Bývalý prezident USA Donald Trump podle Markéty Pekarové Adamové již několik měsíců před volbami v roce 2020 tvrdil, že jejich výsledky budou zfalšované. Předsedkyně TOP 09 zároveň uvedla, že se zástupci současné opozice při debatě o zavedení korespondenční volby vyjadřovali podobně.

Volby podle Trumpa

Donald Trump byl americkým prezidentem zvolen v roce 2016. O čtyři roky později se pokusil o obhájení mandátu, avšak neúspěšně, když ho porazil kandidát Demokratů, Joe Biden.

Tyto volby proběhly v listopadu 2020. Trump nicméně už v červenci 2020 na svém twitterovém účtu napsal, že volby budou nepřesné a plné podvodů, a to kvůli „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. O tzv. hlasování v nepřítomnosti ale uvedl, že je podle něj v pořádku. O měsíc později na volebním mítinku ve Wisconsinu pak prohlásil, že „tyto volby můžeme prohrát jen, pokud budou zfalšované“. Tímto způsobem se vyjádřil opakovaně i při jiných příležitostech – v září 2020 např. řekl, že volební lístky se vymkly kontrole a označil je za podvod.

Tzv. hlasování v nepřítomnosti je v USA způsob korespondenční volby, kdy mohou lidé volit ještě před otevřením volebních místností. Volič si musí vyžádat, aby mu hlasovací lístek přišel poštou, a poté jej odešle zpátky. Takto mohou američtí občané volit i ze zahraničí či z jiného než domovského státu v rámci USA.

Při „všeobecném“ korespondenčním hlasování, které Donald Trump kritizoval, stát všem zaregistrovaným voličům hlasovací lístky pošle automaticky a oni je vyplněné mohou zaslat zpět. Tato praktika funguje v osmi amerických státech a ve Washingtonu D.C.

O tom, že volby byly zmanipulované, mluvil Trump také po jejich skončení, přičemž již několik hodin po uzavření volebních místností začal na svém twitteru šířit podobné nepodložené teorie. Vícekrát také zopakoval, že to byl právě on, kdo volby vyhrál, a nikoliv Biden. To prohlásil také v době, kdy se hlasy ještě teprve počítaly (video, čas: 7:28).

Dodejme, že Donald Trump a jeho spojenci či sympatizanti podali přes 50 žalob týkajících se těchto voleb. Jen jedna z nich byla úspěšná, nijak ale nezpochybnila výsledek voleb. Stížnostem Republikánů dříve nevyhověl ani americký Nejvyšší soud. Korespondenční hlasování je navíc podle studií bezpečné a nejsou důkazy o tom, že by vedlo k navýšení volebních podvodů. Studie z roku 2020, která zkoumala bezpečnost korespondenční volby, od roku 2000 identifikovala pouze 31 jednotlivých případů neoprávněného hlasování, a to z více než jedné miliardy odevzdaných hlasů.

Opozice v Česku a korespondenční volba

Korespondenční volbu kritizuje současná opozice, tedy hnutí ANO a SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš při své kritice návrhu a současné vlády řekl: „Vysvětlení pro tuto volbu je, že se chcete udržet u moci nebo ve veřejných funkcích. Je to pokus o manipulaci s volebním systémem ve prospěch vládních stran.“ Již dříve prohlásil, že „jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy.“ Podobný názor jako Andrej Babiš vyjádřili také jeho spolustraníci Alena Schillerová, Karel Havlíček a Klára Dostálová.

Že by korespondenční hlasování mohlo být zmanipulované, zmiňoval i předseda SPD Tomio Okamura. Ten v minulosti dokonce uvedl, že by „korespondenční volba znamenala konec demokracie.“ Obdobně se k možnosti korespondenční volby v minulosti stavěl i místopředseda hnutí SPD, Radim Fiala.

Shrnutí

Donald Trump již čtyři měsíce před americkými volbami v roce 2020 tvrdil, že budou zfalšované, přičemž se vymezoval zejména proti „všeobecnému“ korespondenčnímu hlasování. Někteří představitelé současné opozice se vyjadřují v podobném duchu, když tvrdí, že volby mohou být kvůli hlasování poštou zmanipulované. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.