Rusko zatím neslevilo z jediného svého požadavku.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu neustupuje od svých požadavků týkajících se např. odzbrojení a neutrality Ukrajiny, trvá také na uznání svých nároků na anektovaná území.
Ministr zahraničí Jan Lipavský komentuje telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který proběhl 18. března 2025. Podle Lipavského hovor nepřinesl žádný významný pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Dodává, že dosažení trvalého míru komplikuje postoj Ruska, jelikož neslevilo ze svých požadavků, které dle Lipavského ohrožují existenci ukrajinského státu.
Rusko zveřejnilo návrh dohody, v níž od Spojených států a NATO požadovalo několik bezpečnostních záruk už v prosinci 2021, tedy ještě před zahájením invaze na Ukrajinu. Šlo mmj. o požadavek, aby Ukrajina nesměla vstoupit do NATO nebo aby bylo omezeno rozmístění vojáků a zbraní ve východní Evropě. Po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 požadoval Vladimir Putin odzbrojení ukrajinské armády, formální uznání ruského nároku na Krym a nezávislost území Doněck a Luhansk. Dalším Putinovým požadavkem byla ochrana ruského jazyka a kultury a „denacifikace“ Ukrajiny.
Na podzim 2022 Rusko formálně anektovalo Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Tuto anexi mezinárodní komunita neuznala a např. generální tajemník OSN António Guterres ji označil za porušení mezinárodního práva a Charty Spojených národů. Uznání nároku na tyto oblasti poté Rusko prezentovalo jako další požadavek pro mírová jednání.
V březnu 2025 Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků pro ukončení války na Ukrajině. Tyto požadavky byly podobné těm, které Rusko zmiňovalo již dříve. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexander Gruško zopakoval, že Rusko trvá na garanci ukrajinské neutrality a vyloučení jejího vstupu do NATO. Také uvedl, že Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky.
Ve zmíněném telefonátu s Donaldem Trumpem ruský prezident zdůraznil, že třicetidenní příměří navrhované USA se uskuteční, pouze pokud bude znemožněna mobilizace a přezbrojení ukrajinské armády. K dlouhodobějšímu klidu zbraní by podle Putina bylo nezbytné ukončit zahraniční dodávky vojenské pomoci a přestat Ukrajině poskytovat zpravodajské informace.
Představitelé Ruska se rovněž opakovaně vyjadřovali k požadavku „denacifikace“ Ukrajiny. Např. mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila ukrajinský režim za neonacistický v reakci na diplomatickou roztržku mezi prezidenty Zelenským a Trumpem z konce února 2025. Prohlásila, že dosažení demilitarizace a denacifikace Ukrajiny zůstávají „neměnnými cíli Ruska“. V dubnu 2025, tedy až po zveřejnění námi ověřované debaty, se šéf zahraniční zpravodajské služby SVR Sergej Naryškin nechal slyšet, že jedna z podmínek Ruska pro dohodu o příměří je právě „denacifikace“ Ukrajiny.
Rusko od začátku invaze opakuje, že požaduje odzbrojení Ukrajiny, záruku, že nebude přijata do NATO, uznání anektovaných území za součást Ruska a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ze svých podmínek neustoupilo a jeho představitelé je nadále opakují. Některé z nich zazněly i v březnu 2025 během telefonického jednání se Spojenými státy o ukončení války. Výrok ministra zahraničí Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.
