V té době (před komunálními volbami v roce 2022, pozn. Demagog.cz) byly třeba od pana Středuly z odborů návrhy na prostou regulaci cen (energií, pozn. Demagog.cz), což premiér (...) odmítal. Nakonec zvítězilo zastropování.
Josef Středula skutečně navrhoval, aby vláda přistoupila k regulaci cen energií, premiér Fiala se naopak snažil prosadit zastropování cen na celoevropské úrovni. K zastropování cen pro malé odběratele na národní úrovni se vláda nakonec přiklonila v září 2022.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reaguje na dotaz, ve kterém je konfrontován s tím, že ačkoliv podle slov redaktora ještě v srpnu 2022 premiér Fiala jakékoliv zastropování cen odmítal, před komunálními volbami, které proběhly v září 2022, se už koalice Spolu zastropováním chlubila ve své kampani.
Vyjádření Josefa Středuly
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po regulování cen volal opakovaně. V červnu 2022 zmínil, že odbory kvůli vysoké inflaci „už v únoru vládě řekly, že má využít zákon o cenách z roku 1990, aby hledala možnosti zasáhnout do cenotvorby, protože došlo k narušení tržního prostředí.“
V červenci 2022 pak na svém twitteru Fialově vládě vyčítal její přístup k řešení dopadů inflace a energetické krize a prohlásil, že „měla již dávno přikročit k věcnému zastropování cen klíčových komodit“, čímž zjevně odkazoval na tzv. věcné usměrňování cen.
Vládní (ne)řešení dopadů #inflace a #energetickakrize ohrožuje kupní sílu stále více občanů ČR a tlačí podnikatele k zavírání firem a rušení pracovních míst. Vláda @P_Fiala měla již dávno přikročit k věcnému zastropování cen klíčových komodit.https://t.co/BlToKkeVjz
— Josef Středula (@JStredula) July 22, 2022
Zmiňme, že věcné usměrňování cen definuje zmíněný zákon o cenách jako jeden ze způsobů regulace cen a spočívá ve „stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen“. Jako podmínky zákon uvádí:
V srpnu pak Josef Středula kritizoval, že „pan premiér zatím nepoužil ani zákon o cenách, který nabízí možnost regulování cen. Ne zastropování, ale tam, kde dochází k vysokým ziskům, tak jejich přirozenou regulaci a držení inflace na uzdě.“ Jak k tomuto vyjádření podotkl deník Právo, vláda regulaci cen tehdy odmítala (Právo, 17. srpna 2022, str. 2).
Zastropování cen
Vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přímo k možnosti věcného usměrňování cen energií se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo. V srpnu 2022 nicméně řekl, že je třeba směřovat k celoevropskému zastropování cen. Obdobně se vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, kde odmítl nastavení maximálních cen na národní úrovni a jako jediné smysluplné řešení viděl v zastropování cen na evropské úrovni.
Vláda nakonec k zastropování cen ještě před volbami skutečně přistoupila. 12. září 2022 se shodla na zastropování cen na úrovni 6 korun za jednu kilowatthodinu (kWh) elektřiny a 3 koruny za kWh u plynu, s tím, že ceny budou platit pro domácnosti a živnostníky.
Na tiskové konferenci ze 14. září pak Fialův kabinet představil podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejednalo se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. K zastropování cen pro velké firmy pak vláda přistoupila až v prosinci 2022.
Závěr
Předseda ČMKOS Josef Středula tedy před komunálními volbami uskutečněnými v září 2022 skutečně navrhoval regulaci cen energií, což vláda odmítala. Fialův kabinet nakonec k zastropování cen přistoupil. Výrok ministra Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.
