Veronika Vrecionová
ODS

Veronika Vrecionová

Já jsem pro ni (uhlíkovou daň, pozn. Demagog.cz) nehlasovala.
E15, 11. března 2024
Životní prostředí,

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

Europoslankyně Veronika Vrecionová skutečně hlasovala proti nařízení, které zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích čili tzv. uhlíkovou daň.

Plné odůvodnění

Europoslanci v kontextu výroku diskutují o konkurenceschopnosti výrobců v Evropské unii oproti jiným částem světa, kde platí odlišné podmínky pro ochranu klimatu. Marcel Kolaja zmiňuje přeshraniční uhlíkové vyrovnání, které by podle něj ke snížení produkce emisí mělo motivovat i zbytek světa. Veronika Vrecionová tuto uhlíkovou daň a hlavně kontrolu vyprodukovaných emisí v zemích výroby zpochybňuje.

Uhlíková daň

Pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se přezdívá „uhlíková daň“, chce Evropská unie zabránit tzv. úniku uhlíku – tedy situacím, kdy se firmy vyhýbají přísným unijním standardům omezujícím vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Samotná EU v této spojitosti připouští, že závazky a dohody jako Zelená dohoda nebo Pařížská dohoda, jejichž cílem je přispět k ochraně klimatu v EU, nemusí být mimo členské státy dodržovány. Pokud by se tedy výroba v některých odvětvích kvůli nárůstu nákladů v Unii přesunula do jiných zemí, mohlo by podle EU dojít k celosvětovému nárůstu produkce emisí skleníkových plynů.

Nové nařízení tak nastavuje, že na celní území EU smí zboží dovážet jen schválení deklaranti, kteří podávají celní prohlášení (.pdf, str. 16–17). Ti si od členských států musí koupit certifikáty, které fungují na podobném principu jako emisní povolenky v rámci EU (.pdf, str. 19, 27). Pokud tedy bude někdo chtít zboží dovážet, musí získat takové množství certifikátů, které odpovídá vyprodukovaným emisím při jeho výrobě. Cena certifikátů se podle schváleného nařízení bude vždy odvíjet od průměrných cen evropských emisních povolenek (.pdf, str. 28).

Dovozci mají od října 2023 do konce roku 2025 pouze oznamovací povinnost. Uhlíková daň pak začne platit až od začátku roku 2026 (.pdf, str. 35, 38).

Hlasování v Europarlamentu

Europarlament o nařízení hlasoval v dubnu 2023, kdy se pro jeho přijetí vyslovilo celkem 487 europoslanců, proti 81 a hlasování se jich zdrželo 75 (.pdf, str. 14–15).

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová pak skutečně hlasovala proti přijetí tohoto nařízení (.pdf, str. 15). Z dalších českých europoslanců byli proti také ostatní zástupci ODS, hnutí ANO 2011 a také europoslanec za SPD Ivan David a nezávislý Hynek Blaško (.pdf, str. 15). Pro naopak byli europoslanci za Piráty, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 a Dita Charanzová (.pdf, str. 14), která byla do Europarlamentu zvolená za hnutí ANO, později se s ním ale rozešla.

Závěr

Cílem uhlíkové daně je zabránit úniku uhlíku, tedy přesunutí výrobních odvětví s velkou produkcí emisí mimo EU, kde je výroba díky jiným nařízením na ochranu klimatu levnější. Europoslankyně Veronika Vrecionová skutečně hlasovala proti tomuto nařízení. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

„Bruselská bublina“ a klimatická změna

E15, 11. března 2024

Ve spolupráci s deníkem E15 jsme připravili ověření debaty europoslanců, kteří diskutovali o krocích, jimiž chce Evropské unie zmírnit klimatická rizika. V naší analýze se tak dočtete podrobnosti o uhlíkové dani nebo zdali Evro...