Právě podle toho zákona (o státním zastupitelství, pozn. Demagog.cz), který jsme schválili od 1. 7., bude výběrové řízení (do čela pražského Vrchního státního zastupitelství, pozn. Demagog.cz) a potom nejvyšší státní zástupce navrhuje ministrovi spravedlnosti nějakého kandidáta.
Podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024, musí opravdu kandidát na vrchního státního zástupce projít výběrovým řízením. Až poté ho může nejvyšší státní zástupce navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení.
Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.
Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2).
Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.
Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením.
Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce.
Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
.png)
