Trénink pro politické strany

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová reaguje na tvrzení moderátorky o tom, že podpora TOP 09 v posledních průzkumech klesá. Uvádí, že během jejího předsednictví se straně daří ve volbách, o čemž svědčí, že se podle ní zvýšil počet poslanců i senátorů v porovnání s dobou jejího nástupu do čela TOP 09. Také naznačuje, že je ve vedení strany dlouhou dobu.

Založení TOP 09

TOP 09 vznikla 26. června 2009, kdy ji zaregistrovalo Ministerstvo vnitra (informaci lze po vypsání názvu strany dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie strany). Za prvního předsedu si strana na ustanovujícím sněmu 28. listopadu téhož roku zvolila Karla Schwarzenberga. Ten zastával funkci předsedy až do 29. listopadu 2015, kdy byl na čtvrtém celostátním sněmu do čela strany zvolen tehdejší první místopředseda strany Miroslav Kalousek.

Členové TOP 09 na stejném sněmu schválili změnu stanov a vznik funkce čestného předsedy pro Karla Schwarzenberga, který jím byl až do své smrti v listopadu 2023. Podle stanov tento post zahrnoval formulování zahraniční politiky a zastupování strany na mezinárodních fórech.

Markéta Pekarová Adamová

Dalším šéfem strany byl Jiří Pospíšil, který ve funkci vydržel dva roky. V listopadu 2019 ho v čele TOP 09 nahradila právě Markéta Pekarová Adamová, která post předsedkyně obhájila i v následujících letech. Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru tak byla předsedkyní strany už takřka pět let, tedy třetinu existence TOP 09.

Závěr

TOP 09 vznikla v roce 2009, kdy ji zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. Markéta Pekarová Adamová byla ke dni vysílání rozhovoru předsedkyní strany skoro pět let, tedy skutečně třetinu její existence, a zároveň je po Karlu Schwarzenbergovi v čele TOP 09 nejdelší dobu. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nesouhlasí s tím, že z poklesu podpory TOP 09 v průzkumech veřejného mínění vyplývá, že stranu vede špatným směrem. Vysvětluje, že průzkumy veřejného mínění podle ní nejsou predikcí výsledků voleb a že se straně pod jejím vedením daří. Jako důkaz uvádí, že se TOP 09 podařilo zdvojnásobit počet senátorů, udržet stejný počet europoslanců, dostat se do vlády a také zvýšit počet poslanců ve Sněmovně ze sedmi na 14.

Zvolení předsedkyní TOP 09

Markéta Pekarová Adamová byla zvolena předsedkyní TOP 09 v listopadu 2019, kdy jí členové strany dali přednost před senátorem Tomášem Czerninem. V letech 2021 a 2023 post šéfky strany obhájila jakožto jediná kandidátka.

Poslanci TOP 09 v Poslanecké sněmovně

V době zvolení Markéty Pekarové Adamové předsedkyní měl poslanecký klub TOP 09 ve Sněmovně celkem sedm zákonodárců, kteří byli zvoleni ve volbách v roce 2017. Tehdy strana kandidovala samostatně. V lednu 2021 se po rezignaci Miroslava Kalouska stal členem dolní komory Jan Jakob. V květnu téhož roku se svého mandátu po obvinění ze sexuálního násilí vzdal Dominik Feri. Ve funkci ho vystřídala dokumentaristka Olga Sommerová.

Po posledních volbách do Poslanecké sněmovny má poslanecký klub TOP 09 skutečně 14 členů. Tentokrát své mandáty ovšem získali jako zástupci koalice SPOLU, která volby vyhrála. Přehled poslanců uvádí následující tabulka. Původně byl poslancem i Ondřej Kolář, který po svém zvolení do Evropského parlamentu v červnu 2024 složil mandát a nahradil ho Martin Dlouhý.

Závěr

V době, kdy se Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní TOP 09, měla strana sedm poslanců. Po sněmovních volbách v roce 2021 jejích počet skutečně vzrostl na 14. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na poznámku moderátorky o klesajících preferencích TOP 09 v průzkumech veřejného mínění. Vysvětluje, že průzkumy podle ní nejsou predikcí výsledků voleb a že se straně pod jejím vedením daří. Jako příklad uvádí, že se za dobu jejího předsednictví straně podařilo zdvojnásobit počet senátorů.

Senátoři TOP 09

Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019, kdy měla strana v Senátu tři zástupce. Jedním z nich byl Tomáš Czernin, který získal mandát v Jičíně ve volbách v roce 2016. Druhý senátor, Jiří Růžička, byl sice bez politické příslušnosti, do voleb ho ale nominovala právě TOP 09. Herbert Pavera, poslední zástupce strany v horní komoře Parlamentu, jako jediný z kandidátky TOP 09 zvítězil ve volbách do Senátu v roce 2018.

Ve volbách v roce 2020 byl do Senátu za TOP 09 zvolen ještě Tomáš Třetina ve Znojmě a Jan Grulich v Rychnově nad Kněžnou. Tomáš Czernin a Jiří Růžička svůj mandát obhájili ve volbách v roce 2022, kdy Růžičku jako nestraníka opět nominovala TOP 09. Jako nestraník navržený za TOP 09 tehdy senátorské křeslo získal také Jan Pirk.

V době zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru uběhly již přibližně dva měsíce od posledních senátních voleb. Jako člen TOP 09 v nich kandidoval pouze Herbert Pavera, který ale svůj mandát neobhájil. TOP 09 do těchto voleb navrhla celkem pět kandidátů, kromě Pavery do nich všichni vstupovali jako kandidáti bez politické příslušnosti. Z nestraníků navržených stranou TOP 09 senátorské křeslo získal Pavel Fischer v obvodu Praha 12 a Břetislav Rychlík za Brno-město.

Na svých webových stránkách TOP 09 uvádí, že do Senátu bylo zvoleno sedm jejich senátorů. Strana tedy do výčtu zahrnuje i politiky bez stranické příslušnosti, jako je Pavel Fischer, Jan Pirk, Jiří Růžička a Břetislav Rychlík, kteří jsou členy senátorského klubu ODS a TOP 09. Do horní komory je ale navrhla právě TOP 09, jak zmiňujeme výše. Strana má tak nyní sedm senátorů, jejichž přehled ukazuje následující tabulka.

Závěr

V listopadu 2019, kdy se předsedkyní TOP 09 stala Markéta Pekarová Adamová, měla strana tři senátory, které navrhla na kandidaturu – Tomáše Czernina, Herberta Paveru a Jiřího Růžičku. V listopadu 2024 měla strana v horní komoře Parlamentu celkem sedm zástupců, z nichž jsou tři členové TOP 09, zbytek strana navrhla ve volbách. TOP 09 tedy skutečně zdvojnásobila svůj počet senátorů a výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku mluví o tom, jestli se TOP 09 pod jejím předsednictvím daří. Reaguje tak na poznámku moderátorky o klesající podpoře strany v průzkumech a uvádí, že je třeba se zaměřit na volební výsledky. Ve volbách se podle jejích slov TOP 09 daří, což ilustruje i to, že v minulých volbách do Evropského parlamentu (EP) obhájila stejný počet europoslanců.

Vedení TOP 09 a evropské volby

Markéta Pekarová Adamová v čele TOP 09 stojí od listopadu 2019, kdy ve vedení vystřídala tehdejšího europoslance Jiřího Pospíšila. Pekarová Adamová následně post předsedkyně strany obhájila v letech 2021 i 2023.

Ve volbách do EP v květnu 2019 kandidovala TOP 09 společně s hnutím STAN. Tato koalice dostala 11,65 % hlasů, což pro TOP 09 znamenalo zisk dvou mandátů. Stranu v Europarlamentu během volebního období reprezentovali Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer. V minulých evropských volbách v červnu 2024 TOP 09 tento počet křesel obhájila, když kandidovala v rámci koalice SPOLU. Své křeslo ve volbách obhájil Luděk Niedermayer. Jiří Pospíšil na základě rozhodnutí vedení strany znovu nekandidoval, křeslo druhého europoslance za TOP 09 místo něj obsadil Ondřej Kolář.

Závěr

V době, kdy se Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní TOP 09, měla strana dva europoslance. Stejný počet se straně podařilo obhájit i v minulých volbách do Evropského parlamentu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v rozhovoru upozorňuje na klesající preference TOP 09 v průzkumech veřejného mínění a naznačuje, že slábnoucí podpora může souviset s Markétou Pekarovou Adamovou v čele strany. Na to předsedkyně Poslanecké sněmovny odpovídá, že se TOP 09 ve volbách daří a jako příklad uvádí Prahu, kde strana pod jejím vedením získala 40 % hlasů.

TOP 09 a volby

Markéta Pekarová Adamová byla do čela TOP 09 zvolena v listopadu 2019 a svůj post předsedkyně strany obhájila i v roce 2021 a 2023. První volby, do kterých Pekarová Adamová stranu vedla, byly volby do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2021. TOP 09 v nich však kandidovala v rámci koalice SPOLU.

Markéta Pekarová Adamová vedla kandidátní listinu v Praze. Na 36členné listině bylo celkem 11 zástupců TOP 09, 21 kandidátů za ODS a zbylá čtyři jména tvořili členové KDU-ČSL. Koalice SPOLU v hlavním městě získala 40 % hlasů a zvítězila, v celé republice pak volby vyhrála s necelými 28 %.

V komunálních volbách v roce 2022 TOP 09 v Praze opět kandidovala v koalici SPOLU, která tyto volby vyhrála se ziskem téměř 25 % hlasů. Ve stejné koalici šla TOP 09 také do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024. V Praze obdržela 32 % hlasů a i tentokrát zde skončila na prvním místě. Proběhlé senátní volby do našeho výčtu nezahrnujeme, jelikož neprobíhají na celém území hlavního města a už z jejich podstaty v nich musí jeden z kandidátů získat nadpoloviční počet hlasů.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová stojí v čele TOP 09 od listopadu 2019. Od té doby se konalo několik voleb, ve všech však TOP 09 kandidovala v koalici SPOLU. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 koalice SPOLU v Praze získala 40 % hlasů. V čele pražské kandidátní listiny sice byla Markéta Pekarová Adamová, nejedná se však o samostatný zisk TOP 09. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Markéta Pekarová Adamová reagovala na otázku moderátorky, zda očekává, že koalice SPOLU bude po příštích sněmovních volbách znovu sestavovat vládu. Uvedla, že koalice má podle ní velmi dobré výchozí podmínky pro úspěch, a řekla, že průzkumy volebních preferencí by se neměly přeceňovat. Připomněla situaci před minulými volbami do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2021. Tehdy předvolební průzkumy šest měsíců před konáním voleb dle slov Pekarové Adamové naznačovaly odlišné pořadí, než jaké nakonec přinesl volební výsledek.

Median

Sněmovní volební modely – tedy vyčíslení předpokládaného výsledku voleb, kdyby se konaly v době průzkumu – pravidelně zveřejňuje například agentura Median. Jak je vidět v následujícím grafu, data sesbíraná zhruba půl roku před volbami ukazují, že koalici SPOLU by tehdy volilo 17–20 % respondentů. V modelu se tak umístila na třetím místě až po koalici Pirátů a Starostů a hnutí ANO.

STEM

Také v případě průzkumů agentury STEM byla koalice SPOLU přibližně půl roku před sněmovními volbami v roce 2021 na třetím místě. Koalici by tehdy volilo přibližně 17 % lidí.

Kantar

Předvolební průzkumy zpracovala i agentura Kantar. Podle ní byla koalice SPOLU třetí mezi lednem až březnem, v dubnu se už těsně dostala na druhé místo, kdy by ji volilo 21,5 % respondentů, zatímco hnutí ANO by dostalo 21 % hlasů.

Další předvolební průzkumy

Předvolební průzkumy publikovala i agentura Ipsos, podle které se SPOLU umístila na třetím místě mezi lednem a dubnem 2021. Obdobná situace panovala i podle společnosti Data Collect – v jejím průzkumu koalice SPOLU v březnu také obsadila třetí místo.

Závěr

Z předvolebních průzkumů agentur Median, STEM a Ipsos vyplývá, že koalice SPOLU se přibližně půl roku před sněmovními volbami v roce 2021 umisťovala na třetím místě po koalici Pirátů a Starostů a hnutí ANO. Podle společnostní Kantar a Data Collect byla koalice na třetím místě ještě v březnu. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová reaguje na poznámku moderátorky, že kritizovala odvolaného ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše kvůli digitalizaci stavebního řízení ještě před jeho koncem ve vládě. Pekarová Adamová uvádí, že s ním TOP 09 komunikovala už na jaře, kdy měl podle ní prostor svůj postup obhájit. Dle jejích slov Bartoš nevyužil možnost napravit chyby ve fungování systému během letních prázdnin, což TOP 09 přimělo vyvolat koaliční jednání.

Koaliční jednání

20. srpna vyvolala TOP 09 koaliční jednání, na kterém měl Ivan Bartoš předložit harmonogram a návrh řešení problémů s digitalizací stavebního řízení. Podle usnesení strany bylo její předsednictvo znepokojeno průběhem zavádění digitalizace. O tomto usnesení na sociální síti X (dříve Twitter) informovala i Pekarová Adamová nebo senátor Tomáš Czernin.

Podle vyjádření Markéty Pekarové Adamové pro ČT chtěla strana docílit zlepšení systému, nikoli odstoupení Ivana Bartoše. Ten v reakci na žádost TOP 09 sdělil, že na následujícím jednání vlády představí koaličním partnerům řešení komplikací. Na tiskové konferenci po zasedání vlády Bartoš řekl, že ostatní ministry informoval o postupu implementace nového stavebního zákona a s ním související digitalizace stavebního řízení.

Závěr

TOP 09 opravdu 20. srpna vyvolala koaliční jednání kvůli stavu digitalizace stavebního řízení. Výrok Markéty Pekarové tak hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová reaguje na otázku týkající se „neviditelnosti“ ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška. Ten v květnu 2024 nahradil Helenu Langšádlovou, která podle svých slov na post rezignovala právě kvůli nedostatečné prezentaci výsledků své práce na veřejnosti. Pekarová Adamová oponuje, že je ministr Ženíšek podle ní dostatečně viditelný, a konkrétně vyzdvihuje, že připravil zákon o vědě a výzkumu.

Návrh nového zákona

Jako zákon o vědě a výzkumu se označuje zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. O potřebě nového zákona mluvila už tehdejší ministryně Langšádlová v dubnu 2023. Ta tehdy také uvedla, že tato nová legislativa má nahradit stávající předpis, který podle jejích slov nedostatečně reaguje na dynamické prostředí vědy a výzkumu.

Návrh (.docx) zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Helena Langšádlová představila v říjnu 2023. Do meziresortního připomínkového řízení byl odeslán v listopadu 2023, tedy ještě před nástupem Marka Ženíška na post ministra. Všechny připomínky byly následně vypořádány až ke 22. říjnu 2024. Ještě 24. října došlo kvůli technické chybě ke změně v podkladech, nikoli však v samotném návrhu (.pdf). Ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru vláda tento návrh ještě neprojednala.

Návrh (.docx) obecně upravuje systém, správu i různé druhy podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zřizuje např. Grantovou agenturu a Technologickou agenturu, které mají poskytovat účelovou podporu základnímu a aplikovanému výzkumu (.docx, str. 16–25).

Během vypořádání připomínek došlo k některým změnám ve znění návrhu. Například současný návrh oproti původnímu (.docx, str. 19–22) upravil organizaci a řízení Technologické agentury (.docx, str. 21–23). Původní návrh také stanovoval pokutu až 100 000 Kč pro výzkumné organizace, které Ministerstvu školství neoznámily změnu údajů nebo včas nedoručily přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití (.docx, str. 25). Aktuální verze návrhu tuto pokutu už neobsahuje (.docx, str. 26–28). Současný návrh umožňuje poskytnutí podpory pouze na způsobilé náklady (.docx, str. 35), zatímco podle původního návrhu bylo možné poskytovat podporu také podle pravidel EU (.docx, str. 33). Připomínkové řízení tedy proběhlo během Ženíškova působení, výrazná většina ustanovení návrhu zůstala stejná jako v původní verzi.

V říjnu 2024 Marek Ženíšek vládě současně předložil i „návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“. Ten byl původně připravován jako součást výše zmíněného návrhu, na základě výsledků připomínkového řízení ale došlo k jeho samostatnému vyčlenění (.docx, str. 1). Cílem tohoto návrhu je novelizovat např. části zákona o veřejných výzkumných institucích nebo zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Závěr

Někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová představila v říjnu 2023 návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Langšádlová skončila ve funkci v květnu 2024, kdy ji nahradil současný ministr Marek Ženíšek. Během působení Langšádlové byl původní návrh připraven, vláda jej ale neprojednala. Za Ženíškova působení došlo pouze k úpravám již existujícího návrhu a výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátorka v kontextu výroku zmínila, že ministr pro vědu, výzkum a inovace za TOP 09 Marek Ženíšek není příliš viditelný. Markéta Pekarová Adamová poté říká, že stojí za rozhodnutím vyměnit někdejší ministryni Helenu Langšádlovou a je toho názoru, že ministr pro vědu se v médiích z podstaty své funkce neobjevuje tak často jako ostatní ministři. Moderátorka poté uvádí, že Pekarová Adamová takto shovívavá u Ženíškovy předchůdkyně nebyla, na což předsedkyně Sněmovny reaguje slovy, že i u Langšádlové opakovaně uznávala, že „nemá stejnou startovní pozici jako jiní ministři“.

Vyjádření Pekarové Adamové o Langšádlové

TOP 09 prostřednictvím Markéty Pekarové Adamové na tiskové konferenci konané kvůli rezignaci Heleny Langšádlové ocenila její práci, např. přípravu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (video, čas: 00:50). Ve vyjádření pro Českou televizi později uvedla, že se Langšádlové nepodařilo komunikovat výsledky své práce navenek, a to hlavně směrem k laické veřejnosti, což je dle ní pro ministerskou práci klíčové (video, čas: 00:42). Zmínila, že sama bývalá ministryně uznala, že se jí vykonávání této části práce „příliš nedařilo“.

V rozhovoru pro Novinky.cz, publikovaném 11. května 2024, Markéta Pekarová Adamová připustila, že někdejší ministryně Langšádlová měla složitou pozici, jelikož měla pouze malý tým na Úřadu vlády. Zároveň ale zopakovala, že politika je i o dobré prezentaci odvedené práce. Obdobná vyjádření Pekarové Adamové o někdejší ministryni jsme v ostatních veřejně dostupných zdrojích, v databázi Newton ani na jejích sociálních sítích, nenašli.

Výměna ministryně pro vědu a výzkum

Helena Langšádlová zastávala post ministryně pro vědu, výzkum a inovace od roku 2021. V dubnu 2024 podala na post ministryně demisi. Své rozhodnutí zdůvodnila kritikou prezentace své práce, která podle členů TOP 09 nebyla dostatečná.

K odchodu Langšádlové se vyjádřili někteří zástupci akademické sféry, kteří její práci ocenili. Např. předsedkyně Akademie věd a neúspěšná kandidátka do Senátu za ODS Eva Zažímalová v dubnu 2024 uvedla, že z konce tehdejší ministryně „nemá radost“. Působení Langšádlové pozitivně ohodnotila i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Konec Heleny Langšádlové na postu ministryně kritizovala i část samotné TOP 09.

Vedení TOP 09 následně na funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace navrhlo bývalého rektora Slezské univerzity v Opavě Pavla Tuleju. Po oznámení jeho nominace se ovšem v médiích začaly objevovat informace o Tulejově publikování v predátorských časopisech. Předsedkyně Pekarová Adamová Tulejovu nominaci obhajovala, protože podle ní byla omluva Pavla Tuleji a jeho žádost o stažení článků z publikačního seznamu dostatečnou reakcí na kritiku.

Tuleja se nicméně na začátku května vzdal své nominace, což zdůvodnil potřebou vyvodit politickou odpovědnost za svá předchozí pochybení. TOP 09 posléze na post ministra vybrala poslance Marka Ženíška, kterého prezident Petr Pavel jmenoval do funkce v polovině května.

Závěr

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v květnu v rozhovoru pro Novinky.cz uvedla, že někdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová měla z podstaty své funkce složitou pozici, protože měla na Úřadu vlády pouze malý tým. Takové vyjádření jsme ale ve veřejně dostupných zdrojích a na jejích sociálních sítích našli pouze jednou, nikoli opakovaně. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) reaguje na poznámku moderátorky, že většina společnosti nevěří současné vládě. Pekarová Adamová uznává, že některé kroky Fialova kabinetu nejsou oblíbené a dodává, že vládní politici dopředu upozorňovali na to, že se chystají provést nepopulární opatření.

Začátek vládnutí

Ivan Bartoš (Piráti) už v dubnu 2021, tedy asi půl roku před konáním voleb do Poslanecké sněmovny, zmiňoval, že v příštích letech bude potřeba provést nepopulární rozhodnutí, aby vláda mohla provádět smysluplnou politiku.

K budoucím krokům Fialovy vlády se vyjádřila v říjnu 2021 (tedy ještě před nástupem vlády) samotná Markéta Pekarová Adamová. Výslovně nezmínila, že plánovaná opatření budou neoblíbená, avšak v kontextu pandemie covidu-19 uvedla, že politici musí být schopni vysvětlovat rozhodnutí vlády. Obdobně se tehdy vyjádřil i Vít Rakušan (STAN) v rozhovoru pro Seznam Zprávy, kde zdůraznil potřebu objasňovat nepopulární kroky, které vláda bude muset provést, včetně např. škrtů v rozpočtu.

Premiér Petr Fiala krátce po svém jmenování pro Blesk uvedl, že je „připraven dělat věci, které jsou dobré pro Česko, a bude se snažit vysvětlovat, proč dělají (vláda, pozn. Demagog.cz) kroky, které nejsou populární.“ O necelý rok později zopakoval, že je vláda nachystaná dělat neoblíbená opatření a že v tom bude pokračovat.

Funkční období a konsolidační balíček

Petr Fiala v dubnu 2023 v rozhovoru pro FORUM 24 na dotaz ohledně možného ustoupení od nepopulárních opatření uvedl, že vláda již podnikla některé neoblíbené kroky, jako je např. snížení počtu poboček České pošty. Ve stejné době uznal, že některé vládní kroky jsou nepopulární, zároveň ale zmínil, že provedeny být musí.

Později během roku 2023 členové vlády v souvislosti s konsolidačním balíčkem zdůrazňovali jeho nezbytnost, přičemž zároveň připouštěli, že konsolidační balíček nemusí být oblíbený (video, čas 2:18). Při představení balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že se podle něj nejedná o „populisticky populární“ kroky. Předseda vlády Fiala poté v červenci 2023 na půdě Poslanecké sněmovny označil konsolidační balíček za jedno z neoblíbených opatření, které je z ekonomického hlediska potřeba podniknout.

Ministr financí Stanjura o konsolidačním balíčku mluvil i v září 2023, kdy zmínil, že učiněné změny jsou sice neoblíbené, ale nutné a „rozprostřené po celé společnosti“. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda v rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdy řekl, že úkolem vlády je dělat i nepopulární rozhodnutí, jakým je právě např. konsolidační balíček.

Markéta Pekarová Adamová na celostátním sjezdu TOP 09 na podzim 2023 mluvila o tom, že vláda musí provádět nepopulární kroky vzhledem k ekonomické situaci. Premiér Fiala tehdy na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně, který byl zahájený Mezinárodním strojírenským veletrhem, hovořil o tom, že je potřeba vykonat kroky, které nemusí být mezi lidmi nebo firmami oblíbené.

Závěr

Členové kabinetu Petra Fialy ještě před volbami a před svým jmenováním uváděli, že bude potřeba provádět nepopulární kroky. Předseda vlády Fiala už během svého mandátu vícekrát zopakoval, že je vláda připravena uskutečňovat neoblíbená opatření. Vládní politici o nepopularitě svých kroků mluvili i v souvislosti s konsolidačním balíčkem. Výrok Markéty Pekarové Adamové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu výroku uznává, že Fialova vláda dělá nepopulární kroky a jako příklad uvádí penzijní reformu. Následně říká, že důchodovou reformu provedla pouze vláda Petra Nečase. Následně ji ale dle ní zrušil Sobotkův kabinet.

Malá důchodová reforma

Nečasův kabinet skutečně učinil kroky, které se označovaly jako tzv. malá a velká důchodová reforma. Návrh úprav důchodového systému, nazývaný jako malá důchodová reforma, předložila vláda Petra Nečase ve Sněmovně v březnu 2011. Parlament návrh schválil v červnu stejného roku. I přes nesouhlas tehdejšího prezidenta Václava Klause nakonec novelizace zákona o důchodovém pojištění, spolu s některými dalšími zákony (.pdf), vstoupila v účinnost na konci září 2011.

V rámci této malé důchodové reformy došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu. U občanů narozených v roce 1977 byl např. věk jednotně stanoven na 67 let. Pro mladší ročníky se poté měl věk nástupu do důchodu postupně zvyšovat. Horní hranice, na níž se mělo navyšování zastavit, přitom ale nebyla nijak zastropována (.pdf, str. 99–100). V rámci novelizace z roku 2011 došlo také ke změně výpočtu důchodů.

Velká důchodová reforma

Ke schválení tzv. velké důchodové reformy došlo v roce 2012, zahájena byla v lednu 2013. Snažila se o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému. Ten tvořily soukromé fondy, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Tento mechanismus umožnil občanům převést „3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo rovněž zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo k navýšení sazeb DPH. „K 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, str 104–105). Tento krok měl zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíř). Nečasova vláda také prosadila dočasné (.pdf, str. 16) zpomalení valorizace důchodů (.pdf, str. 102).

Reakce na změny Nečasovy vlády

Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ačkoli právě tomu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován, když se do něj zapojilo pouze okolo 85 000 lidí. Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem, to ale na druhou stranu popíral tehdejší premiér Petr Nečas. Jeho vláda vydala oficiální vyjádření, ve kterém stálo, že „výhodnost vstupu byla podrobně testována modelem Ministerstva práce a sociálních věcí pro různé úrovně příjmů a pro různé věkové skupiny. Při stejném způsobu zhodnocování vychází výhodnost přibližně pro 50 % obyvatelstva a téměř nezávisí na věku.“

Nicméně vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil reformu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy: novou vládou byl nastaven nový věk odchodu do důchodu a byl obnoven strop odchodu do penze (.pdf, str. 106). Stanoven byl na 65 let.

Zvýšená hodnota DPH, která měla nahradit výpadek příjmů prvního pilíře (.pdf, str. 104–106) však tehdy byla částečně ponechána. Vytvořena byla pouze druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %, která pokrývala např. kojeneckou výživu či knihy.

Závěr

Vláda Petra Nečase provedla změny v důchodovém systému, které byly označovány jako tzv. malá a velká důchodová reforma. Následný Sobotkův kabinet ale tyto reformní kroky v roce 2015 skutečně zrušil. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.