Korespondenční volba ve Sněmovně

Vládní poslanci v prvním čtení podpořili zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí, projednávání se ale neobešlo bez opozičních obstrukcí. Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová údajné výhody korespondenčního hlasování vysvětlovala v Interview ČT24, na její faktické argumenty jsme se zaměřili v naší nové analýze.

Ověřili jsme

Interview ČT24 ze dne 17. ledna 2024 (moderátor Tereza Kručinská, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Markéta Pekarová Adamová

Předsedkyně TOP 09, předsedkyně PSP ČR

0
0

Výroky

Ekonomika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Koronavirus 1 výrok
Krajské volby 2020 1 výrok
Poslanecká sněmovna 9 výroků
Právní stát 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Pravda 14 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Markéta Pekarová Adamová

Musí cestovat (Češi, kteří chtějí volit v zahraničí, pozn. Demagog.cz) někdy i tisíce kilometrů.
Zahraniční politika
Pravda
V některých zemích se skutečně může stát, že český občan k nejbližšímu zastupitelskému úřadu musí cestovat více než tisíc kilometrů, aby mohl odvolit. Jde např. o USA, Austrálii, Indii nebo Čínu.

Markéta Pekarová Adamová mluví o vzdálenostech, které musí někteří čeští občané překonat, pokud chtějí volit ze zahraničí. Nejprve uveďme, že v současnosti mohou Češi ze zahraničí hlasovat ve volbách do Poslanecké sněmovny a prezidentských volbách. Volit přitom mohou pouze na jednom ze zastupitelských úřadů v dané zemi, přičemž volit nelze třeba na honorárních konzulátech ani u stálých misí. Volit ze zahraničí se tedy dá pouze na velvyslanectvích a generálních konzulátech, přičemž lidé musí být zapsaní na zvláštním seznamu voličů.

USA

Při prezidentských volbách v roce 2023 žilo v USA přes 300 tisíc lidí s českým občanstvím. Tito občané mají možnost v USA odvolit na jednom ze čtyř zastupitelských úřadů. Jedná se konkrétně o velvyslanectví v hlavním městě Washington DC a o generální konzuláty v Los Angeles, ChicaguNew Yorku. Tři z těchto čtyř úřadů se nacházejí ve východní části USA, přičemž Západní pobřeží Spojených států (včetně Aljašky a Havaje) spadají do působnosti konzulátu v Los Angeles. Z Aljašky, Havaje, ale třeba také ze států Washington nebo Montana, musí čeští občané cestovat více než 1000 km, aby mohli odvolit.

Austrálie

S obdobnou situací se setkávají také voliči v Austrálii. Nacházejí se tam dva zastupitelské úřady, ze kterých mohou krajané volit – velvyslanectví v Canbeře a generální konzulát v Sydney. Ten slouží jako konzulát nejenom pro Austrálii, ale také např. pro Nový Zéland, Fidži nebo Šalamounovy ostrovy. Ku příkladu volič z Perthu tedy na generální konzulát v Sydney musí cestovat přibližně 4 tisíce kilometrů.

Asie

Podívejme se také na vybrané státy ve východní Asii. Například ve Vietnamu se nachází jeden zastupitelský úřad, a to velvyslanectví v Hanoji, která leží na severu země. Cesta z Ho Či Minova města, které je na jihu, je tak přibližně 1500 km dlouhá. Češi pobývající na jihu Vietnamu by tedy měli kratší cestu na velvyslanectví v Kambodži.

České velvyslanectví v indickém hlavním městě Nové Dillí má kromě Indie působnost také v Bangladéši, Bhútánu, Maledivách, Nepálu a Srí Lance. I zde tak potenciální vzdálenosti k volební urně přesahují tisíc kilometrů.

Češi žijící v Číně mají možnost volit na třech místech. Jedním z nich je velvyslanectví v Pekingu, dalšími pak generální konzuláty v ŠanghajiHongkongu. Stejně jako v případech USA či Austrálie jsou tyto zastupitelské úřady umístěny ve východní části země. Češi, kteří by tedy žili na západě Číny, by tak kvůli volbám museli překonat tisíce kilometrů. Obdobně jsou na tom pak například Kazachstán či Mongolsko.

Výše zmíněné země nejsou jedinými případy, kdy by čeští voliči museli cestovat více než tisíc kilometrů na nejbližší zastupitelský úřad. Takovéto vzdálenosti musí překonat například také v Kanadě, v jižní části Afriky (kde se velvyslanectví nachází pouze v Jihoafrické republice a Zambii) nebo v Jižní Americe. Tam Česko nemá velvyslanectví ani generální konzuláty v Bolívii, Paraguayi a Uruguayi, a voliči by tak museli vycestovat na zastupitelství do jednoho z okolních států.

Závěr

Pokud se tedy český občan rozhodne volit ze zahraničí, může tak momentálně učinit pouze na českém velvyslanectví či generálním konzulátu. V některých zemích, jako jsou třeba Spojené státy americké, Austrálie, Indie nebo Čína, je skutečně možné, že tito voliči budou muset cestovat několik tisíc kilometrů. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Je to věc (korespondenční volba ze zahraničí, pozn. Demagog.cz), kterou umožňuje svým občanům (...) drtivá většina demokratických zemí Evropy, Evropské unie. My už jsme jedni z posledních, kteří tak nečiní.
Právní stát
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí (v parlamentních či prezidentských volbách) umožňuje zhruba 60 % evropských států, ve zbývajících 40 % zemí tato možnost zavedena stále není. V případě EU tento způsob hlasování neumožňuje kromě ČR dalších 8 států, tedy cca 30 % států EU.

Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru reaguje na otázku, proč chce vládní koalice prosadit novelu zákona o správě voleb, kterým by došlo k zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí (.pdf, str. 14 ze 46). Předsedkyně Sněmovny tuto změnu odůvodňuje například tím, že zjednoduší českým občanům v cizině účast ve volbách, protože tito voliči nyní musí cestovat na zastupitelské úřady, vzdálené i tisíce kilometrů daleko. Jako jeden z dalších argumentů, proč korespondenční volbu ze zahraničí zavést, pak používá právě tvrzení, že „drtivá většina“ evropských států už tuto možnost zavedla. Česká republika je dle ní „jedna z posledních“ zemí Evropy a EU, které k tomuto kroku ještě nepřistoupily.

Na začátek je vhodné upřesnit, že podle návrhu (.pdf) by poštovní hlasování mohli využít jen voliči s bydlištěm v zahraničí, a to ve sněmovních a prezidentských volbách a ve volbách do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46). Protože se tedy návrh týká volby představitelů, kteří rozhodují o chodu země, zaměříme se v našem odůvodnění především na to, které státy umožňují korespondenční hlasování ze zahraničí v parlamentních či alespoň v prezidentských volbách.

Korespondenční volba v Evropě a v EU

V různých podobách je korespondenční volba v současnosti dostupná ve většině evropských států. Jak ale ukazuje přehled níže, skupina zemí, ve které hlasování poštou ze zahraničí zavedeno není, je stále poměrně početná.

Ze členských států EU tento způsob hlasování v parlamentních ani prezidentských volbách neumožňuje kromě Česka dalších osm z celkových 27 členských států. Mezi ně se řadí ChorvatskoBulharskoKyprMaltaDánskoPolskoŘecko. Posledním, osmým státem, je Irsko, které nezavedlo možnost korespondenčně hlasovat ze zahraničí pro všechny občany, ale jen pro omezený okruh lidí, jmenovitě zaměstnance diplomatických misí, jejich partnery a příslušníky ozbrojených sil.

Ve zmíněném Dánsku sice funguje tzv. hlasování v předstihu, při kterém hlasovací obálka může putovat poštou, samotné dánské úřady ovšem upozorňují, že se nejedná o korespondenční volbu. Volič totiž musí dát svůj hlas do obálky přímo v přítomnosti úředníka a tento úředník pak hlasovací lístek odešle do okrsku, ze kterého volič původně pochází (.pdf, str. 24–26).

Polsko umožňuje poštovní hlasování jen uvnitř státu, a to zdravotně postiženým, lidem v karanténě či izolaci a starším 60 let. Ani tato skupina lidí ale nemůže volit korespondenčně ze zahraničí (.pdf, str. 44–45).

Řečtí poslanci na konci ledna (po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru) odsouhlasili návrh na zavedení poštovního hlasování pro volby do Evropského parlamentu, návrh na jeho uzákonění i v případě národních parlamentních voleb tehdy ale neprošel.

Pokud se zaměříme na celou Evropu, je skupina států bez možnosti korespondenčního hlasování ze zahraničí ještě větší. Čítá totiž 20 zemí. Kdybychom nepočítali BěloruskoTurecko, které mezinárodní organizace Freedom House označuje jako nesvobodné státy, jednalo by se o 18 zemí, což je zhruba 40 % ze 43 zemí.

Hlasovat poštou ze zahraničí není možné například v případě Srbska, Černé Hory nebo Severní Makedonie. Klasická korespondenční volba není zavedena ani na Islandu, kde funguje „předčasné hlasování“ podobně jako v Dánsku, i zde tak musí být při samotném hlasování přítomný úředník z volební komise (.pdf, str. 22–23).

Pro úplnost doplňme, že pravidla korespondenčního hlasování pro občany žijící v zahraničí se v jednotlivých zemích liší. Státy se totiž různě staví k tomu, kde má mít volič trvalé bydliště či dočasný pobyt. Maďarsko dovoluje korespondenčně volit jen občanům s trvalým bydlištěm mimo zemi. Lidem, kteří v zahraničí pobývají jenom dočasně, volit poštou dovoluje Nizozemsko, Estonsko nebo Španělsko. V Německu a v Rakousku funguje korespondenční volba bez omezení místa pobytu, a využít ji lze i přímo na území domovského státu.

Záleží ale také na typu voleb. Ve Francii mohou občané volit poštou ze zahraničí pouze v případě parlamentních voleb, nikoli ale v těch prezidentských. Stejně je to také na Slovensku.

Závěrečné hodnocení

Korespondenční volba ze zahraničí, kterou chce prosadit návrh pětikoalice, je sice dostupná ve většině států Evropy, Česko ale není „jednou z posledních zemí“, která ji nemá. Pokud bychom se zaměřili na pravidla platná v EU, funguje poštovní hlasování ze zahraničí ve zhruba 70 % zemí. Zbylých přibližně 30 % tuto možnost nezavedlo, a to ani v parlamentních, ani v prezidentských volbách.

V případě celé Evropy tento podíl dosahuje 40 %, protože korespondenční volbu ze zahraničí neumožňuje celkem 18 zemí ze 43 (pokud nepočítáme Bělorusko a Turecko, které lze podle organizace Freedom House zařadit mezi nesvobodné či „nedemokratické“ státy). Z těchto důvodů výrok Markéty Pekarové Adamové hodnotíme jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Na Slovensku to (zavedení korespondenční volby pro lidi v zahraničí, pozn. Demagog.cz) také nezvýšilo tu volební účast nějak radikálně.
Poslanecká sněmovna
Pravda
První volby do slovenské Národní rady, v nichž mohli slovenští občané volit ze zahraničí, se uskutečnily v roce 2006. Hlasy ze zahraničí v nich představovaly pouze 0,14 % z celkového počtu. V posledních volbách v roce 2023 volila ze zahraničí pouze necelá 2 % Slováků.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová zde reaguje na poznámku moderátorky, která se odvolávala na její dřívější tvrzení o tom, že zavedení korespondenčního hlasování bude mít nízký efekt na celkovou volební účast. Pekarová Adamová v rozhovoru argumentuje tím, že korespondenční volba, kterou zavedly ostatní státy, nezvýšila účast nikterak dramaticky a uvádí příklad Slovenska. Ani tam se dle ní účast v prvních volbách po zavedení změny „radikálně“ nezvýšila.

Volební účast na Slovensku

Možnost korespondenční volby ze zahraničí pro slovenské občany funguje už od roku 2006. V zákoně o volbách do Národní rady stojí, že „prostřednictvím pošty může volit volič, který nemá trvalý pobyt na území Slovenské republiky (…), a volič, který má trvalý pobyt na území Slovenské republiky a v době voleb se nachází mimo její území“. Pro odhlasování je nutné mít platný cestovní pas nebo občanský průkaz a zájemci musí o volbu poštou požádat, čímž se pro ni rovnou zaregistrují.

Posledních voleb do Národní rady (tedy slovenského parlamentu), ve kterých ještě neexistovala možnost hlasovat korespondenčně, se účastnilo přibližně 70 % oprávněných voličů. V roce 2006, kdy už Slováci mohli volit ze zahraničí, byla účast výrazně nižší – dosáhla zhruba 55 %. Zavedení korespondenční volby tedy volební účast nezvýšilo a podíl poštou odevzdaných hlasů na celkovém počtu byl navíc zanedbatelný.

Jak ukazuje tabulka níže, v následujících letech celková volební účast rostla, stejně jako podíl hlasů ze zahraničí. Avšak ani v roce 2023, kdy se pro volbu poštou zaregistrovalo rekordní množství lidí, nedosáhl podíl hlasů ze zahraničí ani dvou procent.

Závěr

Hlasy ze zahraničí ve slovenských parlamentních volbách tvořily malý podíl na celkové volební účasti jak bezprostředně po zavedení korespondenční volby, tak i v následujících letech. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Některé země umožňují tuto formu hlasování (korespondenčně ze zahraničí, pozn. Demagog.cz) svým občanům už desítky let, dokonce snad víc jak století je to ve Velké Británii.
Pravda
V některých státech funguje korespondenční volba dlouhodobě. Velká Británie zavedla první formu takového hlasování už v roce 1918, a to pro vojáky, kteří se po první světové válce stále nacházeli v zahraničí. Desítky let mohou poštou hlasovat např. i občané Německa či Rakouska.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku uvádí, že zavedení korespondenční volby na Slovensku volební účast nikterak dramaticky nezvýšilo. Dále zmiňuje, že čím déle tato možnost hlasování funguje, tím znatelněji se účast zvyšuje. Na příkladu Velké Británie ilustruje, že korespondenční volba je v řadě států zavedena dlouhodobě.

Korespondenční hlasování ve světě

Korespondenční volba má ve světě dlouhou historii. Například v USA fungovala na některých místech již v průběhu občanské války v 19. století, kdy mnoho vojáků sloužilo daleko od domova. Během prvních let 20. století byla v určitých státech umožněna také civilistům, kteří měli k takovému způsobu hlasování důvod (např. práce v jiném státě nebo nemoc). Od roku 1978 pak státy postupně povolovaly korespondenční hlasování bez upřesnění důvodu.

Velká Británie, kterou Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, umožnila volit poštou ihned po první světová válce v roce 1918 – nejdříve pouze vojákům a dalším příslušníkům armády, kteří se po skončených bojích stále nacházeli v zahraničí a nemohli se vrátit domů (.pdf, str. 3). Na některé skupiny civilistů se začalo toto právo vztahovat v roce 1948. Od roku 1985 se mohou všichni Britové žijící v zahraničí zapsat do speciálního registru pro korespondenční hlasování (.pdf, str. 9). 

V omezené míře funguje korespondenční hlasování funguje už přes sto let také v Irsku, kde bylo zavedeno v roce 1923 pro zaměstnance diplomatických misí a příslušníky ozbrojených sil (.pdf, str. 9). Na všechny občany žijící v zahraničí nebylo toto právo rozšířeno. V Německu byla korespondenční volba zavedena již v roce 1957, a to bez omezení místa pobytu (.pdf, str. 9), ovšem s podmínkou uvádět důvod žádosti o korespondenční lístky. Od té bylo upuštěno v roce 2008. Korespondenční hlasování dlouhodobě funguje například také v Rakousku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku nebo Švédsku (.pdf, str. 9).

Zajímavým případem je Francie, kde bylo hlasování poštou určitým skupinám obyvatel umožněno od roku 1924 do roku 1975 (.pdf, str. 42, 44). Kvůli četnosti volebních podvodů ale Francie v roce 1975 korespondenční volbu zakázala a zavedla osobní hlasování na zastupitelských úřadech (.pdf, str. 44). V současnosti mají ovšem Francouzi možnost hlasovat v některých volbách korespondenčně nebo také přes internet.

Závěr

Korespondenční volba ze zahraničí v nějaké podobě funguje v některých státech i desítky let. Velká Británie k tomuto kroku přistoupila před více než stoletím, po první světové válce v roce 1918, kdy umožnila korespondenční hlasování příslušníkům armády. Hlasovat poštou lze dlouhodobě také např. v Rakousku nebo Německu. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý. Dodáváme ovšem, že na všechny britské občany se možnost volit korespondenčně vztahuje až od roku 1985.

Markéta Pekarová Adamová

Zhruba 600 000 lidí v zahraničí v době voleb pobývá.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Přesná statistika o Češích žijících v zahraničí není dostupná. Ministerstvo zahraničních věcí ale odhaduje, že v zahraničí pobývá zhruba 600 000 českých občanů s volebním právem, kterých by se korespondenční volba týkala.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s korespondenční volbou mluvila o tom, kolik českých občanů s volebním právem žije v zahraničí. Dle jejího vyjádření je takových lidí přibližně 600 tisíc.

Korespondenční volba má Čechům, kteří v zahraničí pobývají trvale nebo tam v době voleb pracují či studují, umožnit hlasovat poštou. Odhady vládních politiků o tom, kolika lidí v cizině by se to týkalo, jsou různé. Např. v důvodové zprávě k návrhu, který by možnost korespondenčního hlasování zavedl, stojí, že „českých občanů v zahraničí žije několik stovek tisíc a jejich zájem o korespondenční hlasování nelze předem odhadnout“ (.pdf, str. 16). Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) dokonce už dříve podotklo, že nemá možnost vést přesnou statistiku počtu českých občanů v zahraničí.

Už během projednávání návrhu o korespondenční volbě ale média přinášela informaci, že by se tento způsob hlasování mohl týkat až 600 tisíc českých občanů žijících v zahraničí. Po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký uvedl, že v zahraničí pobývá asi 400 až 600 tisíc Čechů. Upozornil ale, že se jedná pouze o kvalifikovaný odhad MZV. Zástupce MZV také upřesnil, že v evropských státech žije přes 300 000 českých občanů a mimo Evropu jich pobývá asi 280 tisíc.

Přesné statistické údaje o Češích v zahraničí tedy nejsou k dispozici. Podle odhadu MZV pobývá v zahraničí přibližně 600 tisíc českých občanů s volebním právem. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

V případě distančního hlasování drive in (v době pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) tady také plenta nebyla a neslyšela jsem od těch stejných kolegů poslanců, že by jim to nějak vadilo, naopak to podpořili tehdy a hlasovali pro.
Krajské volby 2020
Koronavirus
Poslanecká sněmovna
Pravda
Opoziční poslanci ANO a SPD, kteří odmítají korespondenční volbu, v roce 2020 podpořili zákon o tzv. drive‑in hlasování. V návrhu přitom nebylo upřesněno, jak bude zajištěna tajnost hlasování.

Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, že poslanci odmítající korespondenční volbu kritizují absenci možnosti tajného hlasování. Jejich současný přístup srovnává s postojem během pandemie covidu‑19, kdy dle ní v návrhu na zavedení tzv. drive‑in hlasování chybělo opatření, které by zaručilo jeho tajnost. Přesto dle jejího tvrzení tito poslanci tehdy takový způsob odvolení podpořili.

Obavy o zajištění tajnosti hlasování při korespondenční volbě vyjádřili zejména opoziční poslanci z SPD a ANO. Např. Tomio Okamura zdůraznil důležitost plenty, aby volba daného voliče nemohla být ovlivněna a nedocházelo k obchodování s hlasy. O ovlivňování hlasování bez plenty hovořil i Karel Havlíček. Tato kritika vyplývá z podstaty korespondenční volby, po jejímž zavedení by voliči mohli hlasovat poštou. Předkladatelé návrhu v důvodové zprávě sami uvádějí, že „tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí" (.pdf, str. 21). Kontrola tajnosti hlasování ze strany volební komise  je v návrhu nahrazena tzv. identifikačním lístkem, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně (.pdf, str. 2–3, 21).

Volby v roce 2020

Připomeňme, že první vlna covidu-19 proběhla na jaře 2020 a následující druhá vlna postihla Českou republiku na podzim stejného roku, kdy testování prokazovalo nákazu u několika tisíc lidí denně (.csv). Na začátku října 2020 se přitom uskutečnily volby do zastupitelstev krajů a do Senátu.

Ještě v červenci ale nebylo jasné, zda budou lidé v nařízené karanténě nebo izolaci moci volit. V srpnu 2020 nicméně tehdejší Babišova vláda schválila (.pdf) návrh zákona o zvláštních způsobech hlasování, který těmto osobám ve volbách umožnil hlasovat. Poslanecká sněmovna s návrhem také vyslovila souhlas, přičemž jej podpořilo 124 ze 127 přítomných poslanců. Za hnutí ANO se hlasování zdržel pouze Jaroslav Faltýnek a za hnutí SPD Lubomír Španěl.

Lidé, kteří onemocněli covidem, a byli tak v karanténě nebo izolaci, měli tři možnosti hlasování, přičemž jednou z nich bylo i tzv. drive-in hlasování, tedy hlasování z motorového vozidla na volebním stanovišti (.pdf, str. 22). Dále si mohli vyžádat speciální komisi, která s přenosnou volební schránkou přišla na místo jejich trvalého bydliště. Volební komise navíc umožnily hlasování i v zařízení sociálních služeb, které bylo kvůli riziku nákazy uzavřeno (.pdf, str. 1).

Drive-in hlasování pro krajské volby a pro první kolo senátních voleb proběhlo 30. září 2020, tedy ještě před otevřením standardních volebních místností. Stanoviště se nacházelo v každém okresu, přičemž voliče měl na přesné místo nasměrovat policista. Lidé museli celou dobu zůstat v autě a kromě občanského průkazu s sebou museli mít i roušku a potvrzení o nařízené karanténě.

Co se týče tajnosti hlasování, v důvodové zprávě k návrhu zmíněného zákona stálo pouze to, že „hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu z motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování“ (.pdf, str. 27). Návrh ale nezmiňoval přesná opatření, kterými by tato tajnost byla dosažena, a přijatý zákon tak přítomnost plenty nikterak neřešil.

Ministerstva vnitra po schválení návrhu vydalo instruktážní video, které radilo (video, čas 2:02), aby si řidič po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky popojel do prostoru, kde lístky v tajnosti upraví (video, čas 2:15). Až poté měli řidiči zastavit u volební schránky, do které své hlasy hodili. Přítomnost plenty zmínili např. ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra Petr Vokáč a také tehdejší tisková mluvčí resortu vnitra Hana Malá, stalo se tak ale až po schválení návrhu a během samotných voleb.

Zmiňme, že např. z reportáže iDnes.cz o drive-in hlasování v Berouně je patrné, že probíhalo pouze na jednom místě, a řidič tak ani nepopojížděl. Nicméně mezi komisí a autem byla přítomna zástěna, která voličům zajistila, že na ně při hlasování nikdo nevidí.

Shrnutí

Někteří opoziční poslanci z hnutí ANO a SPD dnes opravdu odmítají korespondenční hlasování a jako jeden z důvodů uvádí chybějící plentu, a tedy nemožnost zajistit tajnost hlasování. Během pandemie covidu‑19 přitom hlasovali pro přijetí návrhu zákona, který zaváděl tzv. drive‑in hlasování, v němž tajnost volby nebyla nijak ošetřena. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

My jsme dneska třeba slyšeli, že mají (Češi volící v zahraničí, pozn. Demagog.cz), dokonce Andrej Babiš to řekl, cestovat do Česka. Ne, že mají jet jenom na nejbližší zastupitelský úřad, třeba do hlavního města v tom daném státě, ale mají prostě cestovat třeba právě mnohem ještě dále, (...) k nám do Česka a ukázat, že jsou tedy ti jako Češi a vlastenci.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Andrej Babiš se ke korespondenční volbě vyjádřil na mimořádné schůzi Sněmovny, která začala 17. ledna. Ve svém projevu zmínil také to, že by Češi žijící v zahraničí měli přijet volit do České republiky, nikoliv pouze na nejbližší ambasádu.

Markéta Pekarová Adamová mluví o debatě ohledně vládního návrhu na zavedení korespondenční volby v zahraničí, která v Poslanecké sněmovně začala v rámci mimořádné schůze ve středu 17. ledna. Už před jejím začátkem byly ze strany opozičních hnutí ANO a SPD avizovány obstrukce. V rámci prvního dne debat vystoupil mj. předseda hnutí ANO Andrej Babiš s téměř čtyřhodinovým projevem. Ještě obsáhlejší proslov pronesl předseda SPD Tomio Okamura, který s bezmála jedenáctihodinovým nepřerušeným řečněním překonal svůj vlastní rekord v délce projevu ve Sněmovně.

Vládní návrh

Vládní návrh (.pdf) na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí by v případě schválení umožnil zahraničním voličům hlasování dopisem. Poprvé by se tak mohlo stát už ve volbách do Sněmovny v roce 2025. V současnosti tito čeští občané mohou volit pouze osobně na zastupitelských úřadech, tedy na velvyslanectvích a generálních konzulátech.

Zástupcům opozice korespondenční volba vadí také z toho důvodu, že se podle nich vládní koalice tímto krokem snaží udržet u moci. Opoziční politici také zpochybňují bezpečnost takovýchto voleb. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová např. uvedla, že hnutí nedovolí znevěrohodnění voleb „systémem posílání poštovních obálek kdovíodkud“. Podle Kláry Dostálové by vznikl„obrovský prostor pro manipulace“ s odevzdanými hlasy. Obdobně se vyjádřil i místopředseda SPD Radim Fiala.

Vyjádření Andreje Babiše

Andrej Babiš během svého projevu na půdě Poslanecké sněmovny 17. ledna zmínil, že Češi žijící v zahraničí by měli k volbám osobně přijet do Česka. Konkrétně řekl: „Tady zazněly různé ty argumenty, že tisíce kilometrů. Ale vždyť svobodné volby je svátek demokracie a ti hrdí Češi, co jsou v zahraničí, by sem měli přijít osobně, ani ne na tu ambasádu, kde můžou volit bez problémů. Protože tady se vytváří nějaká atmosféra, jako kdyby nemohli volit. No můžou volit. Ale měli by přijít domů přece. Domů, kde se narodili, a hrdě jít k volbám a odvolit.“

Je vhodné dodat, že někdejší Babišova vláda se k zavedení korespondenční volby zavázala ve svém programovém prohlášení z roku 2018. Předseda hnutí ANO změnu svého postoje odůvodnil tím, že „jen blbec nemění názory“, čímž se zjevně odkazoval na podobná slova bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Závěr

Andrej Babiš tedy 17. ledna, kdy se odehrál rozhovor s Markétou Pekarovou Adamovou, skutečně prohlásil, že čeští občané žijící v zahraničí by k volbám měli přijet osobně do Česka, nikoliv pouze na zastupitelský úřad. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Ten návrh hovoří jasně, je to (zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) od sněmovních voleb roku 2025.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Na základě vládního návrhu novely zákona o správě voleb by českým občanům v zahraničí bylo umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který Sněmovně předložila skupina vládních poslanců v prosinci 2023. Právě tato novela by Čechům v zahraničí umožnila volit korespondenčně (.pdf, str. 14 ze 46).

Jednotlivá ustanovení návrhu nabudou účinnosti v rozdílná data, část o korespondenční volbě má ale být účinná už od 1. ledna 2025 (.pdf, str. 12 ze 46). V důvodové zprávě přímo stojí, že korespondenční hlasování bude českým občanům umožněno už při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat právě na podzim roku 2025 (.pdf, str. 15 ze 46)

Hlasování dopisem se má vztahovat také na prezidentské volby a volby do Evropského parlamentu (.pdf, str. 14 ze 46). V těch by lidé v zahraničí mohli korespondenčně hlasovat od roku 2026. Návrh je ovšem koncipovaný tak, aby se dopisem mohlo volit i v případných předčasných volbách prezidenta (.pdf, str. 15 ze 46).

Tento nový způsob hlasování by se týkal lidí, kteří v zahraničí pobývají trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Tito lidé by o hlasování poštou museli požádat a museli by být zapsaní u příslušného zastupitelského úřadu na voličský seznam.

Z předloženého návrhu vyplývá, že v případě jeho schválení bude Čechům umožněno volit korespondenčně už od voleb do Poslanecké sněmovny, které se mají uskutečnit v roce 2025. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Korespondenční volba pro Čechy v zahraničí, pozn. Demagog.cz) není ani téma, které jsme přinesli až do vlády v tuto dobu, my už jsme ji prosazovali i z opozice už dvě volební období předchozí jsme se o to snažili.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novelu, která by zavedla korespondenční hlasování ze zahraničí, předložil v roce 2015 (tedy za Sobotkovy vlády) Sněmovně Marek Ženíšek (TOP 09). Poslanci TOP 09 se během následné Babišovy vlády podíleli i na tvorbě dalších návrhů, jejichž cílem bylo korespondenční volbu prosadit.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru odpovídala na otázky, které se týkaly zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Uvedla mimo jiné (video, čas 11:30), že schválení tohoto způsobu hlasování je dlouhodobou prioritou TOP 09, kterou se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích.

Návrh Marka Ženíška

TOP 09 se ke korespondenční volbě opravdu dlouhodobě staví pozitivně. Poslanec za TOP 09 Marek Ženíšek už v prosinci 2015 Poslanecké sněmovně předložil návrh novely zákona o volbách do Parlamentu, jehož cílem bylo zavést korespondenční hlasování pro volby do Sněmovny, Evropského parlamentu a při prvním kole prezidentských voleb (.pdf, str. 24 ze 62). Senátní volby návrh vynechal, protože by podle něj bylo obtížné určit příslušnost voliče do senátního volebního obvodu (.pdf, str. 25 ze 62).

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky k návrhu zaujala neutrální stanovisko (.pdf, str. 1) a návrhu vytkla několik nedostatků, které by dle ní vedly k tomu, že by se korespondenční volba vůbec nemohla uskutečnit (.pdf, str. 4). Sněmovní Organizační výbor doporučil poslancům návrh projednat (.pdf), k tomu ale nakonec nikdy nedošlo.

Další návrhy z dílny TOP 09

Skupina poslanců v čele s Markétou Pekarovou Adamovou předložila návrh na zavedení korespondenční volby také v červnu 2018. Návrh se pokoušel prosadit podobná opatření jako v předchozím případě (.pdf, str. 20 z 54). I přes neutrální stanovisko tehdejší Babišovy vlády tentokrát poslanci o návrhu jednali. Dolní komora ale návrh vrátila k přepracování (.pdf), čímž jej fakticky odmítla. Do konce volebního období už se tak Sněmovna návrhem znovu nezabývala.

červnu 2019 podobný návrh (.pdf) Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců, mezi kterými bylo i šest zástupců TOP 09, a to včetně Markéty Pekarové Adamové. Tento návrh by zavedl možnost korespondenčního hlasování pro sněmovní a prezidentské volby (.pdf, str. 13–14 ze 44), volby do Senátu byly opět vynechány. Babišův kabinet se ale k návrhu vyjádřil nesouhlasně (.pdf, str. 1), a ani ten proto nakonec poslanci neprojednali.

Na konci února 2021 pak vláda Sněmovně předložila návrh novely zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhly dva pozměňovací návrhy, pod kterými byl mj. podepsaný i tehdejší poslanec za TOP 09 Dominik Feri (.pdf, .pdf). Sněmovna ale ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů neschválila.

Závěr

TOP 09 tedy korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí podporuje dlouhodobě. Návrh, který by toto opatření zaváděl, se tato strana pokoušela prosadit už v minulých dvou volebních obdobích. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

V minulém volebním období právě hnutí ANO připravilo zákon o korespondenční volbě.
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Návrh zákona o správě voleb, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu, navrhla v minulém volebním období vláda Andreje Babiše. Tento návrh však pocházel od resortu vnitra, v jehož čele stál Jan Hamáček z ČSSD.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová mluví o předchozím volebním období, kdy post předsedy vlády zastával Andrej Babiš (ANO). Na úvod je vhodné zmínit, že slib zavést korespondenční volbu lze najít jak v programovém prohlášení prvního (jednobarevného) Babišova kabinetu z prosince 2017, tak i v pozdějším prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018.

Vládní návrh zákona o správě voleb

Všechny návrhy zákonů, které byly v Parlamentu předloženy, je možné dohledat na webu Poslanecké sněmovny. Kromě toho lze dokumenty, které jsou určené k projednání na vládní úrovni, najít v elektronické knihovně VeKLEP.

Podle těchto databází zahrnoval zavedení korespondenční volby pro krajany v zahraničí (.doc, str. 64, 71) vládní návrh zákona o správě voleb z října 2019. Jako předkladatel je zde uvedeno Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD), které tehdy návrh rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Kromě korespondenčního hlasování návrh obsahoval zavedení jednodenní volby a možnost hlasovat v předstihu.

Možnost korespondenční volby ze zahraničí by se dle návrhu týkala voleb do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu a volby prezidenta republiky. Dokument předpokládal, že by se poprvé mohlo takovým způsobem hlasovat ve sněmovních volbách v roce 2021 a v plném rozsahu se měly změny vztahovat na volby uskutečněné po roce 2022 (.doc, str. 64). Tento návrh však vláda do konce svého volebního období nestihla projednat, a materiál tak nakonec nedoputoval do Sněmovny.

Z ministerstev v gesci hnutí ANO návrh bez připomínek podpořily jen resorty zdravotnictví, školství a dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany se klonilo k přijetí návrhu, ale s některými připomínkami (.docx, .docx). Zbylá čtyři ministerstva vedená ministry za hnutí ANO se vyslovila proti návrhu. 

Přímo korespondenční volbu nicméně žádný z těchto resortů v meziresortním řízení neodmítl. K samotnému korespondenčnímu hlasování se vázala jen připomínka resortu obrany, které požadovalo, aby se tento způsob hlasování vztahoval i na vojáky působící na zahraničních operacích (.doc, str. 5). Ministerstvo pro místní rozvoj kromě toho chtělo upřesnit postup v případech, kdy volič zemřel v době mezi odesláním hlasu a samotným dnem voleb (.docx, str. 3).

Řada ministerstev v gesci hnutí ANO tedy zákon, kterým by došlo k zavedení korespondenční volby, podpořila. Samotný návrh ale pocházel od Ministerstva vnitra, které řídila ČSSD.

Návrh Karly Šlechtové

Na konci února 2021 vláda Sněmovně předložila novelu zákona o volbách do Parlamentu (.pdf), v rámci které možnost korespondenčního hlasování navrhl pozměňovací návrh (.pdf) Karly Šlechtové

Šlechtová sice byla v roce 2017 do Sněmovny zvolena jako nestranička za ANO a do června 2018 byla i ministryní za toto hnutí, v době předložení návrhu už ale ANO výrazně kritizovala. Nelze tak říci, že by pozměňovací návrh podala přímo za celé hnutí. Nikdo z ostatních poslanců ANO navíc tehdy pro její návrh nehlasoval.

Závěr

Vláda Andreje Babiše v předcházejícím volebním období přišla s vlastním návrhem zákona, jehož cílem bylo zavést korespondenční volbu. Návrh ale nepřipravilo hnutí ANO – do připomínkového řízení jej odeslalo Ministerstvo vnitra tehdy vedené ČSSD. Poslanci hnutí ANO také nepodpořili ani pozdější návrh na zavedení korespondenční volby od Karly Šlechtové, která se původně do Sněmovny dostala jako nestranička za ANO. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

(Podle návrhu na zavedení korespondenční volby ze zahraničí, pozn. Demagog.cz) je nutné se zapsat na (...) zvláštní seznam voličský a (...) samozřejmě také nutné mít adresu, na kterou je možné doručit ten identifikační lístek a obálku atd. 
Pravda
Pokud budou chtít lidé volit poštou, opravdu budou muset být zapsaní na voličském seznamu u zastupitelského úřadu. Současně bude potřeba mít adresu, na kterou jim bude doručen identifikační lístek, úřední a doručovací obálka a informace o způsobu hlasování.

Markéta Pekarová Adamová mluví o návrhu novely zákona o správě voleb (.pdf), který chtějí poslanci vládní koalice uzákonit už od roku 2025. Tento návrh v době vysílání rozhovoru procházel v Poslanecké sněmovně prvním čtením.

Korespondenční volbu by podle návrhu mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Budou při tom muset požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy (.pdf, str. 2).

Žádost musí mj. obsahovat adresu mimo území České republiky, na které má volič bydliště a adresu, na kterou chce zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování (.pdf, str. 2). Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe (.pdf, str. 2–3).

Podle poslankyně Evy Decroix (ODS), která je jednou z předkladatelek návrhu, bude zákon stát na tom, aby voliči měli v zahraničí bydliště. Týkat se ale bude i lidí, kteří v zahraničí pobývají kratší dobu, ať už pracovně, nebo kvůli studiu.

Závěr

Podle návrhu na zavedení korespondenční volby se tedy čeští voliči v zahraničí budou muset zapsat na voličský seznam. Pro to, aby mohli hlasovat poštou, je potřeba mít adresu, na kterou zastupitelský úřad pošle identifikační lístek a úřední a doručovací obálku. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Donald Trump v Americe (...) už měsíce a měsíce před těmi volbami samotnými hovořil o jejich zfalšování, různých machinacích a podobně, a to dnes už v náznacích slyšíme i od kolegů z opozice.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Donald Trump už čtyři měsíce před volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované kvůli korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé hnutí ANO a SPD se vyjadřovali podobně, když tvrdili, že kvůli korespondenční volbě může dojít k manipulaci s hlasy.

Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel HavlíčekKlára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Četli jsme článek, který podepsal Andrej Babiš, možná ho i tedy psal, který říká, že za útok na Kapitol může právě korespondenční volba.
Pravda
Andrej Babiš v komentáři na serveru iDNES.cz opravdu napsal, že důvodem útoku na Kapitol bylo korespondenční hlasování.

Markéta Pekarová Adamová naráží na komentář na serveru iDNES.cz z letošního ledna, pod kterým je jako autor uvedený předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten se v článku staví proti navrhované korespondenční volbě. Upřesněme, že se naše odůvodnění odvíjí zejména od toho, jestli obsah komentáře odpovídá slovům Pekarové Adamové.

Útok na Kapitol

Hned v úvodu článku Babiš skutečně tvrdí, že za útok na americký Kapitol mohly korespondenční hlasy: „Ale zpět k Američanům. Pamatujete jejich poslední prezidentské volby? Kdy část Američanů odmítla uznat výsledky a celé to skončilo útokem na Kapitol? Důvodem byly korespondenční hlasy, tedy hlasy posílané poštou. Existovalo totiž podezření, že s nimi bylo manipulováno.“

Připomeňme, že se útok na Kapitol odehrál 6. ledna 2021. Toho dne do budovy Kongresu vtrhli stoupenci Donalda Trumpa, kteří byli nespokojení s výsledkem prezidentských voleb, jež vyhrál Joe Biden. Právě v tento den začala volební schůze obou komor Kongresu, která měla na programu oficiální sečtení výsledku voleb.

Podle závěrečné zprávy (.pdf) Vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů je za útok zodpovědný právě bývalý americký prezident Donald Trump, který hrál roli při šíření dezinformací, podněcování vzpoury a pokusu zvrátit legitimní výsledky voleb. Konkrétně se dle soudů provinil například vytvářením nátlaku na některé zákonodárce, aby výsledky ve svých státech změnili.

Dodejme, že členy zmíněného výboru bylo sedm Demokratů a Liz Cheney a Adam Kinzinger z Republikánské strany, kteří Trumpa kritizovalihlasovali také pro jeho impeachment (ústavní žaloba podaná na prezidenta nebo jiného představitele státní moci s cílem odvolat jej z funkce). Ačkoliv někteří Republikáni s výborem spolupracovali, ostatní jej nepovažovali za legitimní a založili si vlastní výbor, který útok na Kapitol také vyšetřoval a přišel s vlastními výsledky. Závěry Vyšetřovacího výboru kritizoval mj. Donlad Trump, podle kterého zpráva neposkytla žádné důkazy ohledně toho, že by vyvolával násilí.

Trumpova strategie měla dle zprávy spočívat v tom, že se prohlásil za vítěze voleb v momentě, kdy ve stále ještě probíhajícím sčítání vedl. V tu chvíli přitom nesečtené hlasy tvořily především hlasy korespondenční. Donald Trump tak vytvořil dojem, že tyto hlasy přišly až po oficiálním výsledku a neměly být do sčítání zahrnuty. Trump se navíc pokoušel zpochybnit legitimitu korespondenčního hlasování už v měsících před samotnými volbami. Americké soudy však žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Korespondenční volba v USA

Počátky korespondenční volby v USA sahají až k období občanské války (1861–1865), kdy zákonodárci umožnili volit vojákům z bitevních polí. Během počátku 20. století se v určitých státech začala možnost korespondenční volby vztahovat také na civilisty, kteří měli k takovému způsobu hlasování důvod (např. práce v jiném státě nebo nemoc). Prvním státem, který zavedl volbu poštou bez nutnosti udání důvodu, byla Kalifornie v roce 1978 (.pdf, str. 13). Poté se postupně začaly přidávat i další státy.

I přesto, že je v současné době možné hlasovat korespondenčně ve všech státech USA, některé z nich tuto volbu stále podmiňují upřesněním důvodu.

Závěr 

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je tedy jako autor skutečně podepsaný pod názorovým článkem, ve kterém tvrdí, že za útok na americký Kapitol může korespondenční volba. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme, že soudy v USA žádnou manipulaci s korespondenčními hlasy nepotvrdily.

Markéta Pekarová Adamová

Za nás je důležité plnit maastrichtská kritéria, což máme ostatně i v programovém prohlášení vlády.
Evropská unie
Pravda
Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení skutečně zavázala k co nejrychlejšímu plnění maastrichtských kritérií.

Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že je pro vládu důležité zejména plnění maastrichtských kritérií. Podstatnost tohoto závazku podle ní podtrhuje i to, že jej obsahuje programové prohlášení Fialova kabinetu.

Na začátek je vhodné uvést, že smyslem maastrichtských konvergenčních kritérií je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do eurozóny tak, aby nebyla ohrožena stabilita eurozóny a ani samotné země. Tato kritéria jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou jimi: cenová stabilita, dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí, stabilita kurzu měny a dlouhodobá úroveň úrokových sazeb, která by neměla být o více než dva procentní body vyšší než úroveň tří členských států, jež dosahují nejlepších výsledků z hlediska cenové stability.

Při formování vlády její členové zdůrazňovali, že přijetí eura nepatří mezi prioritu tohoto volebního období. Nakonec se ale Fialův kabinet ve svém programovém prohlášení zavázal k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 5). Kromě toho vláda zmínila, že bude plnit „další rozpočtová pravidla EU“.

Za zmínku stojí, že TOP 09 již delší dobu upozorňuje na výhody přijetí eura a staví se k němu pozitivně. Přijmout jednotnou evropskou měnu chce přitom nejpozději do roku 2030, s čímž souvisí i kladný postoj této strany k potřebě plnit maastrichtská kritéria. Po odvysílání rozhovoru Markéta Pekarová Adamová řekla, že TOP 09 chce udělat zásadní kroky pro přijetí eura až v příštím volebním období.

Vláda se ve svém programovém prohlášení opravdu zavázala k tomu, že bude co nejrychleji plnit maastrichtská kritéria. Tento závazek obsahuje jak původní, tak aktualizovaná verze prohlášení. Výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

My jsme také prosadili jako TOP 09 to, aby bylo možné účtovat v eurech.
Ekonomika
Pravda
Možnost vést účetnictví v eurech (a také dolarech a librách) zavedl Fialův kabinet v rámci konsolidačního balíčku. Na zavedení tohoto opatření se shodly všechny strany vládní koalice, tedy i TOP 09, která tuto změnu dlouhodobě podporovala.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v souvislosti s debatou o přijetí eura poukazuje na to, že TOP 09 tento krok podporuje. Pozitivní postoj strany podle ní dokazuje i to, že právě TOP 09 prosadila, aby si firmy mohly v eurech účtovat.

Už ve svém programovém prohlášení se vláda Petra Fialy zavázala k tomu, že podnikatelům umožní vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech (.pdf, str. 10). Tuto změnu následně Fialův kabinet prosadil v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Od začátku letošního roku tak firmy mohou vést účetnictví v eurech, amerických dolarech či britských librách. Podle Ministerstva financí se na tomto opatření shodly všechny strany vládní koalice, tedy i TOP 09. Nezmínilo už ale, jaká strana za touto novinkou stojí. Obrátili jsme se proto na tiskovou mluvčí TOP 09 Markétu Volfovou, která nám ale napsala, že průběh jednání nelze doložit.

O úmyslu vlády zavést možnost vedení účetnictví a daňové evidence v eurech informoval např. ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v březnu 2022: „Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér, nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší.“ 

TOP 09 účtování v eurech podporovala už před volbami do Poslanecké sněmovny. Závazek vlády zavést tuto změnu pak Pekarová Adamová připomněla např. v listopadu 2022.

Vládní koalice tedy prosadila možnost vést účetnictví v eurech. Na tomto opatření se přitom shodly všechny strany pětikoalice, včetně TOP 09, která jej dlouhodobě podporovala. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová

Paní ministryně Langšádlová má připraven teď zákon, (...) novelu zákona o vědě a výzkumu.
Školství, věda, kultura
Pravda
Ministryně Helena Langšádlová představila návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí v říjnu 2023. Tato nová legislativa má nahradit zákon týkající se vědy a výzkumu z roku 2002. Ke dni vysílání rozhovoru návrh čekal na projednání vládou.

Markéta Pekarová Adamová v rámci rozhovoru reagovala také na dotazy o fungování vlády, včetně jejího personálního složení. O ministrech za TOP 09 říká, že za nimi stojí, a že podle jejího názoru odvádějí „skvělou práci“. Právě v tomto ohledu zmínila ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a na příkladu novely zákona o vědě a výzkumu ilustruje právě práci ministrů TOP 09.

Nový zákon na obzoru

Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Ministryně Langšádlová se už v dubnu loňského roku vyjádřila tak, že chce připravit nový zákon o vědě a výzkumu, tedy nikoliv pouze novelu. Tato nová legislativanahradit stávající předpis, který dle slov Langšádlové nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu. 

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí pak Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Návrh dle vlády podpoří přenos vědeckých poznatků do praxe, sníží administrativní zátěž pro jednotlivé výzkumné ústavy a posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu ve vědě a výzkumu.

Do meziresortního připomínkového řízení byl návrh (.docx) odeslán v listopadu 2023. Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru s Markétou Pekarovou Adamovou už toto řízení skončilo, vláda jej ale ještě neprojednala, a nebyl tedy ani předložen Poslanecké sněmovně.

K návrhu zákona se vyjadřovala např. také Akademie věd. Podle její předsedkyně Evy Zažímalové je návrh v ohledu na zlepšení nedostatků tuzemského systému zpracován dobře. Na druhou stranu však zmiňuje, že některé části současné podoby by dle ní vedly k nárůstu byrokracie, ačkoliv právě zjednodušení této oblasti je jedním z cílů nového zákona (.pdf, str. 1).

Závěr

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová skutečně připravila (.pdf) návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má nahradit zákon z roku 2002. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý. Upřesněme jen, že se nejedná pouze o novelu, ale o návrh nového zákona.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů