Tenhle zákon (nominační, pozn. Demagog.cz) v roce 2020 zavedla vláda Andreje Babiše s tou argumentací (…) „ať je výběr do důležitých funkcí transparentní, ať je odborný“.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan reaguje na otázku týkající se vládou realizovaných personálních změn ve státních organizacích. Za dané jednání současnou vládu kritizuje a zmiňuje, že ho vnímá jako silové přebírání státu. Následně dodává, že vláda chce změnit i pravidla výběru kandidátů na významné státní funkce. V této souvislosti uvádí snahu vládních poslanců zrušit nominační zákon, který přitom podle něj schválila někdejší Babišova vláda s argumentací o transparentnosti.

Nominační zákon

Nominační zákon stanovuje postup, jak má stát vybírat a jmenovat lidi do řídících a dozorčích orgánů subjektů s majetkovou účastí státu. Jedná se o státní a polostátní firmy, ve kterých mají podíl jednotlivá ministerstva (.pdf, str. 19 z 54). Patří mezi ně například ČEZ, České dráhy, Lesy České republiky nebo Česká pošta (.pdf, str. 13).

Na základě tohoto zákona existuje přinejmenším pětičlenný výbor pro personální nominace, který posuzuje kandidáty do státních a polostátních podniků. Když některé z ministerstev vyhlásí výběrové řízení na řídící nebo dozorčí funkci, z přihlášených osob nejdříve nominanty vybírá komise při ministerstvu a jejich jména poté zašle nominačnímu výboru. Jméno nominanta musí resort poslat výboru i v případě, že ho vybral bez výběrového řízení. Stanoviska výboru sice pro ministerstva nejsou závazná, případné jmenování nedoporučeného kandidáta ale musí veřejně odůvodnit.

Návrh tohoto zákona Poslanecké sněmovně předložil kabinet Andreje Babiše v červnu 2018. V důvodové zprávě návrhu bylo uvedeno, že tehdy platná právní úprava pokrývající problematiku výběru osob do řídících a dozorčích orgánů byla roztříštěná a samotná praxe mohla být mezi veřejností vnímána často jako forma korupce (.pdf, str. 9 z 54). Návrh tak měl za cíl směřovat k větší transparentnosti (str. 9 z 54).

Stanovisko tehdejšího ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády Roberta Pelikána pak uvádělo, že předloha reaguje na „kritiku ze strany široké veřejnosti ohledně neodbornosti a nekompetentnosti členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu a obsazování těchto pozic bez veřejné kontroly“ (.pdf, str. 1). Někdejší ministři spravedlnosti Jan Kněžínek a Marie Benešová návrh na půdě Sněmovny pouze popisovali, když řekli, že je jeho cílem zavést transparentní výběrové řízení pro výběr členů řídících a dozorčích orgánů.

Sněmovna návrh, ve verzi schválené Senátem (.pdf), přijala v prosinci 2019, kdy jej nepodpořili pouze poslanci ODS, KSČM a nezařazený Václav Klaus. Účinnosti zákon nabyl v lednu 2020.

Jak jsme výrok ověřili?

Vláda Andreje Babiše prosadila nominační zákon na konci roku 2019, účinnosti nabyl v lednu 2020. Podle důvodové zprávy a bývalých ministrů spravedlnosti Jana Kněžínka a Marie Benešové bylo cílem zákona posílit transparentnost výběrů osob do řídících a dozorčích orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu. Stanovisko ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády uvádělo, že návrh mj. reagoval na kritiku nekompetentnosti členů těchto orgánů. Výrok Víta Rakušana tak z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.