Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, že poslanci odmítající korespondenční volbu kritizují absenci možnosti tajného hlasování. Jejich současný přístup srovnává s postojem během pandemie covidu‑19, kdy dle ní v návrhu na zavedení tzv. drive‑in hlasování chybělo opatření, které by zaručilo jeho tajnost. Přesto dle jejího tvrzení tito poslanci tehdy takový způsob odvolení podpořili.

Obavy o zajištění tajnosti hlasování při korespondenční volbě vyjádřili zejména opoziční poslanci z SPD a ANO. Např. Tomio Okamura zdůraznil důležitost plenty, aby volba daného voliče nemohla být ovlivněna a nedocházelo k obchodování s hlasy. O ovlivňování hlasování bez plenty hovořil i Karel Havlíček. Tato kritika vyplývá z podstaty korespondenční volby, po jejímž zavedení by voliči mohli hlasovat poštou. Předkladatelé návrhu v důvodové zprávě sami uvádějí, že „tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí" (.pdf, str. 21). Kontrola tajnosti hlasování ze strany volební komise  je v návrhu nahrazena tzv. identifikačním lístkem, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně (.pdf, str. 2–3, 21).

Volby v roce 2020

Připomeňme, že první vlna covidu-19 proběhla na jaře 2020 a následující druhá vlna postihla Českou republiku na podzim stejného roku, kdy testování prokazovalo nákazu u několika tisíc lidí denně (.csv). Na začátku října 2020 se přitom uskutečnily volby do zastupitelstev krajů a do Senátu.

Ještě v červenci ale nebylo jasné, zda budou lidé v nařízené karanténě nebo izolaci moci volit. V srpnu 2020 nicméně tehdejší Babišova vláda schválila (.pdf) návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování, který těmto osobám ve volbách umožnil hlasovat. Poslanecká sněmovna s návrhem také vyslovila souhlas, přičemž jej podpořilo 124 ze 127 přítomných poslanců. Za hnutí ANO se hlasování zdržel pouze Jaroslav Faltýnek a za hnutí SPD Lubomír Španěl.

Lidé, kteří onemocněli covidem, a byli tak v karanténě nebo izolaci, měli tři možnosti hlasování, přičemž jednou z nich bylo i tzv. drive-in hlasování, tedy hlasování z motorového vozidla na volebním stanovišti (.pdf, str. 22). Dále si mohli vyžádat speciální komisi, která s přenosnou volební schránkou přišla na místo jejich trvalého bydliště. Volební komise navíc umožnily hlasování i v zařízení sociálních služeb, které bylo kvůli riziku nákazy uzavřeno (.pdf, str. 1).

Drive-in hlasování pro krajské volby a pro první kolo senátních voleb proběhlo 30. září 2020, tedy ještě před otevřením standardních volebních místností. Stanoviště se nacházelo v každém okresu, přičemž voliče měl na přesné místo nasměrovat policista. Lidé museli celou dobu zůstat v autě a kromě občanského průkazu s sebou museli mít i roušku a potvrzení o nařízené karanténě.

Co se týče tajnosti hlasování, v důvodové zprávě k návrhu zmíněného zákona stálo pouze to, že „hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu z motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování“ (.pdf, str. 27). Návrh ale nezmiňoval přesná opatření, kterými by tato tajnost byla dosažena, a přijatý zákon tak přítomnost plenty nikterak neřešil.

Ministerstvo vnitra po schválení návrhu vydalo instruktážní video, které radilo (video, čas 2:02), aby si řidič po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky popojel do prostoru, kde lístky v tajnosti upraví (video, čas 2:15). Až poté měli řidiči zastavit u volební schránky, do které své hlasy hodili. Přítomnost plenty zmínili např. ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Petr Vokáč a také tehdejší tisková mluvčí resortu vnitra Hana Malá, stalo se tak ale až po schválení návrhu a během samotných voleb.

Zmiňme, že např. z reportáže iDnes.cz o drive-in hlasování v Berouně je patrné, že probíhalo pouze na jednom místě, a řidič tak ani nepopojížděl. Nicméně mezi komisí a autem byla přítomna zástěna, která voličům zajistila, že na ně při hlasování nikdo nevidí.

Shrnutí

Někteří opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD dnes opravdu odmítají korespondenční hlasování a jako jeden z důvodů uvádí chybějící plentu, a tedy nemožnost zajistit tajnost hlasování. Během pandemie covidu‑19 přitom hlasovali pro přijetí návrhu zákona, který zaváděl tzv. drive‑in hlasování, v němž tajnost volby nebyla nijak ošetřena. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.