Ústavní soud nicméně konstatoval, že to (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) bylo v pořádku.
Ústavní soud rozhodl, že snížení mimořádné valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. Stav legislativní nouze, během které byla tato změna schválena, soudci odůvodnili rizikem narušení finanční situace státu. Podle soudu zároveň neexistuje právo na automatické zvyšování penzí.
Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu.
Snížení mimořádné valorizace
Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.
Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.
K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhla v lednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.
Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.
Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).
Závěr
Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Zároveň podle soudu neexistuje právo na automatické zvyšování důchodů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
