Senátní duel: Zdeněk Hraba a Helena Válková

Do druhého kola senátních voleb v Benešově postoupil nynější senátor Zdeněk Hraba spolu s poslankyní Helenou Válkovou. Debata právníků se týkala zejména zpomalení mimořádné valorizace penzí, Istanbulské úmluvy nebo zbraňové legislativy. Ověření jejich faktických výroků přinášíme v následující analýze.

Ověřili jsme

Předvolební debata Českého rozhlasu ze dne 24. září 2024 (moderátor Karolína Koubová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Zdeněk Hraba

0
0

Helena Válková

0
0

Výroky

Zdeněk Hraba Za ODS
Helena Válková ANO
Doprava 1 výrok
Energetika 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Právní stát 4 výroky
Senátní volby 2024 12 výroků
Sociální politika 1 výrok
Pravda 10 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Helena Válková

Pan senátor (Zdeněk Hraba, pozn. Demagog.cz) také zvedl ruku pro to, aby se zrušila valorizace, nevrátil nám to do Poslanecké sněmovny.
Senátní volby 2024
Nepravda
Novela zákona o důchodovém pojištění, která snížila mimořádnou valorizaci penzí, byla schválena oběma komorami parlamentu minulý rok v březnu. Senátor Zdeněk Hraba u hlasování nebyl přítomný, a pro návrh tedy nehlasoval.

Helena Válková mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Podle ní senátor Zdeněk Hraba tuto změnu podpořil, stejně jako celá horní komora, kvůli čemuž se návrh nevrátil do Sněmovny k případným úpravám. Uvádí, že následně hnutí ANO dle ní muselo jít k Ústavními soudu, který v lednu 2024 rozhodl, že úprava nebyla protiústavní.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy zpomalení mimořádné valorizace nepodpořil, jelikož při hlasování Senátu nebyl přítomný. Výrok Heleny Válkové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Helena Válková

K Ústavnímu soudu, který (...) většinově potvrdil, že to není (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) ústavně nekonformní.
Právní stát
Senátní volby 2024
Pravda
Ústavní soud rozhodl, že snížení mimořádné valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. Soud nález skutečně přijal většinově, když pro něj hlasovalo 12 z 15 ústavních soudců.

Helena Válková  (ANO) mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Pro ústavnost úpravy mimořádné valorizace hlasovalo 12 z 15 ústavních soudců. Proti návrhu byli pouze Jan Svatoň, Pavel Šámal a Josef Fiala (.pdf, str. 45–62).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Soud nález opravdu přijal většinově, když ho podpořilo 12 z 15 ústavních soudců. Výrok Heleny Válkové tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Pro tu valorizaci (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) jsem ruku nezvedl.
Senátní volby 2024
Pravda
Senátor Zdeněk Hraba pro snížení mimořádné valorizace penzí nehlasoval, při hlasování ani nebyl přítomen. Svou absencí nicméně snížil počet hlasů potřebný pro přijetí návrhu.

Senátor Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Senátor Hraba dále říká, že pro novelu zákona nehlasoval, jelikož měl pochybnosti o tom, zdali je ústavně v pořádku.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Zdeněk Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy pro snížení mimořádné valorizace ruku nezvedl, při hlasování na schůzi Senátu ani nebyl přítomen. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Ústavní soud nicméně konstatoval, že to (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) bylo v pořádku.
Senátní volby 2024
Právní stát
Pravda
Ústavní soud rozhodl, že snížení mimořádné valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. Stav legislativní nouze, během které byla tato změna schválena, soudci odůvodnili rizikem narušení finanční situace státu. Podle soudu zároveň neexistuje právo na automatické zvyšování penzí.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Zároveň podle soudu neexistuje právo na automatické zvyšování důchodů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Povedlo se zřídit speciální stavební úřad při Ministerstvu dopravy.
Doprava
Energetika
Senátní volby 2024
Pravda
K 1. lednu 2024 začal fungovat Dopravní a energetický stavební úřad, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

Zděnek Hraba zmiňuje nový stavební úřad jako jeden ze způsobů, jak podle něj může stát zrychlit dopravní výstavbu.

Tento úřad skutečně vznikl pod jménem Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) a začal fungovat od 1. ledna 2024. Byl zřízen novelou stavebního zákona, která vešla v účinnost v červenci 2023. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy a má za úkol vykonávat působnost stavebního úřadu nad stavbami dálnic či elektráren.

Při Ministerstvu dopravy tedy skutečně vznikl speciální stavební úřad. Výrok Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková

Teď jsme přijali nebo projednáváme novelu občanského zákoníku, kde i definujeme, co to domácí násilí v tom širokém smyslu slova je.
Pravda
V září 2024 prošel ve Sněmovně druhým čtením návrh novely občanského zákoníku, který definuje domácí násilí a jeho oběti.

Poslankyně a kandidátka do Senátu Helena Válková (ANO) v debatě mluví o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, též známé jako Istanbulská úmluva (.pdf). Zdůrazňuje, že potírání domácího násilí se týká násilí nejen na ženách, ale i na dětech, mužích či seniorech. V tomto kontextu zmiňuje novelu občanského zákoníku, která má takovou definici obsahovat.

Návrh novely občanského zákoníku, která má lépe definovat domácí násilí a jeho oběti, předložila vláda Sněmovně v červnu 2024. Domácí násilí je podle novely definováno jako „násilné jednání vůči oběti v jakékoli formě, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení“, kterým bylo zasaženo do fyzické či duševní integrity oběti nebo kterým byla narušena schopnost oběti uspokojovat své základní potřeby (.pdf, str. 8). Obětí domácího násilí se podle návrhu rozumí osoba, která žije nebo žila s agresorem ve společné domácnosti nebo je útočníkem dlouhodobě navštěvovaná. Dále také osoba blízká či rodič společného dítěte (.pdf, str. 8).

Současný občanský zákoník pracuje s pojmem „znaky domácího násilí“, samotná definice však v textu chybí. Mezi státními institucemi a neziskovým sektorem nyní nepanuje shoda v náhledu na to, co domácí násilí je a kdo je jeho obětí. Vymezení definice má tedy pomoct s jeho identifikací a sjednotit rozhodovací praxe soudů (.pdf, str. 16–17). V červenci 2024 prošel návrh novely ve Sněmovně prvním a v září 2024 druhým čtením. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková

Všechny země kolem nás jí (Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, pozn. Demagog.cz) přijaly.
Senátní volby 2024
Nepravda
Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí ratifikovala většina členských zemí Rady Evropy. Kromě Česka ji ale neratifikovaly ani další země ve střední Evropě (tedy „okolo nás“) jako Slovensko a Maďarsko. Smlouva neplatí ani v Litvě či Bulharsku.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, také známé jako Istanbulská úmluva, vznikla už v roce 2011 v Istanbulu. Jak název napovídá, úmluva se věnuje primárně domácímu a sexuálnímu násilí, jeho obětem a prevenci. V případě ratifikace úmluvy získají státy povinnost například zřídit bezplatné telefonní linky, podniknout kroky ke vzniku snadno přístupných krizových center, zajistit psychologickou pomoc (.pdf, str. 10) nebo provádět osvětové kampaně (str. 8). Cílem úmluvy je tak maximálně eliminovat násilí a diskriminaci vůči ženám (str. 4).

Většina ze 46 členských států Rady Evropy úmluvu podepsala a následně ratifikovala, aby mohla v jejich právním řádu vstoupit v platnost. V České republice je k ratifikaci Istanbulské úmluvy jako mezinárodní smlouvy nutno schválení oběma komorami Parlamentu, jak udává čl. 49 Ústavy. Vláda Petra Fialy odsouhlasila návrh ratifikace v červnu 2023. Sněmovna však projednávání odkládala a čekala až na vyjádření Senátu, který se postavil proti schválení, čímž proces ratifikace v Česku skončil.

Česká republika tak dnes patří k menšině zemí, které stále úmluvu neratifikovaly. Ve státech střední Evropy, tedy v zemích „okolo nás“, úmluva ale také nebyla ratifikována. Kromě Česka jde o Slovensko a Maďarsko. Jak ukazuje mapa níže, smlouvu neratifikovaly ani Litva a Bulharsko. Úmluva neplatí ani v dalších dvou zemích Rady Evropy, tedy v Arménii a Ázerbájdžánu, který úmluvu ani nepodepsal. Ve zvláštním postavení vůči úmluvě je v současné době Turecko, které původně úmluvu ratifikovalo už v roce 2012, ovšem v roce 2021 od svého rozhodnutí ustoupilo.

Helena Válková svým výrokem upozorňuje na to, že Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí už přijaly „všechny země kolem nás“, což není přesné. Podobně jako Česko ji neratifikovaly ani další státy střední Evropy jako Slovensko nebo Maďarsko. Kromě toho smlouva neplatí ani v Litvě, Bulharsku, Turecku, Arménii a Ázerbájdžánu. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Helena Válková

(…) její (Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, pozn. Demagog.cz) obsah, a to je například povinnost v každém kraji vytvořit dostatek azylových domů pro matky s dětmi.
Sociální politika
Senátní volby 2024
Právní stát
Pravda
Podle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé též jako Istanbulská úmluva, by měly státy zajistit dostatečný počet azylových příbytků pro oběti domácího a sexuálního násilí, zejména ženy a děti.

Poslankyně Helena Válková (ANO) v kontextu debaty popisuje svůj postoj k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, dokumentu, který je také známý jako tzv. Istanbulská úmluva (.pdf). Jak název napovídá, úmluva se věnuje primárně domácímu a sexuálnímu násilí, jeho obětem a prevenci. Rada Evropy úmluvu přijala v roce 2011, v platnost dokument vstoupil v roce 2014 poté, co úmluva získala 10 ratifikací.

Česká republika úmluvu podepsala v roce 2016. Senát o její ratifikaci hlasoval v lednu 2024, horní komorou ale těsně neprošla. Pro bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k jejímu přijetí chyběly dva hlasy. Obsah Istanbulské úmluvy tak pro Českou republiku nadále není závazným.

Ochrana a podpora obětí

Istanbulská úmluva stojí na čtyřech pilířích – prevence násilí, ochrana obětí, stíhání pachatelů a koordinace politik napříč institucemi (.pdf). Požadavky na tvorbu bezpečného zázemí, které může mít formu azylových domů, spadají do pilíře zabývajícího se ochranou obětí (.pdf, str. 9–11).

Poslankyně Válková uvádí, že úmluva státům ukládá povinnost vytvořit v krajích dostatek azylových domů pro matky s dětmi. Článek 23 úmluvy (.pdf, str. 10) požaduje, aby státy aktivně prováděly „opatření pro zřízení dostatečného počtu vhodných a snadno přístupných příbytků, které by poskytovaly útočiště, a ty by měly proaktivně nabízet obětem, obzvláště ženám a dětem“. Předchozí článek pak státům ukládá učinit „nezbytná legislativní či jiná opatření, aby zařízení poskytující služby okamžité, krátkodobé i dlouhodobé odborné pomoci byla geograficky rozložena tak, aby byla přístupná veškerým obětem násilných činů, spadajících do působnosti této úmluvy“. Istanbulská úmluva tedy mluví o útočišti, respektive příbytcích pro oběti násilí, zejména ženy a děti. Zároveň klade státům povinnost poskytovat pomoc obětem tak, aby byla přístupná všem obětem na území státu.

Požadavek na zřízení azylového domu v každém kraji České republiky se objevil poprvé v Akčním plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015–2018 (.pdf, str. 17), který vláda schválila v roce 2015. Aktuální Akční plán pro roky 2023–2026 ale takto formulovaný požadavek již neobsahuje, pouze zmiňuje potřebu dostupnosti a předvídatelného financování specializovaných azylových domů (.pdf, str. 37).

Závěr

Helena Válková popisuje jeden z bodů Istanbulské úmluvy, který požaduje, aby státy aktivně poskytovaly útočiště obětem domácího a sexuálního násilí. Podle Istanbulské úmluvy by měly státy zajistit dostatečný počet takových příbytků, zařízení odborné pomoci by měla být geograficky rozložena tak, aby byla přístupná všem obětem. O konkrétním rozmístění azylových domů do krajů se ale úmluva nezmiňuje. S ohledem na to, že Helena Válková správně popisuje podstatu požadavku vyplývajícího z Istanbulské úmluvy, hodnotíme její výrok jako pravdivý s výhradou.

Zdeněk Hraba

V Británii se nesmí nosit nože, v Německu je to omezeno na 6 centimetrů.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Senátní volby 2024
Nepravda
Ve Velké Británii je nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka pro skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu je až na výjimky povoleno nošení nožů s délkou čepele do 12 cm.

Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o novele Listiny práv a svobod, která zakotvila právo občanů na obranu i se zbraní. Poukazuje na to, že v některých západních zemích, jako je Německo či Velká Británie, jsou omezeny možnosti nošení zbraní a obranných prostředků, což podle něj omezuje schopnost občanů se bránit.

Velká Británie

Ve Velké Británii je nelegální na veřejnosti nosit většinu nožů nebo zbraní bez oprávněného důvodu. Výjimkou z tohoto pravidla tvoří kapesní skládací nože, které nemají čepel delší než 3 palce (7,6 cm) a pojistku proti zaklapnutí. Oprávněný důvod pro nošení nože nebo zbraně je potom ve Velké Británii např. při práci, z náboženských důvodů nebo jako součást národního kroje.

Německo

V Německu upravuje držení nožů a zbraní zákon o zbraních tzv. Waffengesetz. Podle tohoto zákona je zakázáno nosit nože s pevnou čepelí delší než 12 cm nebo skládací nože s pojistkou, které je možné otevřít jednou rukou (tzv. Einhandmesser). Zákon tedy povoluje nošení skládacích nožů s obouručním otevíráním i nože s pevnou čepelí do 12 cm. Kromě toho je možné nosit i jinak nepovolené nože, pokud je k tomu legitimní důvod. Podle zákona se může jednat o výkon zaměstnání, sport nebo „zachovávání tradic“.

Závěr

Ve Velké Británii je tedy skutečně nelegální nosit většinu nožů na veřejnosti bez oprávněného důvodu, ale existuje výjimka na skládací nože s čepelí do 7,6 cm. V Německu platí zákaz nošení jednoručních nožů a nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm. Protože Zdeněk Hraba v případě Velké Británie opomíjí výjimku pro nože s čepelí do 7,6 cm a v případě Německa uvádí nesprávnou povolenou délku čepele, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Helena Válková

(…) jsem nehlasovala pro to změkčení (…) zbraňové legislativy.
Senátní volby 2024
Pravda
Helena Válková opravdu nehlasovala pro přijetí novely zákona o střelných zbraních, která umožnila prodej tlumičů pro civilní užití. Na hlasování totiž ani nebyla přítomna a v den schválení novely byla omluvena i z dalších hlasování.

Helena Válková zjevně mluví o návrhu novely zákona o střelných zbraních, o níž Sněmovna hlasovala v říjnu 2020. V kontextu výroku totiž zmiňuje „rozvolnění podmínek nákupu tlumičů“, ke kterému dle ní na základě novely došlo (audio, čas: 20:30). Tato úprava byla zahrnuta v pozměňovacím návrhu ke zmíněné novele (.pdf), který umožňuje prodej tlumičů pro civilní užití (str. 4 z 32).

Sněmovna tento pozměňovací návrh schválila v říjnu 2020 a novelizace následně úspěšně prošla legislativním procesem a vyšla ve Sbírce zákonů. Vzhledem k úpravě zákona již není pro nákup tlumičů nutné nákupní povolení, nositelům zbrojního průkazu stačí pouze podat ohlášení na policii.

Poslankyně Válková nebyla při hlasování o pozměňovacím návrhu ani celé novele přihlášena. Aktivně tedy proti „změkčení zbraňové legislativy“ nehlasovala. Všichni přihlášení členové poslaneckého klubu ANO naopak hlasovali pro přijetí pozměňovacího návrhu i celé novely. Válková v den schválení novely byla omluvena i ze všech dalších hlasování.

Helena Válková tedy skutečně nehlasovala pro novelu, která umožnila prodej tlumičů pro civilní užití. Na hlasování v Poslanecké sněmovně ani nebyla přítomna. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Pro tuhle novelu (zákona o zbraních a střelivu, pozn. Demagog.cz) jsem hlasoval.
Senátní volby 2024
Pravda
Zděněk Hraba v Senátu hlasoval pro návrh novely zákona o zbraních a střelivu, která zpřísňuje kontrolu držení zbraní a mj. umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o zbraních a střelivu, kterou předkládalo Ministerstvo vnitra a kterou v květnu loňského roku odsouhlasila vláda Petra Fialy (.pdf). Podle stanoviska Legislativní rady vlády novela zjednodušuje a zároveň zpřísňuje kontrolu držení zbraní (.pdf, str. 2–4). Prodejci na základě novely musí např. oznamovat podezřelé obchody a pro držitele zbraní se zkrátila lhůta pro lékařské prohlídky. Vedle toho novela umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku.

Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v lednu tohoto roku a následně jej projednával Senát. Ten návrh novely také schválil, když pro jeho přijetí hlasovalo 66 ze 75 přítomných senátorů. Jedním z nich byl skutečně i Zdeněk Hraba, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

(...) on se totiž nedostal ještě ani do prvního čtení (návrh tzv. zákona „můj dům, můj hrad“, pozn. Demagog.cz).
Senátní volby 2024
Pravda
Zdeněk Hraba v Senátu předložil návrh novely trestního zákoníku, který měl za cíl do českého právního principu zavést tzv. princip „můj dům, můj hrad“. Návrh, který byl předložen Sněmovně, sice doznal změn, skutečně ale stále čeká na první čtení.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o návrhu novely trestního zákoníku (.pdf), který horní komoře předložil na začátku roku 2020. Pro tento návrh se vžil názevmůj dům, můj hrad“.

Návrh se odvolával (.pdf, str. 6) na anglosaský princip tzv. castle doctrine, který umožňuje lidem bránit své obydlí fyzickou silou, a to včetně použití zbraně, pokud jim někdo neoprávněně vnikne na pozemek. V takových případech přitom lidé nemusí splňovat podmínky nutné obrany jako v jiných situacích (.pdf, str. 6–8). Pravidlem zůstává, že obránce nesmí útočníkovi úmyslně způsobit smrt (str. 3, 7). Cílem návrhu tedy bylo zajistit, aby lidé, kteří brání svůj domov, nemuseli čelit riziku trestního stíhání.

Návrh novely předložil Hraba Senátu v únoru 2020. V listopadu 2021 byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, o měsíc později k němu ale vláda zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a doposud neprošel prvním čtením. Zvláštní postavení obránce z textu návrhu nakonec vypadlo. Ve Sněmovně leží výrazně pozměněný návrh, který má za cíl zavést pouze to, aby lidé nebyli trestně odpovědni v případě, že jednají „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli“ (.pdf, str. 2; .pdf, str. 3).

Návrh novely trestního zákoníku, o kterém mluví Zdeněk Hraba, skutečně čeká na první čtení v dolní komoře. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Helena Válková

Jak jste (k senátorovi Zdeňku Hrabovi, pozn. Demagog.cz) dal do Ústavy, že každý má právo se bránit se zbraní.
Právní stát
Senátní volby 2024
Pravda
V roce 2019 byl senátor Zdeněk Hraba jedním z navrhovatelů novely, která do Listiny základních práv a svobod ukotvila možnost bránit se zbraní svůj život nebo život jiného člověka. Ačkoliv nejde přímo o změnu Ústavy, Listina je součástí ústavního pořádku.

Poslankyně a kandidátka do Senátu za hnutí ANO Helena Válková reagovala na otázku o právu bránit se se zbraní. Podle ní bylo zbytečné do ústavního pořádku přidávat ustanovení o takovém právu, protože už předtím tuto problematiku dle jejího názoru dostatečně zahrnoval trestní zákoník.

Senátor Zdeněk Hraba byl v roce 2019 jedním z 35 předkladatelů návrhu novely ústavního zákona (.pdf), který do Listiny základních práv a svobod zakotvil „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“, a to za podmínek stanových zákonem (str. 3). Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v létě 2021, stejně jako Senát. Přijatá změna následně nabyla účinnosti v říjnu 2021.

Návrh tedy nebyl novelou Ústavy, ale Listiny základních práv a svobod. Ta je nicméně součástí ústavního pořádku České republiky, výrok Heleny Válkové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.