Helena Válková

Poslankyně

Helena Válková

Jak jste (k senátorovi Zdeňku Hrabovi, pozn. Demagog.cz) dal do Ústavy, že každý má právo se bránit se zbraní.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Právní stát
Senátní volby 2024
Pravda
V roce 2019 byl senátor Zdeněk Hraba jedním z navrhovatelů novely, která do Listiny základních práv a svobod ukotvila možnost bránit se zbraní svůj život nebo život jiného člověka. Ačkoliv nejde přímo o změnu Ústavy, Listina je součástí ústavního pořádku.

Helena Válková

(…) jsem nehlasovala pro to změkčení (…) zbraňové legislativy.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Senátní volby 2024
Pravda
Helena Válková opravdu nehlasovala pro přijetí novely zákona o střelných zbraních, která umožnila prodej tlumičů pro civilní užití. Na hlasování totiž ani nebyla přítomna a v den schválení novely byla omluvena i z dalších hlasování.
Pravda
Podle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé též jako Istanbulská úmluva, by měly státy zajistit dostatečný počet azylových příbytků pro oběti domácího a sexuálního násilí, zejména ženy a děti.
Nepravda
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ratifikovala většina členských zemí Rady Evropy. Kromě Česka ji ale neratifikovaly ani další země ve střední Evropě (tedy „okolo nás“) jako Slovensko a Maďarsko. Smlouva neplatí ani v Litvě či Bulharsku.
Pravda
V září 2024 prošel ve Sněmovně druhým čtením návrh novely občanského zákoníku, který definuje domácí násilí a jeho oběti.
Pravda
Ústavní soud rozhodl, že snížení mimořádné valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. Soud nález skutečně přijal většinově, když pro něj hlasovalo 12 z 15 ústavních soudců.
Nepravda
Novela zákona o důchodovém pojištění, která snížila mimořádnou valorizaci penzí, byla schválena oběma komorami parlamentu minulý rok v březnu. Senátor Zdeněk Hraba u hlasování nebyl přítomný, a pro návrh tedy nehlasoval.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, protože konkrétní dobu trvání u jednotlivých případů nelze zjistit a to ať už z dřívější doby či z doby nynější, oslovili jsme však Ministerstvo vnitra a čekáme na jejich reakci.

Helena Válková svoje tvrzení uvádí v souvislosti s procesem vyhošťovacího řízení, které mělo být pomalé, když Českou republikou procházeli nelegální migranti, kteří se chtěli přesunout do jiných zemí.

V tomto případě je proces vyhošťování započat samotným zajištěním takové osoby, které musí podle zákona o policii trvat nejdéle 48 hodin a do této doby musí policie rozhodnout o správním vyhoštění, anebo o umístění do zařízení pro zajištění cizinců, jinak je cizinec propuštěn.

Helena Válková pak má nejspíše na mysli právě institut správního vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců, kde doba zajištění musí trvat maximálně 180 dní, tedy 6 měsíců, u rodin s dětmi či nezletilých je to však 90 dní. Tato doba pak může být kvůli uvádění nepravdivých údajů či maření výkonu prodloužena až na 545 dní.

Aby však mohl být cizinec takto zajištěn, musí být splněna některá z podmínek, kterou tento zákon stanovuje. Tou nejběžnější je nebezpečí ohrožení veřejného pořádku závažným způsobem.

Stejná lhůta pak platí u institutu zajíštění za účelem vycestování, který se uplatňuje například po nevycestování po pravomocném rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.

Pokud se během zajištění rozhodne o vyhoštění cizince, je mu udělena lhůta 7 - 60 dnů, kdy musí zemi opustit. Ta však může být prodlužována a to až na 180 dní.

Že by se však tato lhůta v souvislosti se současným děním nějak měnila není možno zjistit. Ministerstvo vnitra tyto lhůty potvrzuje v sekci "často kladené dotazy" ohledně migrace, stejně jako ve zprávě (.ppt) ze září 2015 k situaci v oblasti nelegální migrace.

Konkrétní příklady o době trvání zajištění a o celkové době trvání vyhoštění však není možné dohledat a to ani z dřívější doby ani za aktuální situace.

Výrok je proto prozatím hodnocen jako neověřitelný. V souvislosti se změnou praxe a případným zrychlením procesu správního vyhošťování po zajištění cizinců jsme zaslali dotaz na Ministerstvo vnitra, které by nám mohlo tvrzení Heleny Válkové pomoci ověřit.

Helena Válková

Pravda

Horní komora Parlamentu ČR má momentálně 15 žen - senátorek. Z celkového počtu 81 senátorů tak opravdu tvoří necelých 20 %, ženské zastoupení představuje konkrétněji asi 18, 5 %.

Neověřitelné

Z dostupných zdrojů se nedá ověřit, v jaké výši vynaložila Helena Válková finanční prostředky na svou kampaň. Podobně ani podíl ANO na kampani Válkové se nedá ověřit. ANO 2011 sice má transparentní účet, avšak nedá se v něm vysledovat jaké položky jdou na jakou kampaň.

Během roku 2016 na něj Helena Válková odeslala celkem 150 tisíc korun (23. března 50 tisíc a 25. července 100 tisíc), účel těchto prostředků však není definován a vlastní transparentní účet Válková nemá.

I dle analýzy Transparency International není financování senátorské kampaně Válkové naprosto průhledné. V dopise, který Válková pro TI napsala uvádí, že náklady na kampaň budou asi 900 tisíc. Tuto částku ovšem není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.