Ministr (pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, pozn. Demagog.cz) připravil zákon o vědě a výzkumu.
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl představen už za bývalé ministryně Heleny Langšádlové v říjnu 2023. Ke dni rozhovoru stále čekal na projednání vládou. Za působení Marka Ženíška nový návrh připraven nebyl, tato existující verze byla jen upravena.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na otázku týkající se „neviditelnosti“ ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Ten v květnu 2024 nahradil Helenu Langšádlovou, která podle svých slov na post rezignovala právě kvůli nedostatečné prezentaci výsledků své práce na veřejnosti. Pekarová Adamová oponuje, že je ministr Ženíšek podle ní dostatečně viditelný, a konkrétně vyzdvihuje, že připravil zákon o vědě a výzkumu.
Návrh nového zákona
Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. O potřebě nového zákona mluvila už tehdejší ministryně Langšádlová v dubnu 2023. Ta tehdy také uvedla, že tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který podle jejích slov nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu.
Návrh (.docx) zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Do meziresortního připomínkového řízení byl odeslán v listopadu 2023, tedy ještě před nástupem Marka Ženíška na post ministra. Všechny připomínky byly následně vypořádány až ke 22. říjnu 2024. Ještě 24. října došlo kvůli technické chybě ke změně v podkladech, nikoli však v samotném návrhu (.pdf). Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru vláda tento návrh ještě neprojednala.
Návrh (.docx) obecně upravuje systém, správu i různé druhy podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zřizuje např. Grantovou agenturu a Technologickou agenturu, které mají poskytovat účelovou podporu základnímu a aplikovanému výzkumu (.docx, str. 16–25).
Během vypořádání připomínek došlo k některým změnám ve znění návrhu. Například současný návrh oproti původnímu (.docx, str. 19–22) upravil organizaci a řízení Technologické agentury (.docx, str. 21–23). Původní návrh také stanovoval pokutu až 100 000 Kč pro výzkumné organizace, které Ministerstvu školství neoznámily změnu údajů nebo včas nedoručily přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití (.docx, str. 25). Aktuální verze návrhu tuto pokutu už neobsahuje (.docx, str. 26–28). Současný návrh umožňuje poskytnutí podpory pouze na způsobilé náklady (.docx, str. 35), zatímco podle původního návrhu bylo možné poskytovat podporu také podle pravidel EU (.docx, str. 33). Připomínkové řízení tedy proběhlo během Ženíškova působení, výrazná většina ustanovení návrhu zůstala stejná jako v původní verzi.
V říjnu 2024 Marek Ženíšek vládě současně předložil i „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“. Ten byl původně připravován jako součást výše zmíněného návrhu, na základě výsledků připomínkového řízení ale došlo k jeho samostatnému vyčlenění (.docx, str. 1). Cílem tohoto návrhu je novelizovat např. části zákona o veřejných výzkumných institucích nebo zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.
Závěr
Někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová představila v říjnu 2023 návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Langšádlová skončila ve funkci v květnu 2024, kdy ji nahradil současný ministr Marek Ženíšek. Během působení Langšádlové byl původní návrh připraven, vláda jej ale neprojednala. Za Ženíškova působení došlo pouze k úpravám již existujícího návrhu a výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako zavádějící.
