Tento výrok byl ověřen jako

Podle dokumentů, dostupných na webu Poslanecké sněmovny, první česká poslanecká delegace navštívila (.pdf, str. 4) Tchaj-wan v červnu 1999. Této cesty (.pdf, str. 4) se účastnil poslanec Miloslav Kučera st., který navštívil Tchaj-wan na základě pozvání náměstka ministra kultury Tchajwanské republiky.

Podle záznamů Senátu nicméně již rok předtím, v červenci 1998, navštívila Tchaj-wan i první senátní delegace. Pozvání tchajwanského ministra zahraničí tehdy přijal předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Michael Žantovský.

Od té doby se oficiálních cest zástupců českého Parlamentu uskutečnilo hned několik:

Sněmovní delegace

Co se týče zástupců poslanecké sněmovny, v roce 2007 navštívila Tchaj-wan skupina šesti poslanců (.pdf, .pdf, vše str. 4) na základě pozvání místopředsedy tchajwanského národního shromáždění. Cílem cesty, které se zúčastnil např. i tehdejší místopředseda Sněmovny Jan Kasal, byla mj. účast poslanců na otevření Českého kulturního střediska (.pdf, str. 4).

V březnu roku 2008 se následně česká delegace účastnila místních prezidentských voleb jako pozorovatel na pozvání tchajwanské strany (.pdf, str. 4). O rok později se vydala na návštěvu (.pdf, str. 4) Tchaj-wanu skupina čtyř poslanců.

V listopadu 2011 se další delegace (.pdf, str. 4) účastnila pracovní návštěvy v Tchaj-peji na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky (ČLR) na Tchaj-wanu. Ve skupině poslanců tehdy byla např. i místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová.

Senátní delegace

Senátoři oficiální cesty podnikali častěji než zástupci Sněmovny. Kromě cesty Michaela Žantovského z roku 1998, navštívili senátoři Tchaj-wan v letech 2005 a 2007, dále v roce2009, 2011 či 2013. O dva roky později se členové Senátu, v čele s místopředsedou horní komory Přemyslem Sobotkou, také setkali s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu na pozvání místopředsedy místního parlamentu. Další návštěva proběhla i na přelomu května a června 2018.

Jako poslední se uskutečnila cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila, který na Tchaj-wan vycestoval na přelomu sprna a září 2020. Uskutečnil tak plán dřívějšího předsedy senátu Jaroslava Kubery, který náhle zemřel v lednu stejného roku. Čínská strana na cestu Vystrčila reagovala velmi negativně. Čínský ministr zahraničí tehdy uvedl, že Vystrčil za návštěvu „zaplatí vysokou cenu, protože si znepřátelil miliardu a čtyři sta milionů Číňanů“. Miloš Vystrčil však cestu komentoval takto: „Jsem tady proto, abych pomohl podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství, abychom narovnali záda a chovali se jako suverénní země a abychom podpořili jinou demokracii, se kterou sdílíme společné hodnoty.“

Závěr

První cesta zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan se uskutečnila už v roce 1998, a Markéta Pekarová Adamová tak rok ve výroku neuvádí zcela přesně. V roce 1999 následně proběhla první poslanecká cesta na Tchaj-wan. Další návštěvy členů Sněmovny i Senátu následovaly po roce 2005. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Pro úplnost však doplňme, že před cestou Miloše Vystrčila z roku 2020 se delegací na Tchaj-wan účastnili jen místopředsedové dolní a horní komory Parlamentu, ne přímo jejich předsedové.