Ověřeno
Reprezentace Česka v zahraničí
23. července 2026
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a předseda hnutí STAN Vít Rakušan byli hosty v pořadu Za pět minut dvanáct, který vysílá TV Nova. Debatovali spolu zejména o sporu mezi vládou...
Petr Macinka
Ministr zahraničí, předseda Motoristů
(Petr Pavel, pozn. Demagog.cz) zastupoval zemi navenek letos na Ukrajině, ve Vatikánu, v Argentině, v Chile, v Litvě, v Lotyšsku, v Estonsku, v Chorvatsku, v Rumunsku.
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda
Petr Pavel letos oficiálně navštívil všech devět zemí. V sedmi z nich absolvoval bilaterální jednání, zatímco v Chorvatsku a Rumunsku se zúčastnil mezinárodních setkání.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reaguje na dotaz, zda je vládní rozhodnutí postavit prezidenta Petra Pavla do čela delegace na Valné shromáždění OSN příprava vlády na případnou kompetenční žalobu ze strany prezidenta ohledně sporu s vládou o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Macinka namítá, že pro kompetenční žalobu nevidí důvod, protože podle něj vláda neomezuje prezidentovu pravomoc zastupovat Českou republiku navenek. Argumentuje seznamem zemí, které podle něj Petr Pavel letos během oficiálních zahraničních cest navštívil.
Letošní zahraniční cesty
V lednu 2026 navštívil Petr Pavel již potřetí během svého mandátu Ukrajinu. Setkal se například s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který mu předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země, nebo s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Na další lednovou návštěvu zamířil Pavel do Vatikánu, kde ho oficiálně přijal papež Lev XIV. Papež na tomto jednání přijal pozvání do České republiky.
Prezident Pavel kromě návštěvy těchto zemí letos v únoru přijel do Itálie, kde se zúčastnil mj. slavnostního zahájení zimních olympijských her. Ve stejném měsíci také promluvil na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
V březnu hlava státu navštívila dvě pobaltské země. V Lotyšsku se Pavel setkal s prezidentem Edgarsem Rinkévičsem, který mu předal Řád tří hvězd. Následně se setkal i s lotyšskou premiérkou Evikou Siliņou. V zemi také zahájil česko-lotyšské byznysové fórum firem a vědeckých institucí. Pavel poté zamířil i do Litvy, kde od prezidenta země Gitanase Nausédy převzal Řád Vitolda Velikého. Během své návštěvy také jednal s premiérkou země Ingou Ruginienė a zahájil česko-litevské byznysové fórum. V Lotyšsku i Litvě navštívil české vojáky působící na misi NATO v Pobaltí.
V dubnu Pavel odletěl do Jižní Ameriky. V Argentině se setkal se svým protějškem Javierem Mileiem, zahájil argentinsko-české podnikatelské fórum a potkal se s českými krajany. Následně pokračoval do Chile, kde ho přijal prezident José Antonio Kast. Vystoupil zde také s přednáškou na Chilské univerzitě a navštívil observatoř, u které se staví největší optický teleskop na světě (video).
Na konci května Pavel navštívil Estonsko. Setkal se s prezidentem země Alarem Karisem nebo předsedou vlády Kristenem Michalem. Navštívil zde také baltskou obrannou linii, což je systém obranných opatření budovaných pobaltskými státy na východní hranici NATO. Mimoto se Petr Pavel v květnu v Bratislavě setkal se svým slovenským a rakouským protějškem a jednal s nimi zejména o zahraniční politice.
Spor prezidenta s vládou
V době odvysílání námi ověřované diskuze se vedl spor o účast prezidenta Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu mluvil o tom, že by měl Českou republiku na summitu zastupovat předseda vlády Andrej Babiš, nikoliv prezident. Babiš v březnu řekl, že se akce zúčastní on spolu s Macinkou, což zdůvodnil neshodami ohledně letošních výdajů na obranu. Pavel reagoval prohlášením, že ke změně diplomatických zvyklostí nevidí důvod, a uvedl, že premiér by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky vůči NATO. V dubnu pak Pavel trval na tom, že se summitu zúčastní, a Babišovi poslal dopis (.pdf), ve kterém napsal, že hodlá stát v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením. V květnu Pavel oznámil, že má pro případ, že by mu vláda zabránila v účasti na summitu NATO, připravenou kompetenční žalobu.
V pondělí 8. června prezident Pavel navštívil jednání Babišovy vlády, během kterého mělo původně padnout rozhodnutí o tom, kdo na summit pojede. Kabinet na tomto zasedání schválil, že prezident Pavel povede českou delegaci na Valné shromáždění OSN, které se uskuteční v září 2026 v New Yorku. Rozhodnutí ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO však vláda už před svým jednáním odložila na 22. června.
Po jednání, které proběhlo 22. června (tedy po odvysílání námi ověřované diskuze), Babišův kabinet oznámil, že se prezident summitu NATO nezúčastní. Petr Pavel v reakci na rozhodnutí kabinetu podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu. Soud 24. června předběžným opatřením nařídil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře.
Summity v Chorvatsku a Rumunsku
Chorvatsko a Rumunsko Petr Pavel letos nenavštívil za účelem bilaterální státní návštěvy, ale aby se zúčastnil oficiálních mezinárodních jednání. Na konci dubna se v chorvatském Dubrovníku zúčastnil summitu Iniciativy Trojmoří, která propojuje třináct zemí ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.
V polovině května se Pavel v Rumunsku zúčastnil summitu Bukurešťské devítky, která sdružuje státy východního křídla NATO. Na programu byla příprava před červencovým summitem NATO v Ankaře a setkání se účastnili také generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Jak jsme výrok ověřili?
Petr Pavel se opravdu účastnil zahraničních cest do všech zemí, které Petr Macinka vyjmenovává. Jednalo se o sedm bilaterálních státních návštěv a dvě účasti na mezinárodních jednáních v podobě summitu Bukurešťské devítky a setkání Iniciativy Trojmoří. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Výrok jsme zmínili