Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém videu kritizuje vládu Petra Fialy a uvádí, že podle jeho názoru může za vysokou inflaci. Poukazuje na vývoj cen nájmů, energií, potravin, léků a dopravy a říká, že během působení Fialova kabinetu o třetinu zdražilo „úplně všechno“.

Růst spotřebitelských cen

Český statistický úřad (ČSÚ) vyjadřuje růst inflace pomocí indexů spotřebitelských cen, které srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb v čase. Jednotlivým položkám v tomto spotřebním koši ČSÚ přiřazuje rozdílnou váhu v závislosti na tom, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují. Roli přitom hraje to, jakou část z celkové spotřeby domácností konkrétní položka tvoří.

ČSÚ zařazuje výrobky a služby spotřebního koše do dvanácti základních oddílů (.pdf, str. 2–3). Mezi nimi jsou např. oddíly týkající se bydlení, dopravy nebo zdraví.

Z dat ČSÚ vyplývá, že od roku 2021 vzrostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše (.xlsx, .pdf, .pdf). Celková inflace od konce roku 2021 do listopadu 2024 dosáhla přibližně 31 %. Největší nárůst cen se projevil u stravování a ubytování (49 %). Vysoký byl také v kategorii, kam ČSÚ souhrnně řadí ceny bydlení, vody, energie a paliv (45 %), a u odívání a obuvi (36 %). V kategorii potraviny a nealkoholické nápoje došlo k růstu o 27 %, tedy také téměř o třetinu.

V případě dopravy, kterou Andrej Babiš ve výroku zmiňuje, se nárůst okolo jedné třetiny nepohyboval. Od roku 2021 se totiž v tomto oddílu spotřebního koše ceny zvýšily o necelých 19 %. Jde sice o zvýšení, ne ale o tak velké, jak uvádí předseda hnutí ANO.

ČSÚ také vyčísluje inflaci v oddílu zdraví, ve kterém došlo k růstu cen o 23 %, jak ukazuje přehled výše. Na webu Českého statistického úřadu se nám nepodařilo dohledat podrobnější data, která by vyjadřovala přímo růst cen léků (.pdf, str. 5).

Podrobnější členění v kategorii zdraví a detailnější informace o inflaci nabízí unijní statistický úřad Eurostat. Ten porovnává ceny na základě tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který používá mírně odlišnou metodiku než ČSÚ, v souhrnné kategorii zdraví ovšem uvádí velmi podobná čísla jako výše zmíněný přehled Českého statistického úřadu. V případě „farmaceutických prostředků“ byla dle údajů o HICP inflace mezi lety 2021 a 2023 přibližně 11 % a mezi lednem a listopadem 2024 se pohybovala kolem 3 až 4 %. Pokud bychom k výpočtu použili tato data, byla v ČR inflace u léků menší než 17 %.

Inflace v Česku

V České republice začala inflace výrazněji růst zhruba od poloviny roku 2021. V roce 2022 dosáhla průměrné míry 15,1 %, v roce 2023 pak 10,7 %. Podle České národní banky byla vysoká inflace způsobena očekáváním vysoké poptávky po skončení lockdownů a prudkým nárůstem cen energií. Ekonom a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE‑EI Jan Švejnar tvrdil, že za vyšší inflaci v porovnání s jinými evropskými státy mohly především firmy, které v očekávání inflace začaly navyšovat ceny. Ekonom z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Tomáš Havránek přisuzoval vysokou inflaci nedostatečné reakci centrálních bank na růst poptávky po epidemii covidu‑19 (audio, čas 08:00).

Závěr

Od roku 2021 do listopadu 2024 se spotřebitelské ceny celkově zvedly přibližně o třetinu, konkrétně o 31 %. V případě oddílu spotřebního koše, který se týká cen bydlení, vody, energií a paliv, šlo o růst dokonce o 45 %. Okolo jedné třetiny se inflace v uvedeném období pohybovala u potravin a nealkoholických nápojů.

U dopravy a léků také došlo k nárůstu cen, nikoliv ale k tak vysokému, jaký uvádí Andrej Babiš. V případě dopravy dle dat ČSÚ nastal růst o 19 % a v kategorii zdraví o 23 %. Podle podrobnějších dat Eurostatu nárůst cen léků, přesněji farmaceutických produktů, nepřevyšuje 17 %. Výrok Andreje proto hodnotíme jako nepravdivý.