(…) jmenování pana Daňhela (vrchním státním zástupcem v Olomouci, pozn. Demagog.cz), které původně bylo ministrovi spravedlnosti vyčítáno, že si tam dosazuje nějakou vlastní figuru.
Transparency International kritizovala, že ministr spravedlnosti Blažek v roce 2022 podmínil jmenování Radima Daňhela do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci tím, že Daňhel navrhne takovou reorganizaci a personální změny v zastupitelství, jež budou ministerstvu vyhovovat.
Poslankyně Eva Decroix v kontextu výroku mluví o kauze manipulací s obecními byty v Brně, ve které byl spolu s několika dalšími lidmi obviněn také Blažkův spolustraník Otakar Bradáč (ODS). V listopadu 2021 Hospodářské noviny a Aktuálně.cz informovaly, že podle jejich zjištění je kvůli manipulacím s městským majetkem v Brně prověřován i nynější ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Ten Radima Daňhela, který nyní končí ve funkci vrchního státního zástupce v Olomouci, na tento zmíněný post jmenoval 14. července 2022. Jeho jmenování předcházela údajná analýza zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti, která měla odhalit zásadní nedostatky v efektivitě a hospodaření olomouckého Vrchního státního zastupitelství pod dřívějším vedením Ivo Ištvana.
Blažek od Daňhela před jeho jmenováním žádal návrh na reorganizaci a personální změny v úřadě. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, nic nebrání tomu, aby jmenován byl,“ řekl k tomu tehdy Blažek.
Tyto Blažkovy podmínky před jmenováním Daňhela do funkce kritizovala např. nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). Ta konkrétně uvedla, že Blažkovy požadavky narušují důvěru v proces vybírání státních zástupců, a v této spojitosti připomněla, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci brněnské bytové kauze dozoruje. Poukazovala tak na to, že Blažek má na výsledcích práce olomouckého zastupitelství osobní zájem, a zmiňovala, že podle ní jsou dané požadavky na Daňhela ovlivněny Blažkovým střetem zájmů.
Dodejme, že Pavel Blažek olomouckým žalobcům v minulosti vyčítal zásah na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padla Nečasova vláda, v níž byl Blažek rovněž šéfem resortu spravedlnosti. Olomoucké zastupitelství, jehož ostravská pobočka případ dozorovala, vedl již v době zásahu právě Ivo Ištvan.
Ministerstvo spravedlnosti zmíněnou analýzu o chodu zastupitelství pod Ištvanovým vedením odmítlo loni v létě poskytnout novinářům, a ministr Blažek řekl, že její výsledky zaslechl na poradě. Resort poté ovšem tvrdil, že se žádná porada nekonala, a na svém webu zveřejnil jen segmenty analýzy. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se proti jejím výsledkům ohradil a uvedl, že čísla v ní obsažená jsou zavádějící a kusá.
Transparency International tedy v roce 2022 nekritizovala přímo to, že byl jmenován vrchním státním zástupcem v Olomouci zrovna Radim Daňhel, ale především požadavky na změny v zastupitelství, kterými ministr Blažek jmenování Daňhela podmínil. Doplňme, že Transparency International později, v únoru 2023 také kritizovala to, že se dle ní Blažek opakovaně dostával do střetu zájmů, např. právě když „provedl změnu ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kam do čela dosadil Radima Daňhela“. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně žádal informace z policejního vyšetřování, mj. i v případě tzv. brněnské bytové kauzy, v níž je podle informací médií sám prověřován. O tom, zda je postup ministra Blažka správný, v ...