Zbyněk Stanjura
ODS

Zbyněk Stanjura

Nedá se to dopočítat (výnosy z EET, pozn. Demagog.cz). To, že hnutí ANO tím šermuje a neustále to zvedá – ty odhady. Kdysi to bylo osm, pak deset miliard, pak dvanáct.
Seznam Zprávy, 29. února 2024
Ekonomika,

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

NKÚ zpochybňoval údaje o přínosu EET poskytované Ministerstvem financí, jelikož zveřejňovalo rozdílné hodnoty bez vysvětlení metodiky výpočtu a analýzy konkrétních dat. Ani ČSÚ nebyl schopen výnos z EET vyčíslit. Představitelé hnutí ANO své odhady o výnosu EET opravdu navyšovali.

Plné odůvodnění

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 s účinností od prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy však v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Parlamentem. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti v lednu 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost“.

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29–30). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. Podle ministerstva se tedy v součtu zisk z EET za první dva roky fungování dostal na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

červenci 2019 také NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv než jiné faktory, jako například ekonomický růst. Zároveň NKÚ dodal, že vliv EET a kontrolního hlášení „nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč (.pdf, str. 5), přičemž v roce 2019 se dle odhadu resortu jednalo o 12,8 mld. Kč. Jejich tehdejší odhad zmiňoval, že se každoroční výše přínosů EET do státního rozpočtu bude postupně zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5).

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz kritizoval metodiku odhadu MF už v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb. Upozorňoval tehdy na to, že šlo o odhady z chorvatských dat a nebylo jasné, jak je návrh přizpůsobil českému prostředí. Právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo (.pdf, str. 83 ze 140). Server později uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně ztrátu odhadlo na 4,2 mld. Kč (str. 13 ze 70).

Vyjádření představitelů hnutí ANO

Podívejme se nyní na vyjádření hnutí ANO ohledně přínosu EET. V únoru 2018 Andrej Babiš řekl, že v předešlém roce díky EET stát vybral „pět miliard navíc“ (video, čas 0:42). V září 2018 podobné číslo zmínila i tehdejší ministryně financí Alena Schillerová. Upozornila ale na to, že tento výnos dle ní nezahrnoval daň z příjmu. Při připočtení této daně tak EET podle jejích slov přineslo celkem 10 mld. Kč.

Alena Schillerová a Jana Mráčková Vildumetzová v roce 2022 uvedly, že EET do státního rozpočtu přináší 13 mld. Kč ročně. Karel Havlíček už později mluvil o 14 mld. Kč, přičemž stejné číslo následně v roce 2023 zmiňoval i Andrej Babiš. Poslanec Aleš Juchelka na jaře 2023 řekl, že výnos EET činil 20 mld. Kč za rok. Z těchto vyjádření je tedy zřejmé, že představitelé hnutí ANO přínosy EET vyčíslovali různě a zvyšovali je.

Výrok ministra financí Stanjury lze interpretovat i tak, že zástupci hnutí ANO zvyšují odhady teoretického současného výnosu EET, jelikož v kontextu výroku mluví o hypotetických příjmech státního rozpočtu, kdyby EET přetrvalo i v době působení Fialova kabinetu. I tato čísla hnutí ANO navyšuje – Andrej Babiš v březnu 2023 mluvil o 14 mld. Kč a poslankyně Jana Hanzlíková v červenci o 15 mld. Kč. V srpnu 2023 Babiš uvedl, že se vláda zrušením EET podle něj připravila dokonce o 20 mld. Kč ročně.

Shrnutí

Co se týče výnosu EET, neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti čísel poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a upozorňoval na to, že reálné příjmy do rozpočtu mohou být ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ.

Představitelé hnutí ANO příjmy z EET opravdu zvyšovali – nejdříve podle nich v roce 2022 činily 13 mld. Kč, později 14 mld. Kč a Aleš Juchelka mluvil dokonce o 20 mld. Kč ročně. Hnutí ANO navyšuje také teoretický výnos EET v současnosti. Zbyněk Stanjura má tedy pravdu v tom, že se přínos EET nedá jednoznačně určit a také správně uvádí, že ANO své odhady zvedá. Zmiňuje ale nepřesné částky, kvůli čemuž jeho výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Vzestup a pád windfall tax

Seznam Zprávy, 29. února 2024

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o mimořádných příjmech a výdajích státu spojených především s windfall tax, kterou dle svého vyjádření navrhne pro rok 2025 zrušit. Kromě toho se dotkl i téma...