 38,3 miliard korun.

Projekt nového brněnského vlakového nádraží a železničního uzlu byl připravován v několika variantách. Ty se lišily například geografickou polohou samotné stavby, avšak komise Ministerstva dopravy nakonec v roce 2018 schválila tzv. variantu Řeka. Výstavba železničního uzlu, budovy nádraží i přilehlých městských komunikací by podle odhadů Správy železnic a dálnic měla vyjít na 40 až 50 miliard korun. Na nádražní budovu by pak měla směřovat zhruba polovina této částky. Je však nutno podotknout, že se jedná o dva roky starý cenový odhad, a výsledné náklady tak mohou být ještě vyšší. Doplňme také, že část financí půjde také na výkup pozemků, na kterých by budova měla v budoucnu stát.

Finální verze budovy nového hlavního nádraží byla ze soutěže vybrána v červenci 2021. Za vítězným návrhem stojí nizozemský ateliér Benthem Crouwel. Stavba by měla být zahájena v roce 2028, předpokládané otevření nového hlavního nádraží je pak očekáváno v roce 2034.

Co se týče samotné ceny a financování stavby, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) počítá s významnou pomocí prostředků z Evropské unie. Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda se pak zmiňoval o financování z rozpočtu této státní společnosti, tedy de facto ze státních peněz: „Ona ta částka zní hrozivě, ale takový uzel se bude stavět téměř deset let. Takže když si to podělíte, vyjde vám na každý rok nějakých pět, šest miliard, což si myslím, že je zvladatelné. Náš rozpočet na investice je kolem 30 miliard ročně, takže věřím, že i pro Brno se peníze najdou.“

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. V případě Velkého městského okruhu Brno se jedná o projekt Ředitelství silnic a dálnic, organizace Ministerstva dopravy. Tato organizace je také hlavním investorem. U nového hlavního nádraží zatím není jasné, z jakých zdrojů se bude výstavba financovat, ovšem z vyjádření Jiřího Svobody a Martina Kupky vyplývá, že stát počítá s využitím prostředků z rozpočtu Správy železnic a z Evropské unie.

Petr Vokřál

My jsme zavedli rezidentní parkování pouze v historickém jádru města. Testujeme ho.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Zavádějící
Rezidentní parkování začalo prvotně působit v historickém centru. Již schválená koncepce parkování však počítá s postupným rozšířením na celé území městské části Brno-střed.

Nový systém parkování začal v Brně fungovat od 1. září 2018. První oblastí, na kterou se rezidentní parkování uplatnilo, bylo užší historické centrum. Postupně se však systém rozšíří, 1. listopadu začne působit i v dalších třech oblastech městské části Brno-střed. Rezidentní zóny sice momentálně fungují pouze v historickém centru, nicméně nová koncepce parkování se bude časem uplatňovat v celé městské části.

Petr Vokřál argumentuje, že se nový systém parkování uplatňuje jen na malém výseku města a že se jedná pouze o jeho testovací verzi. Snaží se tím relativizovat a mírnit kritické ohlasy na zavedený systém. Faktem však je, že se již 1. listopadu 2018 rezidentní parkování rozšíří na celé Brno-střed a že se jedná o schválenou (bod 4) koncepci Brnem i Brnem-střed, nikoli testovací verzi. Navíc nad zavedením rezidentního parkování v blízké budoucnosti uvažují i další městské části. Jedná se o přirozenou reakci, protože řidiči se po zavedení rezidentního parkování v jedné městské části začínají zpravidla stahovat do sousedících oblastí, jak to známe například i z Prahy.




Petr Vokřál

Zhruba 3,5 tisíce výjimek bylo uděleno historicky takzvaným VPS.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Neověřitelné
Počet doposud udělených výjimek vyhrazeného parkovacího stání se nám nepodařilo zjistit. V roce 2017 bylo uděleno 447 výjimek pro VPS v centrální části Brna, historický součet však není dostupný ani dotazem na magistrát.

V centrální části města je dle ročenky dopravy pro rok 2017 celkem 447 vyhrazených parkovacích míst. Z toho 46 je pro imobilní občany (.pdf, str. 35). Ročenka dopravy pro rok 2009 uvádí, že mezi roky 2008 a 2009 bylo na území města celkem 1 681 VPS pro přepravu osob ZTP (.pdf, str. 36). Jiná historická data o počtu VPS se nám nepodařilo zjistit, a to ani dotazem na magistrát. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková k tomuto nebyla schopna poskytnout souhrnné číslo za historii udělování VPS.

Petr Vokřál

My jsme ten bytový fond zdědili v období divoké privatizace, tu jsme v posledním volebním období zastavili.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
V tomto volebním období lze dle dostupných údajů vypozorovat výrazný pokles v prodeji domů z brněnského bytového fondu.

Informace (.xls) o počtu prodaných bytových domů je možné čerpat ze stránek brněnského Bytového odboru.

Jsou zde uvedeny záznamy prodeje domů v letech 2002 až 2018, avšak zdaleka ne u všech prodaných domů je uveden rok prodeje. Celkově jsou zde záznamy o prodeji 1531 domů s celkovým počtem 23 987 bytů.

Pokud sečteme počet prodaných domů uvedených v dokumentu Bytového odboru za jednotlivé roky, získáme tyto údaje:

  • 2002 – 1 dům
  • 2003 – 4 domy
  • 2004 – 90 domů
  • 2005 – 130 domů
  • 2006 – 91 domů
  • 2007 – 72 domů
  • 2008 – 65 domů
  • 2009 – 64 domů
  • 2010 – 126 domů
  • 2011 – 64 domů
  • 2012 – 56 domů
  • 2013 – 55 domů
  • 2014 – 52 domů
  • 2015 – 12 domů
  • 2016 – 15 domů
  • 2017 – 7 domů
  • 2018 – 2 domy (verze 05/2018 – statistiky města nezahrnují domy zmíněné níže)

K údajům Bytového odboru dodáváme, že jen 906 prodaných domů z celkových 1531 uvedených v záznamech, bylo doprovázeno časovým údajem roku prodeje. U prodeje domů bez časového údaje nelze s jistotou tvrdit, že se jedná pouze o časové období před rokem 2002, případně i včetně tohoto roku.

Při bližším pohledu na volební období 2014-2018 lze dohledat, že nynější Zastupitelstvo města Brna schválilo prodej těchto bytových domů:

2018

  • 30. ledna - Dukelská třída 57, Lesnická 62

2017

2016

  • 21. června - Drobného 76a, Tišnovská 118, Třískalova 2, Veveří 51, Jana Uhra 2, Merhautova 102, Zemědělská 14, Merhautova 194, 196, 198, Křídlovická 70, 72, 74, 76
  • 6. září - Merhautova 159, Nové Sady 32, Nové Sady 16, nám. 28 října 11, Vrchlického sad 7, Slovákova 4

2015

Toto jsou údaje o prodeji bytových domů a celků v rámci tohoto volebního období. Nynější zastupitelé složili slib na zasedání dne 25. listopadu 2014. Za rok 2014 tak nedošlo ke schválení prodeje z bytového fondu úřadujícím zastupitelstvem.

Pro srovnání připojujeme také údaje z roku 2014, avšak je nezbytné si uvědomit, že se jedná o schválení prodeje zastupiteli minulého volebního období (2010-2014).

2014

  • 18. března - Fišova 19, Heinrichova 1, Helfertova 20, Jugoslávská 32, Merhautova 57, Merhautova 151, Jugoslávská 36, Mathonova 28, Fišova 21, 23, 25, Zemědělská 2, 4, 6, 8, 10
  • 15. dubna - Merhautova 174, nám. 28 října 14, Merhautova 32, Bayerova 25, 27, 29, Chodská 7, 9
  • 20. května - Hoblíkova 8, Merhautova 82, Třískalova 6, Zemědělská 20, 22, 24, 26, Hrnčířská 17
  • 17. června - Hoblíkova 10, Mathonova 8a, Merhautova 162, Venhudova 14, Ryšánkova 6, Trávníky 12, Lesnická 29, Merhautova 12, Milady Horákové 42, 44
  • 2. září - Drobného 7, Lužánecká 24, Erbenova 14, Fišova 38, Gorazdova 7, Hlinky 66, Hoblíkova 4, Kladivova 3, Mathonova 4, Merhautova 89, Merhautova 176, Zemědělská 34, Cejl 84a, Merhautova 10, Merhautova 24, Slepá 21, Pellicova 1a, Šumavská 23, 21, 19, Šumavská 17, Botanická 69, Botanická 67, 65
  • 7. října - Trávníky 2, Helfertova 7c - uliční část, Provazníkova 13, Údolní 52, Zemědělská 28, Erbenova 10, 12, Teyschlova 32, 34, 36

K údajům také doplňujeme dokument (.doc) Bytového odboru, který obsahuje seznam domů, u nichž byl zastupitelstvem schválen záměr k jejich prodeji. S tímto dokumentem také souvisí změna postupu (.doc) při prodeji městského bytového fondu, která výrazně omezila prodej naplánovaný před jeho schválením v březnu 2016 (bod 43).

Petr Vokřál

Když jsme nastoupili, prodávaly se byty o polovinu levněji.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Nepravda
Mezi lety 2014–2018 narostla průměrná cena bytů v Brně z přibližně 52 tisíc Kč na více než 71 tisíc Kč za metr čtvereční. Z dnešního pohledu jsou tedy ceny roku 2014 přibližně dvoutřetinové.

Petr Vokřál byl jmenován do funkce v roce 2014, kdy průměrná cena bytů v novostavbách byla 52 272 Kč (s DPH) za metr čtvereční. Vyplývá to ze zprávy o vývoji cen a prodeje bytů v Brně, kterou pravidelně zpracovává společnost Trikaya. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 je podle nové zprávy průměrná cena bytu v brněnské novostavbě 71 035 Kč za metr čtvereční.

Oproti dnešním cenám nejsou tedy ceny roku 2014 poloviční, ale více než dvoutřetinové.

Petr Vokřál

Parkování budou regulovat jednotlivé městské části.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Zavedení systému rezidentního parkování si určují jednotlivé Rady městských částí samy. Mohou si rozhodnout, na jaké části svého obvodu systém uplatní. Musí se nicméně držet v mantinelech závazného nařízení Rady města Brna, které určuje ceník a celkovou vymezenou oblast.

Finální verzi koncepce rezidentního parkování v Brně schválila (bod 44) Rada města Brna 22. května 2018. Nařízení 10/2018 a 11/2018 upravují, jaké oblasti v Brně lze zpoplatnit v případě parkování a za jakou cenu. To, zda jednotlivé městské části přistoupí k systému, spadá do pravomocí (čl. 4 a čl. 12) Rady městské části.

Městská část Brno-střed přistoupila k chystanému systému sérií dvou usnesení Rady MČ z 18. prosince 2017 (.pdf, bod 22) a 4. června 2018 (.pdf, bod 16). V prvním usnesení byly chystané změny aplikovány na oblasti: centrum (1-01), tř. Kpt. Jaroše (1-02), Grohova (1-13) a Antonínská (1-14). V červnovém usnesení se schválilo rozšíření do všech zbývajících oblastí městské části Brno-střed (1-03 až 1-12).

Rezidentní parkování bylo zavedeno 1. září 2018 v historickém centru města. Od 1. listopadu 2018 začne působit na celém území MČ Brno-střed.

Petr Vokřál

Projektuje se (parkoviště) u nemocnice v Bohunicích, u nemocnice v Černých Polích, na Šumavské, řada dalších. Tady vzniknou Park and Ride.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Město projektuje hned několik záchytných parkovišť typu Park and Ride (P+R), včetně těch zmíněných ve výroku.

Park and Ride jsou parkoviště určená k tomu, aby na nich osoba zaparkovala osobní vůz a dále pokračovala městskou hromadnou dopravou. U Fakultní nemocnice v Bohunicích má vyrůst Park and Ride budova Kampus pro více než tisíc parkovacích míst. Nový parkovací dům má řešit problémy s parkováním i u Dětské nemocnice na Černopolní. Stejně tak se projektuje záchytné parkoviště typu P+R i na křižovatce Veveří a Šumavské ulici.

Nicméně město má v plánu vybudovat i více záchytných parkovišť, slovy současného náměstka pro dopravu Richarda Mrázka (ANO): „Z toho pět staveb je prioritních a začnou se velmi rychle připravovat. V Králově Poli bude jedno u vlakového nádraží a druhé na Purkyňově ulici nad halami stojícími ve Vodově ulici. Se společností Zetor jednáme o koupi poměrně velké plochy. Další parkoviště by bylo u bohunické nemocnice, které by sloužilo i pro její návštěvníky. A poslední je v ulici Veveří naproti Sono centra.

Plány města tak odpovídají Strategii parkování ve městě Brně z roku 2013 (str. 41 a 42). Hovoří o těchto lokalitách:

  • Ústřední hřbitov (MČ Brno-střed)
  • PD Expoparking Brno (MČ Brno-střed)
  • Pisárky (MČ Brno-střed)
  • Purkyňova (Královo Pole)
  • Bohunická (MČ Brno-jih)
  • Jemelkova – u smyčky (MČ Starý Lískovec)
  • Trnkova – Zetor (MČ Líšeň)

Z projektovaných záchytných parkovišť se od té doby podařilo vybudovat například P+R u Ústředního hřbitova.

Petr Vokřál

V poslední době jsme investovali zhruba 150 mil. do škol, podařilo se koupit brněnské veletrhy, zachránit Velkou cenu, podařilo se rozhýbat některé projekty jako koncertní sál, máme vysoutěženou atletickou halu.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Všechny vyjmenované kroky odpovídají skutečnosti. Do vzdělávání byla dokonce investována větší částka. Některé projekty se i přesto potýkají s problémy.

Současné zastupitelstvo odsouhlasilo za dobu své vlády rozpočet pro položku Vzdělání v celkové výši přes 200 milionů korun a v kapitálových výdajích přes 265 milionů korun. Město Brno je většinovým vlastníkem BVV. Velká cena Brna se i nadále koná, i když za neustálých finančních problémů. Město Brno vybralo a podepsalo smlouvu na zhotovení Atletické haly v Bohunicích.

Rozpočet města na položku Vzdělání a školské služby (list Výdaje, město) počítá s částkou přibližně 45 milionů pro každý z roků 2015 (.xls), 2016 (.xls) a 2017 (.xls). Skokový nárůst lze vysledovat v rozpočtu na rok 2018 (.xls), který počítá s částkou 70,6 milionu korun. Pokud jde ale o investice, lze spíše počítat s údaji v položce kapitálové výdaje (tamtéž), kde byly částky v milionech korun za rok 2015 – 97,2; 2016 – 104,6; 2017 – 58,8 a 2018 – 106,1.

V prosinci roku 2015 došlo k dohodě o odkupu většinového podílu 61 % ve firmě Brněnské veletrhy a. s. městem Brno a firmou Messe Düsseldorf. Město tak získalo 95 % akcií firmy. Jediným akcionářem se město Brno stalo v prosinci 2016.

V říjnu 2015 založilo město Brno spolu s Jihomoravským krajem Spolek pro GP ČR Brno, který měl za tyto subjekty zajišťovat organizaci Velké ceny Brno. Spolek vznikl jako reakce na problematické předchozí roky, kdy Velká cena byla ve finanční ztrátě a hrozilo ukončení jejího pořádání v Brně. V prosinci 2015 došlo k dohodě s promoterskou firmou DORNA na vypořádání dluhů a na pořádání ceny na dalších pět let. Nutno podotknout, že i přes danou dohodu i nadále dochází k problémům a nejasnostem s financováním tohoto podniku až do té míry, kdy opět hrozí jeho zrušení.

Anabázi kolem Janáčkova kulturního centra, tedy koncertního sálu, popisuje např. ČTK. Současné vedení města opravdu oživilo dlouho plánovaný projekt, stát se letos přihlásil s plánovanou investicí, dalších 200 milionů má připraveno město, 14. 9. byla městem představena nová studie. Už nyní se však stavba potýká s problémy, bude totiž zřejmě čelit žalobě kvůli porušení podmínek dříve dohodnutých s architekty, kteří projekt před 14 lety vysoutěžili.

V roce 2015 došlo k podepsání memoranda (.docx) o vzájemné spolupráci a podpoře při přípravě, výstavbě a provozu atletického centra mezi městem Brno, Masarykovou univerzitou a Atletickým stavem. Následně v srpnu 2017 město Brno vypsalo výběrové řízení na zhotovitele, kterého pak vybralo v následném roce. Zhotovitelem stavby se stala skupina firem IMOS Brno, a. s., HOCHTIEF CZ, a. s. a SPORT Construction, a. s. Nutno podotknout, že se toto řízení setkalo s kritikou ze strany architektonické odborné veřejnosti.

Petr Vokřál

My jsme přijali strategii bydlení, cílíme na dostupnost bydlení těch skupin, co jsou v největším ohrožení: mladé rodiny, seniory, budujeme DPSky.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Pravda
Vedení města opravdu přijalo dokument Strategie bydlení města Brna. V jeho rámci je definována prevence ztráty bydlení u rizikových skupin, která zahrnuje mj. mladé rodiny a seniory. Strategie počítá i s výstavbou tzv. DPS.

Strategie bydlení města Brna 2018-2030 (.pdf) byla přijata usnesením Rady města na zasedání 19. června 2018 (bod č. 78). Dokument je rozdělen do čtyř prioritních oblastí, tento výrok se týká Prioritní oblasti C: Podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami.

Do skupiny osob se specifickými potřebami jsou v dokumentu zahrnuti senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkými příjmy a mladé domácnosti do 35 let. V rámci kategorie osob v bytové nouzi jsou zahrnuti lidé bez domova, oběti domácího násilí, rodiny s dětmi, osoby opouštějící institucionální zařízení s pěstounskou péčí apod. Strategická část dokumentu předkládá na základě SWOT analýz plán prevence ztráty bydlení u těchto osob (.pdf, str. 26).

Strategie do roku 2030 uvádí plán výstavby domů s pečovatelskou službou, bytových domů pro seniory a zřizování jednotek sdíleného bydlení pro seniory v rámci Prioritní oblasti C, a to v bodě C.2.2 (.pdf, str. 32).


Pod současným vedením města byl například 1. června 2017 otevřen padesátý dům s pečovatelskou službou ve městě. Rada města zároveň 13. října 2017 schválila záměr stavby DPS Bedřichovická.

Sdílené bydlení pro seniory bylo v Brně poprvé uvedeno do praxe v roce 2016.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů