Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Máme jedny z nejvyšších cen elektřiny v EU a od nového roku vláda ještě přehodí na lidi a firmy poplatky za distribuci a obnovitelné zdroje ve výši dalších 62 miliard korun.
Novoroční projev, 2. ledna 2024
Energetika,

Tento výrok byl ověřen jako

nepravda

Zkrácené odůvodnění

Česko mělo v prvním pololetí 2023 až 11. nejdražší elektřinu z členských států EU. Vláda od roku 2024 sice obnovila povinnost platit poplatky za podporované zdroje energie, i nadále se však na jejich financování podílí stát. Celkové výdaje navíc mají dosáhnout pouze 36 mld. Kč.

Plné odůvodnění

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizoval vládu Petra Fialy a podotkl, že v současnosti má Česko jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii (EU). Ceny elektřiny pro domácnosti napříč EU porovnává např. Statistický úřad Evropské unie (Eurostat), který tyto údaje zaznamenává pololetně.

Nejnovější data jsou v době našeho ověření dostupná za první pololetí roku 2023. Jak ukazuje následující graf, v tomto období mělo Česko dle Eurostatu až 11. nejdražší elektřinu ze všech 27 členských států. Konkrétně elektřina stála 0,264 eur za kilowatthodinu, tedy 264 € za megawatthodinu (v přepočtu ke kurzu z 30. června 2023 asi 6 265 korun).

Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE)

Plán na odpuštění poplatků za obnovitelné (přesněji podporované) zdroje energie, tzv. POZE, vláda schválila v červnu 2022. Vydala nařízení, kterým od 1. října 2022 navýšila prostředky, jimiž stát dotuje náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Podle zákona č. 165/2012 Sb. mají výrobci elektřiny „z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“ právo získat finanční podporu za každou vyrobenou MWh energie. Celkové náklady na tuto podporu přitom částečně financuje stát a mimo jiné také samotní odběratelé – právě prostřednictvím poplatků, které jsou součástí plateb za elektřinu.

Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda, a to tak, aby spolu s ostatními zdroji pokryly celkové předpokládané náklady na podporu obnovitelných zdrojů v daném roce. Díky navýšení státního financování se tak v důsledku snížila suma, kterou musí zaplatit odběratelé elektřiny. Na tuto skutečnost následně zareagoval Energetický regulační úřad, který výši poplatku podle zákona stanovuje. Od 1. října 2022 snížil částku, z níž se poplatek za POZE vypočítává (.pdf, str. 25), na nulu (.pdf, str. 2).

Do 1. října 2022 tak odpovídala maximální výše poplatku za POZE 495 Kč/MWh (.pdf, str. 25) bez DPH, tedy v médiích často zmiňovaným 599 Kč/MWh s DPH. Od tohoto data byl ale poplatek nulový a domácnosti a firmy jej tedy neplatily – hradil se pouze ze státního rozpočtu.

Návrat POZE

Vláda Petra Fialy ale na konci září 2023 schválila (.pdf) nařízení (.pdf), kterým se pro domácnosti a firmy obnovila povinnost platit poplatky. Podle vlády šlo o plošné opatření, které v době nižších cen energií už není nutné. Odběratelé tak od začátku letošního roku opět musí hradit poplatek ve výši 599 korun za megawatthodinu.

Fialův kabinet tedy skutečně z velké části „přehodil“ placení poplatků za obnovitelné (respektive podporované) zdroje energie na domácnosti a firmy, jak řekl Andrej Babiš. Bývalý premiér už ovšem nezmínil, že stát na tyto poplatky stále uvolňuje peníze ze státního rozpočtu, na letošní rok se má konkrétně jednat o 9,35 miliardy korun (.pdf). Celkové náklady přitom dle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou činit přibližně 36 miliard, a lidé a firmy by tak letos měli zaplatit asi 26,65 miliard Kč. Tato částka je tedy výrazně nižší, než jakou ve výroku uvádí bývalý premiér.

Následující graf zobrazuje celkové výdaje na podporované zdroje energie v posledních letech. Vyplývá z něj, že domácnosti a firmy ve většině let platily větší část, či alespoň přibližně polovinu poplatků. Situace se výrazně změnila až v roce 2022, kdy vláda na poslední tři měsíce tyto poplatky odpustila, jak zmiňujeme výše. Je nicméně pravdou, že letos stát na podporované zdroje energie vydá mnohem menší částku než v předcházejících letech.

Dodejme, že částka přibližně 62 miliard korun se ve veřejném prostoru objevovala v souvislosti s celkovým snížením státních výdajů v roce 2024. Například i podle konsolidačního balíčku se má letos ušetřit 62,4 mld. Kč. Z návrhu rozpočtu nicméně vyplývá, že se plánované výdaje meziročně sníží o necelých 50 miliard korun.

Závěr

Česko tedy nepatří k zemím EU, které mají jedny z nejvyšších cen elektřiny. Dle srovnání Eurostatu ČR v prvním pololetí roku 2023 měla až 11. nejdražší elektřinu ze všech členských států. Rozhodnutím Fialovy vlády se pak pro domácnosti a firmy skutečně vrací povinnost platit poplatky za podporované zdroje energie, která byla přerušena od 1. října 2022. Stejně jako v předcházejících letech ale bude část výdajů hradit stát. Celková podpora má dle odhadu ERÚ dosáhnout pouze 36 miliard korun, nikoliv 62 miliard, které zmiňuje Andrej Babiš. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Novoroční projev ve stylu Andreje Babiše

Novoroční projev, 2. ledna 2024

Sváteční projev předsedy hnutí ANO se od dřívějšího projevu Petra Fialy lišil nejen pohledem na kroky vlády, ale především počtem faktických výroků, které stihl do krátkého projevu vměstnat. Úctyhodných 30 faktických výroků And...