Petr Pavel říká věci obsahově, třeba to, že máme plnit naše závazky vůči Severoatlantické alianci, že máme mít takové výdaje na obranu, které by odpovídaly našim spojeneckým závazkům.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan reaguje na ministra zahraničí Petra Macinku, který mluví o sporu vlády a prezidenta Pavla o jeho účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře. Macinka vysvětluje, proč by podle něj prezident neměl být součástí české delegace a argumentuje mj. tím, že se Pavel dle jeho názoru postavil do role opozičního lídra. Rakušan namítá, že Pavel se sice věcně shoduje s některými postoji opozice, to z něj však podle jeho slov nedělá jejího lídra. Jako příklad uvádí Pavlův postoj k plnění závazků vůči NATO.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku, kdy se spojenci na summitu v Haagu dohodli navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Vyjádření Petra Pavla k závazkům vůči NATO

Petr Pavel se k plnění závazků vůči NATO vyjadřoval opakovaně. Ve svém novoročním projevu v lednu 2024, tedy ještě v době vládnutí kabinetu Petra Fialy, připomněl, že Česko vstupem do NATO dobrovolně přijalo závazek plnit výdaje na obranu státu. V rozhovoru pro Radiožurnál v lednu 2025 mluvil o možném zvyšování obranných výdajů a zdůraznil, že je potřeba nejprve vyčíslit reálné potřeby Aliance. Připustil však, že výsledné číslo by mohlo být vyšší než 2 % HDP. V srpnu 2025 pak na setkání s vedoucími zastupitelských úřadů označil zpochybňování spojeneckých závazků za škodlivé.

V únoru 2026, už během působení současné Babišovy vlády, prezident Pavel během projevu v Senátu řekl, že se Evropa musí starat o svou bezpečnost a zdůraznil, že Česká republika by proto měla plnit své závazky vůči NATO nejen procentem ve vztahu k HDP, ale také naplňováním konkrétních schopností pro posílení kolektivní obrany. Jako příklad uvedl: „dobře vycvičené a profesionální vojáky, moderně vybavené jednotky, využití všech moderních technologií a jejich rychlé zavádění, efektivní logistiku, silnou kybernetickou obranu, a to vše v požadovaném stupni pohotovosti pro rychlou reakci.“

V březnu 2026 Pavel po jednání s premiérem Andrejem Babišem připomněl závazek Česka k rozvoji vojenských schopností země a ke zvyšování výdajů na obranu na 5 % HDP. Když následně podepsal zákon o státním rozpočtu na letošní rok, zdůraznil, že obranný rozpočet neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO. Že by ČR měla své závazky plnit Pavel připomněl i při své návštěvě Středočeského kraje. V dubnu pak na neplnění závazku znovu upozornil a podotkl, že by si Česko mělo s NATO vyjasnit, jaké výdaje Aliance uzná jako obranné. V květnu hlava státu ocenila vyjádření vlády o tom, že poskytne 2 % HDP na skutečné obranné výdaje, a ne pouze na ty, které se k ní vztahují.

Jak jsme výrok ověřili?

Prezident Petr Pavel se k dodržování závazků vůči NATO během působení současné vlády vyjadřoval opakovaně. Připomínal, že se Česká republika k plnění výdajů na obranu zavázala a upozorňoval, že Česko minimální hranici vůči HDP neplní. Apeloval na to, aby se obranný rozpočet navýšil tak, aby se závazek splnil. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.