Tento výrok byl ověřen jako

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve svém výroku hodnotí hlasování Číny v orgánech Organizace spojených národů (OSN), a to konkrétně v Radě bezpečnosti a Valném shromáždění. Zmiňuje, že pokud by Čína měla reálný zájem na ukončení války na Ukrajině, v orgánech OSN by hlasovala spolu se západními státy.

Na úvod je důležité poznamenat, že ač je Valné shromáždění OSN vrcholným orgánem této organizace, jeho usnesení plní pouze funkci doporučení členům OSN nebo Radě bezpečnosti (.pdf, str. 14). Základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru, a tedy i možnost vydávat právně závazná usnesení, přísluší dle Charty OSN Radě bezpečnosti (.pdf, str. 20).

Rada bezpečnosti

Oba výše zmíněné orgány se v minulosti zabývaly situací spojenou s ruskou invazí na Ukrajině. Rada bezpečnosti OSN se poprvé zabývala návrhem usnesení, který byl předložen 25. února 2022 (tedy den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu) Albánií, USA a dalšími 81 zeměmi, a který odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině jako porušení článku 2, paragrafu 4 Charty OSN (.pdf, str. 9). Návrh rezoluce (.pdf) mj. požaduje okamžité stažení všech ruských vojenských jednotek z Ukrajiny.

Pro kontext dodejme, že Rada bezpečnosti má 15 členů, z toho 5 stálých (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA), kteří mohou využít tzv. pravidlo jednomyslnosti velmocí, tedy právo veta. Pro návrh výše uvedeného usnesení hlasovalo 11 členů Rady bezpečnosti, 3 členové (Čína, Indie a Spojené arabské emiráty) se zdržely hlasování a Rusko hlasovalo proti. Návrh rezoluce tedy nebyl přijat z důvodu veta Ruska jako stálého člena Rady.

Zástupce Číny ke svému postoji uvedl, že se zdržel hlasování, protože „odpověď Rady by měla být přijímána s velkou opatrností, a měla by přispět ke zklidnění situace, a ne přilévat olej do ohně. Ukrajina by měla být mostem mezi Východem a Západem, nikoli základnou pro velké mocnosti.“

Valné shromáždění

Následně byla tato situace probírána také na plénu Valného shromáždění v rámci 11. mimořádného zasedání, které se konalo 2. března 2022. Výsledkem tohoto jednání byla rezoluce (.pdf), která odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje úplné stažení ruských sil z území Ukrajiny.

Rezoluce mj. dále odsuzuje ruské uznání samozvané Doněcké a Luhanské republiky a označilo jej za porušení územní celistvosti a suverenity Ukrajiny (.pdf, str. 3). Dokument také odsoudil zapojení Běloruska do invaze na Ukrajinu a vyzvalo ho k dodržování svých mezinárodních závazků (.pdf, str. 3).

Toto usnesení podpořilo 141 států, 5 zemí (včetně Ruska a Běloruska) hlasovalo proti a 35 zemí se hlasování zdrželo. Většina západních států činy Ruska (a Běloruska) na Ukrajině odsoudila hlasováním ve prospěch uvedené rezoluce, avšak Čína patřila do skupiny států, které se hlasování zdržely.

Další hlasování

Valné shromáždění se ruské agresi na Ukrajině věnovalo např. také v únoru 2023, kdy schválilo další rezoluci, ve které odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, zejména s odkazem na neustálé porušování lidských práv (.pdf). Ve prospěch rezoluce hlasovalo 141 zemí, proti bylo 7 (včetně Ruska i Běloruska) a 32 zemí včetně Číny se hlasování zdrželo.

Za zmínku dále stojí, že spolu s většinou západních států Čína v dubnu letošního roku podpořila rezoluci, která podporuje spolupráci mezi OSN a Radou Evropy. OSN v dokumentu mimo jiné vzala na vědomí, že Evropa po agresi Ruské federace vůči Ukrajině čelí bezprecedentním výzvám (.pdf, str. 2). Je nicméně nutné dodat, že se rezoluce netýká přímo Ruska, ruskou agresi jako takovou neodsuzuje a dále se o ní nezmiňuje (.pdf).

Závěr

Jak v Radě bezpečnosti, tak na plénu Valného shromáždění, se Čína zdržovala hlasování o rezolucích, ve kterých OSN odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu. Skutečně tedy nehlasovala spolu s blokem západních států, jak uvádí ministr Lipavský. Čína pouze hlasovala pro rezoluci, která uvádí, že na Ukrajině došlo k ruské agresi. Samotného Ruska se však tento dokument netýká. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.