Zbyněk Stanjura
ODS

Zbyněk Stanjura

My máme zatím odhad (tzv. daňové mezery u výběru DPH, pozn. Demagog.cz) za rok 2022 – už to nedělá český stát, ale mezinárodní instituce – a tam je další pokles mezi roky 2021 a 2022 na necelých 6 %. Kdysi to bylo 15 i více procent.
Seznam Zprávy, 29. února 2024
Ekonomika,

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

Daňovou mezeru vypočítává Evropská komise pro všechny členské země, a to dva roky zpětně. Nyní je tak k dispozici pouze odhad pro rok 2022, podle kterého v daném roce daňová mezera meziročně spadla na 5,3 %. Dříve byla daňová mezera skutečně vyšší a pohybovala se nad 15 %.

Plné odůvodnění

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na dotaz, jak hodlá bojovat s šedou ekonomikou, která ubírá českému hospodářství na jeho celkovém výkonu. Stanjura podotýká, že většina údajů o šedé ekonomice jsou pouze odhady a uvádí, že v případě daňové mezery se navíc nejedná o odhad české instituce.

Daňová mezera je rozdíl mezi teoretickými příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) očekávanými na základě ekonomického výkonu a skutečně vybranými daněmi. V české odborné literatuře bývá také zaměňována za výraz daňový únik (.pdf, str. 18). Rozdíl ve výběru daní je ovlivněn především velikostí šedé ekonomiky či chybami v daňových přiznáních. Ztráta daňových příjmů má přímý dopad na hospodářskou politiku vlády, což ztěžuje udržování veřejných služeb a sociálních standardů (.pdf, str. 4).

Zprávy o daňové mezeře v jednotlivých evropských státech zpracovává Evropská komise, která mezeru vypočítává vždy dva roky zpětně. Nejnovější report byl vydaný na podzim roku 2023, a v případě daňové mezery pro rok 2022 tak obsahuje pouze předběžný odhad.

Jak můžeme vidět v grafu níže, daňová mezera DPH v České republice od roku 2013 postupně klesá (.pdf, str. 189) a pouze ve dvou letech mírně stoupla. Mezi roky 2021 a 2022 by mělo dle odhadu dojít k poklesu ze 7 % na 5,3 %. Absolutní hodnota daňové mezery v roce 2021 byla takřka 35 mld. Kč a v roce 2022 se dle odhadu jednalo o necelých 30 mld. Kč (.pdf, str. 58). V roce 2016 a i v některých dřívějších letech daňová mezera opravdu byla vyšší než 15 % (.pdf, str. 189).

Pro úplnost je vhodné doplnit, že mezi lety 2017–2021, která jsou ve studii klíčová, byla daňová mezera zjišťována pomocí metodického přístupu „shora-dolů“ (.pdf, str. 8), data za předcházející roky pak vycházejí z dřívějších studií a byla autory upravena tak, aby bylo možné hodnoty srovnat (str. 164). Přístup shora-dolů je založen na celkovém výpočtu daňové mezery u všech poplatníků a využívá jako zdroje dat například daňová přiznání (.pdf, str. 9, 30). Existuje pak ještě druhý přístup, a to tzv. zdola-nahoru, který se zaměřuje přímo na konkrétní plátce a zahrnuje např. dotazníková šetření či daňové audity (str. 9). Tento postup se využívá především pro přímé daně, tedy například daně z příjmu (.pdf, str. 30).

Shrnutí

Výpočet daňové mezery pro Českou republiku opravdu připravuje Evropské komise, a to vždy dva roky zpětně. Ke dni zveřejnění rozhovoru se Zbyňkem Stanjurou komise zprávu o daňové mezeře nevydala a dostupný tak byl pouze odhad pro rok 2022. Podle něj daňová mezera poklesla na 5,3 %, v některých minulých letech přitom dosahovala více než 15 %. Výrok ministra financí tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Vzestup a pád windfall tax

Seznam Zprávy, 29. února 2024

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvil o mimořádných příjmech a výdajích státu spojených především s windfall tax, kterou dle svého vyjádření navrhne pro rok 2025 zrušit. Kromě toho se dotkl i téma...