Teď jsme přijali nebo projednáváme novelu občanského zákoníku, kde i definujeme, co to domácí násilí v tom širokém smyslu slova je.
V září 2024 prošel ve Sněmovně druhým čtením návrh novely občanského zákoníku, který definuje domácí násilí a jeho oběti.
Poslankyně a kandidátka do Senátu Helena Válková (ANO) v debatě mluví o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, též známé jako Istanbulská úmluva (.pdf). Zdůrazňuje, že potírání domácího násilí se týká násilí nejen na ženách, ale i na dětech, mužích či seniorech. V tomto kontextu zmiňuje novelu občanského zákoníku, která má takovou definici obsahovat.
Návrh novely občanského zákoníku, která má lépe definovat domácí násilí a jeho oběti, předložila vláda Sněmovně v červnu 2024. Domácí násilí je podle novely definováno jako „násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“, kterým bylo zasaženo do fyzické či duševní integrity oběti nebo kterým byla narušena schopnost oběti uspokojovat své základní potřeby (.pdf, str. 8). Obětí domácího násilí se podle návrhu rozumí osoba, která žije nebo žila s agresorem ve společné domácnosti nebo je útočníkem dlouhodobě navštěvovaná. Dále také osoba blízká či rodič společného dítěte (.pdf, str. 8).
Současný občanský zákoník pracuje s pojmem „znaky domácího násilí“, samotná definice však v textu chybí. Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, co domácí násilí je a kdo je jeho obětí. Vymezení definice má tedy pomoct s jeho identifikací a sjednotit rozhodovací praxe soudů (.pdf, str. 16–17). V červenci 2024 prošel návrh novely ve Sněmovně prvním a v září 2024 druhým čtením. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
