Neslyšeli jsme ani jasné odsouzení Hamásu ze strany Ruska nebo Číny.
Rusko ani Čína k datu 21. října 2023 útoky teroristické organizace Hamás na Izrael výslovně neodsoudily. Moskva i Peking pouze obě strany konfliktu vyzvaly k tomu, aby situaci dále neeskalovaly a uzavřely příměří.
Ministr zahraničí Jan Lipavský zde mluví o geopolitických důsledcích konfliktu, který 7. října rozpoutala teroristická organizace Hamás útokem na Izrael. Zmiňuje především zhoršení vztahů mezi Izraelem a zeměmi na Blízkém východě a dodává, že útoky Hamásu dle něj výslovně neodsoudilo Rusko ani Čína.
Rusko
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v den útoku uvedla: „Apelujeme na izraelskou i palestinskou stranu, aby okamžitě uzavřely příměří a ukončily násilnosti.“ Prezident Vladimir Putin pak první vyjádření ke konfliktu vydal v úterý 10. října. Svými slovy kritizoval zejména domnělé selhání politiky Spojených států na Blízkém východě, přičemž o zemřelých na straně Izraele se nezmínil. Na summitu postsovětských států v Kyrgyzstánu poté Putin prohlásil, že Izrael „byl vystaven útoku, který ve své krutosti nemá obdoby. A přirozeně má právo na obranu“. Zároveň však dodal, že židovský stát na útok v jeho očích reaguje poměrně tvrdě.
Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Bezpečnostní rady Ruska Dmitrij Medveděv pak na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že útoky Hamásu byly „očekávatelným vývojem“ událostí. V příspěvku také kritizoval Západ, který se dle jeho názoru místo snahy vyřešit izraelsko-palestinský konflikt vměšuje do záležitostí Ruska a poskytuje Ukrajině zbraně, čímž obyvatele obou států dle jeho slov poštvává proti sobě. Jiné vyjádření ruských činitelů o říjnovém útoku Hamásu jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Rusko tedy říjnový útok Hamásu skutečně neodsoudilo.
Zmiňme, že Vladimir Putin a izraelský premiér Benjamin Netanjahu udržovali relativně blízké vztahy. Po útocích Hamásu 7. října se ovšem Putin jako jeden z mála státníků izraelskému premiérovi neozval, aby mu kondoloval k smrti Izraelců. Pro Rusko přitom byly dobré vztahy s Izraelem výhodné například kvůli tomu, že Izraeli zabraňovaly v posílání zbraní na Ukrajinu, a to i přes nátlak západních států. Jedním z faktorů, proč spolu Moskva a Izrael dlouhodobě udržovaly diplomatické přátelství, byla i významná ruská diaspora žijící na izraelském území (.pdf, str. 1–3).
Čína
Peking se k útoku na Izrael vyjádřil 8. října, kdy mluvčí tamního Ministerstva zahraničí obě strany konfliktu vyzval k tomu, aby zůstaly klidné a aby se zdržely násilností, a zabránily tak dalšímu zhoršení situace. Ministr zahraničí pak uvedl: „Základní východisko z konfliktu spočívá v realizaci dvoustátního řešení a vytvoření nezávislého státu Palestina.“ Hamás však přímo neodsoudil.
Dodejme, že 24. října (tedy až po vydání námi ověřovaného rozhovoru s Janem Lipavským) čínský ministr zahraničí Wang I svému izraelskému protějšku Elimu Kohenovi vzkázal, že podpoří jakékoli řešení, které by vedlo k usmíření mezi Izraelem a Palestinou. Útoky Hamásu nicméně taktéž neodsoudil. Uvedl jen, že Izraelské útoky na Pásmo Gazy podle něj přesahují hranice sebeobrany.
Shrnutí
Závěrem shrňme, že ruští ani čínští představitelé útoky Hamásu přímo neodsoudili, jak správně zmiňuje ministr Lipavský. Jak Rusko, tak Čína pouze obě strany konfliktu vyzvaly k tomu, aby situaci dále neeskalovaly a uzavřely příměří. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
