Andrej Babiš mohl vrátit těch sedm miliard, o které se neoprávněně obohatil. Na to jsou už ty soudní judikáty.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru uvádí, že financování české obrany v současnosti není dostatečné. Na dotaz, jak by na tuto položku našel v rozpočtu chybějící peníze, odpovídá, že by se mohly mimo jiné škrtnout dotace Agrofertu a že by Andrej Babiš mohl vrátit 7 miliard korun, o které se podle Hřibových slov neoprávněně obohatil. To podle něj stojí i v soudních rozhodnutích.

V našem odůvodnění se budeme věnovat tomu, zda soudy rozhodly o neoprávněném obohacení ze strany Andreje Babiše či Agrofertu ve výši kolem 7 miliard Kč. Samotnou otázku, zda šlo či nešlo o neoprávněné, respektive bezdůvodné obohacení, hodnotit nemůžeme.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

Před sněmovními volbami v roce 2025 tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021 v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun. Tato částka podle vyjádření Výborného zahrnuje nejen národní dotace, ale velkou část tvoří také tzv. nárokové (přímé) dotace z evropských fondů, jejichž výše se odvíjí od výměry obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství tehdy zpětné vymáhání dotací zdůvodnilo tím, že byl podle něj Andrej Babiš v dané době ve střetu zájmů, a Agrofert tak na ně tehdy neměl nárok.

Právní analýzy a rozhodnutí soudu

Redaktoři serveru iROZHLAS.cz v srpnu 2025 upozornili, že podle jejich zjištění dosavadní rozsudky explicitně nezmiňovaly neoprávněnost nárokových dotací. Tím ostatně argumentovali i zástupci holdingu Agrofert. Výborný se ve vyjádření pro iROZHLAS.cz odkazoval na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám ale dříve uváděl, že na nárokové dotace se tento zákon nevztahuje.

Analýzu zmiňovanou Výborným zadal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) k vypracování advokátní kanceláři Portos. Upozornily na ni Seznam Zprávy, které ji získaly neoficiální cestou. Ke dni vydání tohoto námi ověřovaného rozhovoru analýza nebyla oficiálně zveřejněna. Podle Seznam Zpráv v jejím závěru, postaveném na sérii pravomocných rozhodnutí soudů, mj. stojí, že se zákon zakazující střet zájmů týká i nárokových dotací. Analýza doporučila vymáhat dotace přiznané Agrofertu. Seznam Zprávy ale celou analýzu také nezveřejnily a ani neuvedly, že by obsahovala částku, která má být po Agrofertu vymáhána. Exministr zemědělství Marek Výborný v únoru 2026 uvedl, že zmíněná sedmimiliardová „suma vznikla prostým součtem všech dotací vyplacených Agrofertu v letech 2017 až 2021“.

Jedním z pravomocných rozhodnutí soudů, na které se podle Seznam Zpráv odkazuje neveřejná analýza, je rozsudek Městského soudu v Praze z března 2025. V něm, ale ani v rozsudku NSS navazujícím na něj a usnesení ÚS není uvedeno, že by se zákaz poskytování dotací podle zákona o střetu zájmů měl vztahovat i na nárokové dotace, případně že by poskytnutí takové dotace bylo neoprávněné. Seznam Zprávy také upozornily na to, že se Městský soud v Praze ve svém rozsudku odkazoval na starší rozhodnutí NSS z ledna 2025 ve věci dotace pro společnost Vodňanské kuře. Ani toto rozhodnutí NSS, ani předcházející rozsudek Městského soudu v Praze se ale otázce nárokových dotací nevěnují.

Po nástupu Babišovy vlády a Martina Šebestyána na Ministerstvo zemědělství si SZIF nechal vytvořit další právní analýzy k otázce oprávněnosti dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Andrej Babiš premiérem. Ke dni námi ověřovaného rozhovoru bylo zveřejněno šest analýz, z nichž čtyři zpracovala advokátní společnost Portos (.pdf; .pdf; .pdf; .pdf) a zbývající dvě pocházejí z kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek (.pdf; .pdf). SZIF na jejich základě dospěl k závěru, že Agrofert nemusí vracet nárokové evropské dotace, které dostal v letech, kdy byl Babiš předsedou vlády.

Zveřejněné právní analýzy nezmiňují žádnou částku, které by se případné vrácení dotací mohlo týkat. Ministr zemědělství Martin Šebestyán v odpovědi na interpelaci v lednu 2026 uvedl, že ministerstvo nedisponovalo dokumentem, podle nějž by firmy z koncernu Agrofert získaly nezákonně více než sedm miliard korun. Na jaře 2026 pak generální ředitel SZIF Petr Dlouhý mluvil o prověřování zhruba jedné miliardy vyplacených národních dotací.

Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku ze září 2025 uvedl, že zákaz střetu zájmů dopadá i na nenárokové dotace udělované SZIF (.pdf, str. 14–15 z 25). Potvrdil tím stanovisko Městského soudu v Praze z rozsudku z dubna 2025. Na výklad NSS navázal Ústavní soud v usnesení z prosince 2025 (reagujícím na rozsudky Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu) a znovu v usnesení z února 2026, když potvrdil, že Andrej Babiš skupinu Agrofert nepřímo ovládal přes svěřenské fondy a že firmy ze skupiny byly v konkrétních případech nezpůsobilými žadateli o dotaci. Obdobné stanovisko Ústavní soud zaujal i v případě Kosteleckých uzenin v usnesení z dubna 2026. V žádném z těchto judikátů ovšem není explicitně stanoveno, zda se Andrej Babiš neoprávněně obohatil získáním dotací pro Agrofert nebo zda má vrátit konkrétní částku do státní kasy.

Proč je výrok nepravdivý?

Někdejší ministr zemědělství Marek Výborný před sněmovními volbami v roce 2025 oznámil, že jeho resort bude chtít od koncernu Agrofert vrátit více než 7 miliard korun. Odvolával se přitom na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů vztahuje i na poskytování nárokových dotací. Daná částka podle jeho pozdějších slov vznikla součtem všech dotací vyplacených Agrofertu v letech 2017 až 2021. České soudy nicméně k datu vydání rozhovoru nevydaly žádné rozhodnutí, podle kterého by byly Agrofertu nárokové dotace vyplaceny neoprávněně. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako nepravdivý.