Novoroční projev Andreje Babiše

illustration
Na Nový rok se k občanům kromě prezidenta Petra Pavla obrátil i předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Jelikož v projevu hlavy státu nezazněly žádné faktické výroky, zaměřili jsme se na Babišův proslov, který především kritizoval vládní kroky. Opravdu se propadly reálné mzdy? Zvýšil Fialův kabinet rekordně daně a zrušil některé daňové úlevy jako např. školkovné? A jak během Fialovy vlády narostl dluh? To vše se dozvíte v naší nové analýze, kterou můžete sledovat také v DemagogTV.

OVĚŘENO

Novoroční projev, 1. ledna 2025

Ilustrační obrázek v výstupu Novoroční projev Andreje Babiše

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

0

Andrej Babiš

(…) porovnat si, kolik jsme platili za nájmy, potraviny, léky, dopravu, energie v roce 2021 a kolik platíme nyní. (…) zdražilo o třetinu úplně všechno.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Ekonomika
Nepravda
Spotřebitelské ceny se od roku 2021 do listopadu 2024 sice skutečně zvýšily přibližně o třetinu, v některých oblastech, které Andrej Babiš vyjmenovává, ale nárůst cen takto vysoký nebyl. V případě dopravy se pohyboval okolo 19 %, v kategorii zdraví to bylo 23 %.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém videu kritizuje vládu Petra Fialy a uvádí, že podle jeho názoru může za vysokou inflaci. Poukazuje na vývoj cen nájmů, energií, potravin, léků a dopravy a říká, že během působení Fialova kabinetu o třetinu zdražilo „úplně všechno“.

Růst spotřebitelských cen

Český statistický úřad (ČSÚ) vyjadřuje růst inflace pomocí indexů spotřebitelských cen, které srovnávají úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb v čase. Jednotlivým položkám v tomto spotřebním koši ČSÚ přiřazuje rozdílnou váhu v závislosti na tom, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují. Roli přitom hraje to, jakou část z celkové spotřeby domácností konkrétní položka tvoří.

ČSÚ zařazuje výrobky a služby spotřebního koše do dvanácti základních oddílů (.pdf, str. 2–3). Mezi nimi jsou např. oddíly týkající se bydlení, dopravy nebo zdraví.

Z dat ČSÚ vyplývá, že od roku 2021 vzrostly ceny ve všech oddílech spotřebního koše (.xlsx, .pdf, .pdf). Celková inflace od konce roku 2021 do listopadu 2024 dosáhla přibližně 31 %. Největší nárůst cen se projevil u stravování a ubytování (49 %). Vysoký byl také v kategorii, kam ČSÚ souhrnně řadí ceny bydlení, vody, energie a paliv (45 %), a u odívání a obuvi (36 %). V kategorii potraviny a nealkoholické nápoje došlo k růstu o 27 %, tedy také téměř o třetinu.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

V případě dopravy, kterou Andrej Babiš ve výroku zmiňuje, se nárůst okolo jedné třetiny nepohyboval. Od roku 2021 se totiž v tomto oddílu spotřebního koše ceny zvýšily o necelých 19 %. Jde sice o zvýšení, ne ale o tak velké, jak uvádí předseda hnutí ANO.

ČSÚ také vyčísluje inflaci v oddílu zdraví, ve kterém došlo k růstu cen o 23 %, jak ukazuje přehled výše. Na webu Českého statistického úřadu se nám nepodařilo dohledat podrobnější data, která by vyjadřovala přímo růst cen léků (.pdf, str. 5).

Podrobnější členění v kategorii zdraví a detailnější informace o inflaci nabízí unijní statistický úřad Eurostat. Ten porovnává ceny na základě tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který používá mírně odlišnou metodiku než ČSÚ, v souhrnné kategorii zdraví ovšem uvádí velmi podobná čísla jako výše zmíněný přehled Českého statistického úřadu. V případě „farmaceutických prostředků“ byla dle údajů o HICP inflace mezi lety 2021 a 2023 přibližně 11 % a mezi lednem a listopadem 2024 se pohybovala kolem 3 až 4 %. Pokud bychom k výpočtu použili tato data, byla v ČR inflace u léků menší než 17 %.

Inflace v Česku

V České republice začala inflace výrazněji růst zhruba od poloviny roku 2021. V roce 2022 dosáhla průměrné míry 15,1 %, v roce 2023 pak 10,7 %. Podle České národní banky byla vysoká inflace způsobena očekáváním vysoké poptávky po skončení lockdownů a prudkým nárůstem cen energií. Ekonom a ředitel think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE‑EI Jan Švejnar tvrdil, že za vyšší inflaci v porovnání s jinými evropskými státy mohly především firmy, které v očekávání inflace začaly navyšovat ceny. Ekonom z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Tomáš Havránek přisuzoval vysokou inflaci nedostatečné reakci centrálních bank na růst poptávky po epidemii covidu‑19 (audio, čas 08:00).

Závěr

Od roku 2021 do listopadu 2024 se spotřebitelské ceny celkově zvedly přibližně o třetinu, konkrétně o 31 %. V případě oddílu spotřebního koše, který se týká cen bydlení, vody, energií a paliv, šlo o růst dokonce o 45 %. Okolo jedné třetiny se inflace v uvedeném období pohybovala u potravin a nealkoholických nápojů.

U dopravy a léků také došlo k nárůstu cen, nikoliv ale k tak vysokému, jaký uvádí Andrej Babiš. V případě dopravy dle dat ČSÚ nastal růst o 19 % a v kategorii zdraví o 23 %. Podle podrobnějších dat Eurostatu nárůst cen léků, přesněji farmaceutických produktů, nepřevyšuje 17 %. Výrok Andreje proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Tři miliony domácností balancují na hraně chudoby.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Sociální politika
Ekonomika
Nepravda
Dle dat projektu Život k nezaplacení zpracovávaného Českým rozhlasem a agenturou PAQ Research se v příjmové chudobě nachází zhruba 500 tisíc domácností, dalších 955 tisíc patří mezi nízkopříjmové bez větších úspor. K počtu 3 milionů se neblíží ani čísla ČSÚ a Eurostatu.

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu kritizuje vládu Petra Fialy, přičemž se zaměřuje mimo jiné na ekonomickou situaci v České republice. Zmiňuje především růst spotřebitelských cen a chudoby, na jejíž hraně se podle něj ocitly 3 miliony domácností.

Chudoba domácností

Projekt Život k nezaplacení, který zpracovává Český rozhlas společně s výzkumnou společností PAQ Research, rozlišuje domácnosti v příjmové chudobě a nízkopříjmové domácnosti bez větších úspor. Ty definuje jako domácnosti, jejichž čistý měsíční příjem nepřekračuje medián mezd a jejichž finanční rezerva zároveň vystačí maximálně na jeden měsíc. V metodických poznámkách k projektu je upřesněno, že vychází z hranice chudoby, kterou stanovil ČSÚ v roce 2019, tj. 12 818 Kč, a pro následující měsíce ji vždy navyšuje podle míry inflace oproti předchozímu měsíci.

Dle posledních dat z listopadu 2024 se v příjmové chudobě nacházelo 11 % z celkového počtu 4 545 489 domácností, tedy asi 500 tisíc. V kategorii nízkopříjmových bez větších úspor bylo 21 % – tedy přibližně 955 tisíc – domácností. Naopak 68 % (zhruba tři miliony) domácností patří mezi standardně zajištěné.

window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["cro-embed-height"])for(var e in a.data["cro-embed-height"])if("cro-ekonomicke-dopady-chart"===e){var d=document.querySelector("#cro-ekonomicke-dopady-chart");d&&(d.style.height=a.data["cro-embed-height"][e]+"px")}});

Eurostat a ČSÚ

Míru chudoby v zemích EU sleduje také statistický úřad Eurostat, který pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou. To představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu, tedy pod úrovní příjmu, kterého dosahuje polovina obyvatel země. Tomuto údaji se také říká hranice chudoby. Její přesnou hodnotu v České republice stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ), za rok 2023 odpovídala příjmu 16 774 Kč měsíčně pro domácnost jednotlivce. Pod hranicí příjmové chudoby se nacházelo 9,8 % Čechů, což odpovídá asi milionu obyvatel (nikoli domácností).

ČSÚ sleduje také počet materiálně a sociálně deprivovaných domácností. Za ty jsou považované takové domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit pět a více z třinácti sledovaných položek. V roce 2023 bylo v Česku takových domácností 6,3 % z 4 545 489 hospodařících domácností, tedy asi 286 tisíc.

Dalším ukazatelem Eurostatu je riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (AROPE). To představuje podíl lidí, kteří spadají alespoň do jedné ze tří následujících kategorií:

  • jsou ohroženi již zmíněnou příjmovou chudobou,
  • žijí v materiálně a sociálně deprivované domácnosti,
  • žijí v domácnosti s velmi nízkou pracovní intenzitou, jejíž členové v produktivním věku v předchozím roce neodpracovali více než 20 % své potenciální pracovní doby.

V roce 2023 bylo v Česku chudobou podle této širší definice ohroženo 12 % lidí, což bylo nejméně ze států EU. Experti však upozorňují na to, že tato statistika měří spíše nerovnost v rozdělení příjmů v dané zemi. Pod hranicí chudoby se může v jiných státech nacházet více lidí kvůli vyššímu mediánu mezd, který zvyšuje i hranici chudoby.

Zpráva Poverty Watch

V říjnu 2023 se uskutečnila konference Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN), na které byla představena Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR 2023, kterou EAPN každoročně zpracovává a která se později stává také součástí celoevropské zprávy „Poverty Watch“ (.pdf). I autoři této zprávy se vůči metodice Eurostatu vymezili (.pdf, str. 2) a navrhovali porovnávat příjmy českých domácností s mediánem příjmů v celé Evropě, protože mediánový příjem v České republice je podle nich zpravidla nízký.

textu publikovaném na webových stránkách organizace EAPN, který informoval o konané konferenci, stojí, že „ohroženo chudobou je v ČR téměř 15 % obyvatelstva a více než 10 % obyvatel ČR žije již pod hranicí chudoby“. V textu ovšem není zmíněný zdroj, ze kterého organizace vychází. Ve zprávě Poverty Watch (.pdf, str. 15) autoři pouze píší, že „v ČR žije asi milion lidí na hranici chudoby, velké množství lidí se ale zároveň nachází i těsně nad touto hranicí“. Konkrétní číslo se přitom ve zprávě nenachází (.pdf).

Seznam Zprávy později informovaly o tom, že během tiskové konference předseda EAPN Karel Schwarz (.pdf) upřesnil, že „velkým množstvím“ jsou „podle odhadů až dva miliony lidí“. Tyto údaje pak převzala některá média, která uváděla, že na hranici chudoby žijí tři miliony lidí. Podle Seznam Zpráv ale experti nechtěli zprávu komentovat a poukazovali na to, že tato iniciativa nepřesně interpretuje zdroje, jejichž údaje navíc nelze ověřit. Ani toto číslo se každopádně hodnotě uváděné Andrejem Babišem neblíží, protože se vztahuje k počtu lidí, nikoliv domácností. Dle posledního sčítání lidu v roce 2021 žije v jedné domácnosti průměrně 2,15 osoby.

Energetická chudoba

Kromě příjmové chudoby lze měřit také energetickou chudobu, která označuje situaci, kdy si domácnost nemůže dovolit komfortně vytápět obydlí a nemá přístup k základním energetickým službám (.pdf, str. 4).

 

Nejnovější data pocházejí ze studie Energetická chudoba v roce 2023, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí připravila Platforma pro sociální bydlení. Podle této studie se v energetické chudobě nacházejí lidé, kteří si buď nemohou dovolit dostatečně vytápět byt, nebo mají dluhy na energiích, nebo na energie vydávají více než 20 % svého čistého měsíčního příjmu, a současně se nacházejí v chudobě (.pdf, str. 2).

 

Počet domácností, které se v takovéto situaci nachází, odhaduje studie na 700 tisíc, jedná se přibližně o 1,3 milionu lidí. V extrémní energetické chudobě, kdy výdaje na bydlení a energie tvoří většinu výdajů domácnosti, se pak nachází asi 440 tisíc obyvatel (.pdf, str. 19–20).

Závěr

Výzkumný projekt Život k nezaplacení, který připravuje Český rozhlas společně s agenturou PAQ Research, uvádí, že v listopadu 2024 se v Česku v příjmové chudobě nacházelo 11 %, tedy zhruba 500 tisíc, domácností. Dalších 21 %, tedy asi 955 tisíc domácností, pak projekt označuje jako nízkopříjmové. Číslo uváděné Andrejem Babišem nepotvrzují ani žádná data ČSÚ či Eurostatu. O stejné hodnotě se mluvilo pouze v souvislosti se zprávou Poverty Watch, označovala ale pouze počet osob, nikoliv domácností. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Reálné mzdy se v České republice propadly nejvíc ze všech vyspělých zemí, takže si toho dnes lidé za svůj plat koupí mnohem méně než před třemi lety.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Ekonomika
Pravda
Reálné mzdy v České republice se podle dat Mezinárodní organizace práce mezi lety 2021 a 2024 snížily o 7,6 %. Šlo opravdu o nejvyšší pokles v rámci vyspělých zemí OECD.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje politiku vlády Petra Fialy a přisuzuje jí odpovědnost z propadu reálných mezd v posledních letech. Situaci v Česku srovnává v mezinárodním měřítku a naráží na to, že byla v roce 2021, tedy v posledním roce působení Babišova kabinetu, lepší než v roce 2024.

Vyspělé země

Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života.

Jednou z dalších definic vyspělé země je členství (.pdf, str. 13) v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které Česká republika patří. Právě OECD zveřejňuje porovnání ekonomik členských zemí, a to včetně růstu reálných mezd. Ke dni zveřejnění videa publikovala data týkající se pouze roku 2023. Podle nich se reálné mzdy oproti roku 2021 propadly nejvíce v Estonsku a druhý nejvýraznější pokles nastal v Česku.

Reálné mzdy v roce 2024

Reálná mzda je termín, kterým se označuje skutečná mzda snížená o míru inflace. Zohledňuje se tedy, kolik zboží si lidé za vydělané peníze koupí. Obdobný výrok pronesl předseda hnutí ANO i ve svém loňském novoročním projevu.

Data o vývoji reálných mezd sbírá také např. Mezinárodní organizace práce (ILO), specializovaná organizace OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Ta na rozdíl od OECD vydala i data týkající se roku 2024 (.xlsx). Jak ukazuje následující graf, z dat ILO (.xlsx, list „Real wage growth“) vyplývá, že v České republice byl propad reálných mezd v roce 2024 oproti roku 2021 v porovnání s ostatními státy OECD nejvyšší. K největším poklesům reálné mzdy v zemích OECD došlo v roce 2022. V roce 2023 už ale v řadě států rostly, zatímco v Česku pokračovalo jejich snižování. Růst reálných mezd se v ČR obnovil teprve v roce 2024.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Reálné mzdy v České republice mezi lety 2021 a 2024 poklesly o 7,6 %, jak vyplývá z dat Mezinárodní organizace práce. Jednalo se o nejvyšší propad mezi vyspělými státy OECD. Lidé si tak za svůj plat skutečně mohli koupit méně než v roce 2021. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

(Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) nás a naše děti zadlužila více než tři a půl předchozích vlád dohromady.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Ekonomika
Zavádějící
Státní dluh za dobu Fialovy vlády nominálně narostl více než za období předchozích čtyř kabinetů. Klíčový ukazatel výše dluhu vůči HDP však nejvýrazněji stoupl za vlády Andreje Babiše.

Andrej Babiš ve svém novoročním projevu uvádí, že za vlády Petra Fialy vzrostlo zadlužení Česka více než během tří a půl předchozích vlád. Ve výroku nespecifikuje, o kterých předchozích kabinetech přesně mluví, v rámci našeho ověření se proto zaměříme na jednotlivé kabinety, které postupně předcházely vládě Petra Fialy. Šlo přitom o vládu Jiřího Rusnoka, vládu Bohuslava Sobotky a první a druhou vládu Andreje Babiše. Není zřejmé, co Andrej Babiš myslí slovem „půl“ vlády.

Z výroku předsedy hnutí ANO Babiše také není jasné, zda mluví o státním nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se skládá kromě státního dluhu také například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.

Nominální státní dluh

Vláda Jiřího Rusnoka se ujala funkce 10. července 2013, přičemž státní dluh ke konci června dosahoval 1,678 bilionu Kč (.pdf, str. 1) a na konci roku 2013 mírně vzrostl na 1,683 bilionu korun. Během následné Sobotkovy vlády už státní dluh klesal.

Od roku 2018 nominální hodnota státního dluhu začala růst. Na jeho konci dosáhla 1,622 bilionu Kč (.pdf, str. 21) a zvedla se i v roce 2019. Hranici dvou bilionů korun poté státní dluh překonal v roce 2020. Na konci roku 2021, kdy Babišova vláda předala moc kabinetu Petra Fialy, činil státní dluh 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21). V porovnání se stavem na začátku Rusnokovy tak státní dluh vzrostl cca o 788 miliard Kč.

Data za rok 2024 nebyla ke dni zveřejnění projevu Andreje Babiše finální. Z dat za třetí čtvrtletí roku 2024 vyplývá, že se státní dluh vyšplhal na 3,334 bilionu Kč (.pdf, str. 10). Dle predikce v publikaci „Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2024“ (.pdf) by měl státní dluh za celý rok 2024 činit 3,367 bilionu Kč (str. 12). Oproti začátku působení Fialova kabinetu se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýšil přibližně o 901 miliard Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Jak je vidět v následující tabulce, pokud sečteme celkový růst státního dluhu za období působení čtyř předchozích vlád, jedná se dohromady o výše zmíněných 788 miliard Kč. To je o 113 miliard Kč méně, než kolik představuje celkový nárůst dluhu za Fialovy vlády –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ten činí 901 miliard Kč. Finální hodnota státního dluhu za rok 2024 je však ke dni zveřejnění Babišova projevu pouze odhad, a výsledné částky se tak mohou ještě změnit.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Státní dluh v poměru k HDP

Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.

Co se tedy týče státního dluhu v poměru k (HDP), na konci roku 2021 odpovídal státní dluh ve výši 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21) v přepočtu 39,1 % tehdejšího HDP. Pokud k výpočtu použijeme data z poslední makroekonomické predikce Ministerstva financí, ke konci roku 2024 se dluh dle odhadu (.pdf, str. 12) zvýšil o 3,1 procentního bodu (p. b.) na 42,2 % HDP. 

V době působení posledních vlád zaznamenal státní dluh v poměru k HDP vývoj v obou směrech. Na začátku působení úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka, totiž odpovídal 40,4 % tehdejšího HDP, postupně poklesl až na 27,9 % v roce 2019, zatímco na konci roku 2021 to v přepočtu bylo už zmiňovaných 39,1 % (.pdf, str. 21). K největšímu nárůstu přitom došlo za působení vlády Andreje Babiše v letech 2020 a 2021, v souvislosti s epidemií koronaviru i na základě výrazného navýšení výdajů státního rozpočtu.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Vládní dluh v poměru k HDP

Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat

Jak ukazuje následující graf, dluh sektoru vládních institucí v poměru k HDP se mezi začátkem Rusnokovy vlády a koncem druhé vlády Andreje Babiše snížil. V období let 2013 až 2019 totiž došlo k jeho setrvalému poklesu a začal opět stoupat až v roce 2020. Na konci působení Babišova kabinetu činil veřejný dluh 40,7 % HDP a v porovnání s rokem 2013 klesl o 3,4 p.b. V prvních letech vlády Petra Fialy přitom vzrostl o 1,4 p.b.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Závěr

Nominální státní dluh za vlády Petra Fialy podle odhadu Ministerstva financí vzrostl o 901 miliard Kč. Za období čtyř předchozích vlád – tedy za první a druhé Babišovy vlády, Sobotkova kabinetu a Rusnokovy vlády – vzrostl dohromady o 788 miliard Kč. Není zjevné, u kterého kabinetu Babiš mluví o „půli“ vlády“, ovšem i při započítání celých čtyř vlád je růst nominální výše dluhu menší, než za dosavadní působení vlády Petra Fialy. Andrej Babiš ovšem pomíjí ukazatel výše dluhu vůči HDP, který je vhodnější pro srovnání v čase a lépe ukazuje schopnost státu vyrovnat se s dluhovým zatížením. K nejvyššímu nárůstu dluhu vůči HDP přitom došlo právě za působení vlády Andreje Babiše. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Rekordně zvýšili daně, i když slibovali opak (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz).
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Ekonomika
Pravda
Podle konsolidačního balíčku z r. 2023 je naplánován vyšší růst daní a pojistného než u všech srovnatelných balíčků v tomto století. Koalice SPOLU přitom skutečně slibovala nezvyšovat daně.

Andrej Babiš ve svém projevu kritizoval současnou vládu a mluvil o tom, co podle něj udělala špatně od svého nástupu do úřadu v prosinci 2021. Právě v této souvislosti uvádí, že Fialův kabinet rekordně zvýšil daně, přestože dříve sliboval, že k tomu nedojde.

Daňové změny v letech 2022 a 2023

Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daníbenzínunafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho současný kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun, což mělo dle odhadů přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124). K několika dalším daňovým změnám ve stejném roce (.pdf, str. 4, 11) došlo ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

V roce 2023 (.pdf, str. 4, 11) se na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvedl se limit pro využití paušální daně. Ministerstvo financí počítalo s tím, že těmito opatřeními dojde k daňové úspoře ve výši zhruba 10 mld. Kč (.pdf, str. 39–41 ze 186).

Od stejného roku kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň vláda prosadila i tzv. odvodnadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomocifinancováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 vláda počítá s příjmy z těchto mimořádných daní ve výši 36 mld. Kč, v roce 2025 s necelými 32 mld. Kč.

Konsolidační balíček

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnost v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Dle Ministerstva financí má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 mld. Kč. Reforma počítá s navýšením daňových příjmů pro rok 2024 o 67,6 mld. Kč, v roce 2025 o celkově 75,5 mld. Kč (.pdf, str. 38).

Pokud bychom k této sumě pro rok 2025 přičetli dopady daňových změn z let 2022 a 2023, které Fialův kabinet také prosadil, dostaneme částku zhruba 93 mld. Kč.

Historické srovnání

Server Aktuálně.cz v roce 2011, kdy daňové změny plánovala tehdejší vláda Petra Nečase, jako jedny z největších reforem zmiňoval ty z doby vlády Vladimíra ŠpidlyJana Fischera.

Podle Aktuálně.cz počítala reforma Špidlova kabinetu z roku 2004 s tím, že veřejné rozpočty (státu i samospráv dohromady) získají v daném roce navýšením daní zhruba 22 mld. Kč navíc. O stejné částce mluví i tehdejší vládní dokument Koncepce reformy veřejných rozpočtů (.pdf, str. 43, 53). Největší růst oproti stavu bez reformy Špidlova vláda předpokládala v roce 2005, kdy měly veřejné rozpočty získat navíc 29,4 mld. Kč (str. 43).

Janotův balíček, prosazený za premiéra Jana Fischera v roce 2009, měl původně daně a pojistné zvýšit o celkem 31 mld. Kč. Sněmovnou ale tehdy nakonec prošla verze, která některé body vypustila, a počítala tak s navýšením o zhruba 23 mld. Kč.

V našem odůvodnění schválně nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.

Další výraznější zvýšení daní přišlo za vlády Petra Nečase. Ta např. o plánu navýšit daň z přidané hodnoty mluvila už v roce 2011, nakonec ale došlo ke zpoždění (.doc, str. 12–13) a růst sazeb DPH kabinet prosadil až v průběhu roku 2012 v rámci svého úsporného balíčku. Zmíněný soubor opatření měl podle důvodové zprávy přinést do veřejných rozpočtů v roce 2013 (.pdf, str. 38 ze 178) celkem 22 miliard korun navíc z daní a pojistného. (Pro další roky to mělo být dle odhadů Nečasova kabinetu ještě více, následující vlády ale některé daně naopak snižovaly.)

Nečasova vláda některé daně zvyšovala také před prosazením samotného úsporného balíčku, konkrétně v letech 2011 a 2012 (.doc, .doc, vše str. 11–20). Rok 2011 obecně přinesl zvyšování daní. Kvůli prosazeným změnám počítala Nečasova vláda mimo jiné s nárůstem výběru daní z příjmů fyzických osob o 4,7 mld. Kč (.doc, str. 13). V roce 2012 bylo nejvýraznější změnou zvýšení první (tzv. snížené) sazby DPH z 10 % na 14 %, což mělo podle plánu Nečasova kabinetu zvýšit výběr této daně o 21,3 mld. Kč (.pdf, str. 21; .doc, str. 13). Kvůli navýšení sazby daně z tabákových výrobků (.doc, str. 14) nebo změnám v pojistném (str. 19) počítala tehdejší vláda s dalšími přibližně 4 mld. Kč navíc. V letech 2011 a 2012 tak z rozhodnutí vlády Petra Nečase došlo ke zvýšení daní zhruba o 30 mld. Kč (.doc, .doc, vše str. 11–20).

Pokud sečteme částky, které představují dopady daňových změn provedených Nečasovou vládou, je výsledná suma menší než dopady změn prosazených kabinetem Petra Fialy. To stejné platí, i kdybychom vzali v úvahu vliv inflace (.pdf). Daňové úpravy provedené Nečasovým kabinetem jsou vyšší jen při přepočtu zmiňovaných částek na podíl tehdejšího HDP.

Výroky vládních politiků ohledně zvyšování daní

Programové prohlášení vlády, které Fialův kabinet aktualizoval v březnu 2023, obsahuje jen poměrně obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže. Původní verze prohlášení z ledna 2022 kromě toho také zmiňovala, že kabinet vytvoří „pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene“ (.pdf, str. 5). To, jak vysoký by měl tento strop být, zde ovšem vláda neupřesňovala. Podobně je tomu i v případě koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů, která obsahuje v podstatě stejné formulace.

Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. odmítnutí růstu daně z nemovitosti. Svůj závazek nezvyšovat daně pak ODS, včetně premiéra Fialy, zopakovala také po sněmovních volbách. Zbyněk Stanjura (ODS) už jako ministr financí v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani daň z majetku. Růst těchto daní ale navzdory dřívějším vyjádřením zástupců vlády nakonec zavádí právě konsolidační balíček.

Závěr

Největší daňové balíčky z let 2004, 2009 a 2012 plánovaly růst daní, který byl nižší než je částka uváděná v konsolidačním balíčku Fialovy vlády. Daňové změny provedené z rozhodnutí Fialova kabinetu jsou také větší než růst daní prosazený vládou Petra Nečase za celou dobu jejího působení v letech 2010 až 2013. Na nejvyšší příčce se Fialova vláda drží i pokud bychom započítali vliv inflace. Až za Nečasovým kabinetem by se současná vláda umístila jen v případě, kdybychom částky vyjádřili v poměru k HDP. Z uvedených důvodů výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Osekali seniorům důchody (kabinet Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) a zvýšili důchodový věk na 67 let.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Sociální politika
Pravda
Za vlády Petra Fialy došlo k právním úpravám vedoucím ke zpomalení růstu starobních důchodů – změny se dotkly jak výpočtu důchodů, tak jejich valorizace. Důchodová reforma, kterou vláda prosadila, opravdu zvýšila zastropování odchodu věku do důchodu na 67 let.

Snížení valorizace důchodů

Podle zákona o důchodovém pojištění se starobní důchod skládá ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se naopak počítá individuálně ze získaných výdělků a odpracovaných let každého příjemce důchodu.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také dříve stanovoval podmínky pro valorizaci penzí v mimořádném termínu. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšovala o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu roku 2023 (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle daných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 Kč.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila400 Kč a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 Kč, což je o 1 010 Kč méně, než jaký měl být nárůst podle dřívějších pravidel. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila, a podala k Ústavnímu soudu návrh o zrušení tohoto zákona, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Kromě toho Fialův kabinet také změnil způsob výpočtu u pravidelné valorizace důchodů. Vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který tento výpočet upravil (.pdf, str. 10, 14–15 z 48). Návrh byl následně schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Od začátku minulého roku se kvůli ní do řádné valorizace promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo doposud. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Další změnou, kterou vláda v novele prosadila, je nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí.

Úprava výpočtu důchodu

Vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024 upravuje způsob výpočtu procentní výměry důchodu. Podle dosavadního zákona o důchodovém pojištění se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 % za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034.

Novela zároveň pozměňuje způsob, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Vliv na velikost tohoto základu mají tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Do důchodové reformy se 100 % z výdělku, který pod tuto hranici spadal, započítávalo do výpočtového základu. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávaly pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávaly vůbec.

Důchodová reforma upravuje výdělky spadající do první redukční hranice. Ty se již do výpočtového základu nebudou započítávat ze 100 % , ale namísto toho se od roku 2026 budou každý rok snižovat o 1 % a od roku 2035 se budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65-67 z 330).

Zvýšení věku odchodu do důchodu
 

Nově schválená důchodová reforma rovněž zavádí zvýšení zastropování důchodového věku. Věk odchodu do důchodu, který byl dříve zastropován na 65 let, se nyní bude postupně dále zvyšovat, a to každoročně o jeden měsíc. Růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech.

Podle původního návrhu důchodové reformy neměl být odchod do důchodu zastropován a měl se odvíjet od naděje na dožití. V září 2024 předložila skupina koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) pozměňovací návrh o zastropování důchodového věku na 67 let (.docx). Důchodová reforma byla schválena spolu s tímto pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 6).

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně podnikla kroky vedoucí ke zpomalení růstu důchodů. V roce 2023 přistoupila k úpravám mimořádné i pravidelné valorizace, na základě vládou prosazené důchodové reformy z konce roku 2024 pak došlo ke zpomalení růstu důchodů skrze změnu výpočtu výpočtového základu. Součástí reformy bylo i zmíněné zvýšení důchodového věku na 67 let, které se bude týkat lidí narozených po roce 1988. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Rodinám sebrali (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) daňové úlevy jako školkovné nebo slevu na manželku.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Fialova vláda v rámci konsolidačního balíčku zrušila slevu na dani známou jako školkovné. Slevu na manžela sice částečně zachovala, nově ji ale mohou uplatnit pouze rodiče dětí do 3 let, ostatní lidé o tuto možnost skutečně přišli. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Školkovné

Jako školkovné se označovala sleva na dani, která umožňovala rodičům odečíst z daní náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení. Roční strop slevy odpovídal měsíční minimální mzdě, v roce 2023 si tak bylo možné snížit daň až o 17 300 Kč. Zrušení školkovného bylo součástí vládního konsolidačního balíčku (.pdf, str. 226, 390 z 1312), který Parlament schválil na podzim 2023.

Ministerstvo financí tento krok zdůvodňovalo tím, že slevu uplatňovaly zejména středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně. Lidé s nízkými příjmy podle ministerstva naopak slevu zpravidla nevyužívali, protože jejich základ daně byl příliš malý. Vypočtenou daň z příjmu totiž u nich zcela pokryla už základní sleva na poplatníka a školkovné si tak neměli z čeho odečíst.

Sleva na manželku/manžela

Prostřednictvím konsolidačního balíčku z roku 2023 došlo také k úpravě slevy na manželku či manžela. Podle dřívějších pravidel mohl tuto daňovou úlevu využít člověk, jehož manžel (nebo registrovaný partner) měl příjmy nižší než 68 000 Kč ročně. Od roku 2024 ale vláda přidala novou podmínku, podle které slevu mohou čerpat pouze rodiče dítěte do věku tří let (.pdf, str. 226 z 1312). Sleva na manželku tedy sice stále existuje, Fialův kabinet ale její čerpání omezil.

Závěr

Vláda Petra Fialy zrušila školkovné, tedy daňovou slevu na umístění dítěte do předškolního zařízení. V případě slevy na manželku sice nedošlo k úplnému zrušení, nově ji ale mohou využívat jen rodiče dětí do tří let. Rodičům starších dětí tak Fialův kabinet skutečně „sebral“ možnost tuto slevu uplatnit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Chtějí (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) lidem z kapes vytáhnout dalších 2 460 korun ročně za poplatky pro (...) Českou televizi a Český rozhlas.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Ekonomika
Zavádějící
Vláda Poslanecké sněmovně předložila návrh, který zvyšuje koncesionářské poplatky o 15 Kč u ČT a o 10 Kč u ČRo. Domácnosti by tak měsíčně zaplatily 150 a 55 Kč. Částka 2 460 Kč je celkový roční poplatek, který se tak zvýší o 300 Kč.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém novoročním projevu zaměřoval mj. na ekonomickou situaci v České republice a kritizoval některé z kroků vlády Petra Fialy. Negativně hodnotí mimo jiné zrušení některých slev na dani a navrhované zvýšení koncesionářských poplatků. Mluví přitom o částce, o kterou si podle něj budou muset domácnosti za televizi a rozhlas nově připlatit.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V současné době je poplatek stanoven na 135 korun měsíčně za televizi a 45 korun měsíčně za rozhlas. Tyto poplatky u ČT i ČRo tvoří většinu jejich příjmů, jelikož nemohou mít takové zisky z reklam jako komerční televize.

Návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf) předložila vládní koalice Sněmovně v červnu 2024, kdy jej prezentoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně by tedy dle návrhu poplatky činily 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Za rok by tak domácnosti na koncesionářských poplatcích zaplatily 2 460 korun, zatímco dnes tato částka činí 2 160 korun.

  • Vláda v září 2023 původně navrhovala zvýšení poplatku u televize na 160 korun měsíčně.
  • Poplatky se u ČT zvýšily naposledy v roce 2008, u ČRo v roce 2005 (.pdf, str. 58 ze 164).

červenci minulého roku začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin, a vládní koalice proto prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. O definitivní podobě návrhu má Sněmovna jednat nejdříve ve druhé polovině ledna.

Vládní koalice původně počítala se zavedením nové výše poplatků od ledna 2025. Dle slov poslance Marka Bendy (ODS) se schválení do konce roku 2024 nepovedlo kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ministr kultury Baxa předpokládá, že k růstu poplatků dojde v první polovině roku 2025.

Závěr

Pokud by došlo k úplnému schválení vládního návrhu, který zvýší měsíční koncesionářský poplatek na 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas, vyšplhaly by se poplatky na 2 460 korun za rok. Celkově by si tak domácnosti připlatily o 300 korun více oproti současnému stavu. Jelikož předseda hnutí ANO Babiš svým výrokem vyvolává dojem, že je rozdíl mezi nynější a zvýšenou částkou markantnější, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš

Sobě si vláda a politici vládní koalice (...) zvýšili platy o desítky tisíc korun a na příští rok 2026 plánují další (...) zvýšení o 13,6 %.
Novoroční projev, 1. ledna 2025
Poslanecká sněmovna
Pravda
Platy politiků po předchozím zmrazení vzrostly v r. 2023, kdy si premiér polepšil o 31 000 Kč, ministři o 22 100 Kč a poslanci o 11 600 Kč. Další navýšení v rozmezí 7–⁠⁠⁠⁠⁠⁠20 tisíc Kč může nastat v r. 2025. Pokud projde vládní návrh, platy stoupnou i v r. 2026, a to o 13,6 %.

Andrej Babiš v novoročním projevu Fialovu kabinetu vyčítá, že občanům zrušila některé daňové výhody. Přitom si ale podle něj vláda během svého působení výrazně zvýšila platy, přičemž tento růst podpořili politici vládních stran. Dodává, že zvyšování platů má ještě pokračovat.

Platy představitelů státní moci a dalších politiků

Platy ústavníchdalších soudců se odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu, který činí 2,822 (.pdf, str. 61–⁠⁠⁠⁠⁠⁠62 z 1312). Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců.

Platovou základnu pro poslance určuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Členům dolní komory poté náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle toho, jaké funkce poslanci zastávají. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf).

Vývoj platu politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéračinil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy politiků v roce 2022 vzrostly pouze dočasně v lednu asi o šest procent. Stalo se tak poté, co se senátoři postavili proti plánovanému zmrazení a nová vláda a Sněmovna ještě další zmrazení nestihla schválit.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Fialův kabinet tedy k dalšímu zastavení růstu platů politiků nepřistoupil, což ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůvodňoval tím, že jsou jejich platy navázané s platy soudců a státních zástupců. Ti proti zmrazení dříve protestovali.

Na základě konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadila Fialova vláda, se koeficient pro výpočet platu soudců snížil ze 3 na výše zmíněných 2,822. Jak jsme popsali výše, platová základna představitelů státní moci je od roku 2024 navázána právě na výši platů soudců a kvůli těmto změnám se tak pro rok 2024 de facto zastavil i růst platu politiků. Premiérovi a předsedům Sněmovny a Senátu se plat zvedl pouze o sto korun, zatímco plat ministrů a poslanců zůstal stejný.

Co se týče růstu platů poslanců a dalších ústavních činitelů na rok 2025, podle původního plánu Fialova kabinetu měly vzrůst od ledna o téměř 14 %. Vláda růst obhajovala rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který ovšem rozhodoval o ústavnosti změn v platebních podmínkách pro soudce, a nikoliv pro politiky. ÚS totiž v květnu 2024 shledal, že snížení koeficientu pro výpočet platové základny z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy nebylo řádně odůvodněno. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,9 %.

Parlament ke dni zveřejnění Babišova projevu tento vládní návrh na růst platů o necelých 7 % zatím neschválil. Návrh pouze prošel prvním a druhým čtením ve Sněmovně a ke dni zveřejnění Babišova projevu čekal na stanovisko Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Opozice už na podzim 2024 zablokovala zrychlené projednání, o které usilovaly strany vládní koalice. Jednání o návrhu tak měli poslanci na programu až v polovině ledna 2025 (.pdf).

V případě schválení by politikům vzrostly platy o přibližně 7 až téměř 20 tisíc Kč. Nejvíce by si polepšil premiér a předsedové parlamentních komor, kterým by plat vzrostl právě o necelých 20 tisíc Kč. Členům vlády by se pak platy zvýšily takřka o 14 tisíc Kč, zatímco řadovým poslanců zhruba o 7 tisíc Kč.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();

Zmíněný vládní návrh počítá také s návratem k výpočtu platu soudců na základě trojnásobku průměrné mzdy (.pdf, str. 2 z 24), ovšem až od roku 2026. Zvýšení soudcovských platů by tedy znamenalo, že v roce 2026 by politikům a dalším ústavním činitelům vzrostly platy o 13,6 %.

Náhrady poslanců

Kromě základních platů se zvyšovaly i paušální náhrady. Např. víceúčelová paušální náhrada, u které má každý poslanec nárok na nejméně 40 % platové základny, v roce 2022 představovala minimálně zhruba 33 600 Kč. O rok později už nejmenší paušální náhrada vzrostla na 38 tisíc Kč.

Závěr

V roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, platy kvůli prosazenému zmrazení zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2021. Platy se zvýšily pouze dočasně v lednu 2022. Mezi rokem 2022 a 2023 už ale došlo k nárůstu platů poté, co se je vláda rozhodla dále nezmrazovat. Předsedovi vlády stoupl plat o 31 tisíc Kč, ministrům o 22 100 Kč a řadovým poslancům o 11 600 Kč. Pro rok 2024 zůstaly platy kvůli změnám v konsolidačním balíčků na stejné výši, pouze premiér (a předsedové obou parlamentních komor) si polepšili o sto korun.

Na rok 2025 vláda navrhla zvýšení platů politiků o necelých 7 %. V případě definitivního schválení návrhu by se premiérovi zvýšil plat o necelých 20 tisíc Kč, ministrům takřka o 14 tisíc Kč a poslancům cca o 7 tisíc Kč. V porovnání s posledním rokem Babišovy vlády by tak jejich platy skutečně vzrostly o desítky tisíc korun. Vládní návrh navíc počítá s tím, že se od roku 2026 budou platy soudců odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy, čímž by platy politiků vzrostly o 13,6 %. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.