Poslanec Patrik Nacher tvrdí, že Fialova vláda soustavně nebere v úvahu názory a potřeby občanů, kteří protestují proti jejím krokům, a nejedná s nimi. V následujících odstavcích se podíváme na nejvýznamnější demonstrace, které od začátku vládnutí současného kabinetu proběhly, a rozebereme, jakým způsobem se vláda k protestujícím postavila.

Protesty zemědělců

Nacher o postoji vlády Petra Fialy k protestujícím mluví především v souvislosti s nedávno uskutečněnými protesty zemědělců. Protesty zemědělců byly přitom jedny z prvních, kterým vláda čelila – už během ledna 2022 protestovali proti změnám v dotacích, které by omezily vyplácení podpor pro velké podniky. Protesty proti dotační politice vlády a Evropské unie se konaly i v červnu a září 2022.

Lednovou demonstraci zorganizovala Agrární komora spolu se Zemědělským svazem. Protestující se vymezovali především proti tehdejšímu plánu vlády, podle kterého mělo dojít k zastropování dotací velkým podnikům. Fialův kabinet nakonec po protestech rozhodl (video), že přímé platby pro velké podniky neomezí. Místo toho vláda oznámila, že se zvýší podíl, který na přímých platbách dostávají menší firmy, a klesne maximální výše investiční dotace. Takový kompromis ovšem Agrární komora a Zemědělský svaz 12. ledna 2022 označily za „výsměch“ a později svolaly další demonstrace.

Na konci ledna 2022 Zemědělský svaz s Agrární komorou informovaly, že jejich zástupci jednali s tehdejším ministrem zemědělství Zděňkem Nekulou. Následně si ovšem stěžovaly na výsledek této schůzky a v protestech pokračovaly. S Agrární komorou a Zemědělským svazem se na začátku února 2022 sešel i premiér Petr Fiala. „Bohužel toto jednání nepřineslo kýžený výsledek,“ komentoval setkání Zemědělský svaz (.pdf, str. 9). 

Vláda tedy v lednu 2022 po protestech zemědělců upravila svůj původní plán a ustoupila od zastropování přímých plateb pro velké podniky. Fialův kabinet sice už později rozdělování zemědělských dotací dále neupravoval, s Agrární komorou a Zemědělským svazem ale ještě během ledna a února 2022 několikrát jednal. Pro úplnost je vhodné doplnit, že postup vlády a změnu rozdělování dotací ve prospěch menších zemědělců naopak podporovala Asociace soukromého zemědělství, která se demonstrací neúčastnila.

Při protestech v červnu 2022 s účastníky mluvil např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se účastnil setkání se zemědělci, kde řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit. K zářijové demonstraci se ještě před jejím proběhnutím vyjádřil resort zemědělství ještě pod Nekulovým vedením. Tehdejší šéf resortu uvedl, že protestující zemědělské organizace byli účastníky jednání pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství, a na tvorbě strategického plánu pro zemědělství se tak mohli podílet. Vláda Petra Fialy ale v tomto případě s protestujícími nejednala.

Na nedávné protesty zemědělců z letošního února vztahuje Patrik Nacher svůj výrok. Přitom v den samotného rozhovoru, 19. února 2024, se současný ministr zemědělství Marek Výborný osobně setkal s protestujícími farmáři, se kterými diskutoval a odpovídal jim na otázky.

Protiepidemická opatření 

Začátek mandátu současné vlády se také nesl v duchu pandemie covidu‑19 a s ní spojených demonstrací odpůrců proti povinnosti očkování pro některé skupiny osob, kterou prosadila předešlá vláda Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy tuto povinnost později zrušila, což nicméně avizovala již před nástupem do úřadu.

Na přelomu ledna a února 2022 se konaly také demonstrace proti přijetí novely pandemického zákona, který podle demonstrantů omezoval jejich občanské svobody. Jejich požadavky ale Fialův kabinet nebral na zřetel a novelu nakonec Poslanecká sněmovna zrychleně schválila ve stavu legislativní nouze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tehdy odmítl, že by zákon někoho šikanoval.

Protesty odborářů

Mezi další časté demonstrace patří protesty odborářů. Od jmenování současné vlády se jich uskutečnilo několik, například 8. října 2022 se konala Odborová demonstrace proti chudobě, kterou uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů. Demonstranti v době zvyšujících se cen po vládě požadovali regulaci cen vybraných komodit, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení daně z mimořádných zisků.

Ani v tomto případě se vláda přímo s protestujícími nesetkala a vyjádřila se tak, že demonstrace podle ní nepomůžou. Premiér Fiala tehdy upozorňoval, že jeho vláda s odbory jedná pravidelně, což ostatně uváděl i tehdejší odborový předák Josef Středula. Kritizoval ale, že Fialova vláda podle něj nedělá dost a postupuje pomalu.

Další demonstrace odborů se uskutečnila 29. března 2023 kvůli reformě penzí. Protestující před sídlem vlády vyzvali Fialův kabinet k tomu, aby s politiky všech stran, s odbory a zaměstnavateli začala diskutovat o úpravách důchodového systému. Vláda ale tehdy měla výjezdní zasedání v Jeseníku a s protestujícími tak přímo v den protestu nejednala. O podobě penzijní reformy ovšem se zástupci odborů debatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o dva dny později.

K jednání mezi odbory a zástupci vlády mělo dojít také při protestu odborářů, který se uskutečnil 27. listopadu 2023. Ministr Jurečka kvůli tomu zrušil svou cestu do Bruselu na zasedání Rady EU. Odboráři ale chtěli jednat jen v případě, že se schůzky zúčastní lídři všech pěti vládních stran. Jednání tak zrušili a nesetkali se ani s Marianem Jurečkou. Ten dorazil na samotný protest po jeho oficiálním skončení a s některými účastníky hovořil.

Protivládní demonstrace

Jedna z prvních velkých demonstrací proti vládě Petra Fialy se konala v září 2022. Na demonstraci s názvem „Česká republika na 1. místě“ přišlo zhruba 70 tisíc lidí, kteří požadovali snížení daní, ukončení protiruských sankcí a také demisi vlády. Spoluorganizátor demonstrace Jiří Havel tvrdil, že vyzýval premiéra Fialu k jednání, ale nedostal žádnou odpověď. Předseda vlády tehdy prohlásil, že se organizátoři hlásí k „proruské orientaci“ a jejich požadavky podle něj nejsou v zájmu České republiky. Obdobné požadavky měli organizátoři na demonstracích, které se konaly 28. září 2022 a v říjnu 2022.

Demonstrace proti vládě Petra Fialy pokračovaly i v roce 2023. Vedle lednových protestů pod sloganem „Česká republika na 1. místě“, pozornost upoutala demonstrace „Česko proti bídě“ z března 2023, při které se protestující snažili vniknout do budovy Národního muzea. Postoj premiéra Petra Fialy okomentoval pouze mluvčí vlády: „Pan premiér je přesvědčen, že projevy, vystupující i vznášené požadavky hovoří samy za sebe, a není je potřeba nijak dále komentovat.“ Činy protestujících odsoudil např. i ministr Rakušan:

Další „Protest proti bídě“ se konal v dubnu 2023. V květnu pak následovala demonstrace „Proti vládě“. Kvůli nespokojenosti s vládou Petra Fialy lidé opět protestovali v září 2023. Ani v jednom případě vláda s organizátory nejednala a např. k zářijovému protestu Fiala uvedl, „že shromáždění zaznamenal jen okrajově“ kvůli své účasti na Dnech NATO. 

Z této části tedy vyplývá, že zástupci vládní koalice protivládní protesty komentovali v médiích a na sociálních sítích, s jejich organizátory se ale nesnažili potkávat nebo s nimi jednat.

Protesty pedagogů 

V březnu 2023 proběhly protesty pedagogů, kteří žádali navýšení platů vysokoškolských vyučujících v humanitních a sociálněvědních oborech. Chtěli také více financí pro univerzity a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Organizátor tohoto protestu tvrdil, že není namířený proti vládě. Zástupci protestujících se tehdy sešli s tehdejším ministrem školství Vladimírem Balašem a projednávali s ním situaci. Podle organizátorů protestů byla ale reakce vlády neuspokojivá.

Závěrečné hodnocení

Ačkoliv Patrik Nacher konkrétně neupřesňuje, jaké „jednání“ s protestujícími má na mysli, z předešlých odstavců je zřejmé, že vládnoucí koalice v některých případech s organizátory protestů jednala. Osobní setkání měla například se zástupci protestujících zemědělců nebo pedagogů. Jednání probíhala i s protestujícími odboráři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Patrika Nachera jako nepravdivý.