Miloše Zemana, který sliboval obrovský rozměr čínských investic.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan v kontextu výroku reaguje na otázku moderátorky, zdali se hodnotová a pragmatická politika nevylučují. Tvrdí, že dobré vztahy s Tchaj-wanem jsou součástí také pragmatické politiky, a uvádí příklady ekonomicky dobrých vztahů v podobě investic a vytvořených pracovních míst v Česku. Tyto údaje porovnává s investicemi z Číny. V této souvislosti následně zmiňuje vyjádření někdejšího prezidenta Miloše Zemana o čínských investicích.

Veřejná vyjádření Miloše Zemana

Miloš Zeman během svého desetiletého působení v prezidentské funkci, kterou zastával od března 2013, prosazoval užší ekonomickou spolupráci s Čínou. V letech 2014 a 2015 zemi dvakrát navštívil a podporoval přitom příchod čínských investorů do České republiky. V té době začaly čínské firmy, především skupina CEFC, nakupovat podíly v českých společnostech a nemovitostech. Objem dojednaných čínských investic podle údajů agentury CzechInvest, která sleduje investiční projekty v České republice, v roce 2015 překonal hodnotu 1 miliardy korun. V předchozích letech přitom částky nepřekročily 500 milionů korun.

Před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v březnu 2016 Zeman nejprve v televizi Prima řekl, že do Česka může přijít 45 miliard korun čínských investic. Na společné tiskové konferenci se Si Ťin-pchingem pak mluvil až o 95 miliardách korun, a to čistě pro rok 2016.

Pražský hrad následně k návštěvě zveřejnil přehled, podle kterého měly podepsané dohody přinést do Česka investice celkem skoro za 232 miliard korun, z toho cca 95 miliard ještě v roce 2016 (.pdf, str. 2). Těchto 232 miliard mělo do Česka z Číny přitéct do roku 2020. Ze slibovaných investic se nakonec realizovaly pouze některé. Například Jihomoravskému kraji čínská strana slíbila takřka 5 mld. korun na investice do infrastruktury (.pdf, str. 3). Nedošlo ale k realizaci žádného projektu a region žádné peníze nedostal. Chystané spolupráce finanční skupiny J&T s čínskými protějšky (.pdf, str. 1) se nepodařilo vůbec uskutečnit. Po podepsání dohody s čínskou Ping An Bank se jednání totiž dále neposunula. Firma BorsodChem MCHZ podepsala memorandum o porozumění, které se týkalo investice ve výši cca 2 mld. korun do rozšíření výroby (str. 2). Nakonec se podařilo zrealizovat investici do oblasti speciálních aminů, která se pohybovala pouze okolo 130 milionů korun.

Na Zemanem slibovanou částku se nedostaneme, ani pokud vezmeme v potaz hodnotu investičních projektů investorů pocházejících z Číny podle Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle ní tyto investice v letech 1993–2025 činily 18 mld. Kč (str. 7).

Sám Zeman zastavení čínských investic přikládal „tchajwanským provokacím“ některých českých politiků. „Zejména ve druhé části mých dvou funkčních období začaly různé cesty na Tchaj-wan a podobné akce a Čína na to reagovala adekvátně,“ řekl Zeman. K tomu nicméně došlo až v roce 2020, tedy v posledním roce pětiletého období, kdy měly domluvené investice do Česka proudit. 

Jak jsme výrok ověřili?

Miloš Zeman během svého prezidentství mluvil o rozsáhlých čínských investicích do Česka. V roce 2016 tvrdil, že do ČR přijdou investice ve výši 95 miliard korun za jediný rok, a Pražský hrad zároveň zveřejnil přehled dohod počítající s investicemi zhruba za 232 miliard korun do roku 2020. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.