Udělala (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) důchodovou reformu. Všechno to hnutí ANO kritizovalo.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) v debatě mluví o tvorbě koalic jako o strategickém spojenectví. V tomto kontextu zmiňuje i koalici SPOLU a koalici PirSTAN ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021, protože strany podle něj více věcí spojovalo, než rozdělovalo. Dodává, že bývalá Fialova vláda prosadila důchodovou reformu, což podle něj hnutí ANO kritizovalo.

Důchodová reforma Fialovy vlády

K reformě důchodového systému se vláda Petra Fialy zavázala ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 3, 14). Ministerstvo práce a sociálních věcí reformu připravilo v listopadu 2023 (.pdf). Návrh schválený vládou obsahoval 12 opatření (.pdf, str. 34 z 330). Jedním z prvotních bodů bylo i navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití (.pdf, str. 7 z 330).

Důchodová reforma následně během schvalování v Poslanecké sněmovně prošla změnami. Verze, kterou přijala Sněmovna, stanovila hranici odchodu do důchodu na 67 let (.pdf, str. 6). Mezi další změny, které reforma přinesla, patří například dřívější odchod do penze pro lidi ze čtvrté kategorie rizikových povolání nebo zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů (.pdf, str. 2, 10). Reformu v prosinci 2024 schválil Senát a následně ji podepsal prezident. Nové znění zákona je účinné od 1. ledna 2025.

Kritika hnutí ANO

Poslanci ANO kritizovali obsahovou stránku změn důchodového systému i proces projednávání ve Sněmovně. Aleš Juchelka při jednání ve Sněmovně v květnu 2024 označil reformu za postavenou na „podvodných číslech“. K tomu uvedl, že ANO bude hájit důchodovou hranici ve výši 65 let. Lídr hnutí ANO Andrej Babiš v říjnu 2024 označil důchodovou reformu za „podvod na lidi a paskvil“. Ve videu, které Babiš zveřejnil na svém facebooku, uvedl, že až se hnutí ANO vrátí do vlády, veškeré změny pramenící z reformy vrátí zpět (video, čas 02:25). Projednávání reformy kritizovala i místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová, která v listopadu 2024 při projednávání návrhu v dolní komoře tehdejší vládě vytýkala, že při schvalování „násilně“ ukončuje rozpravy a „překrucuje jednací řád“. 

V březnu 2025 pak Alena Schillerová podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení reformy. Hnutí ANO na svých webových stránkách uvedlo, že stížnost se zaměřuje především na porušování jednacího řádu Poslanecké sněmovny a porušování práv opozice. Kromě toho hnutí napadlo i některé obsahové části zákona. Ústavní soud však tento návrh v červenci 2025 zamítl. Podle soudu bylo při projednávání zákona dodrženo právo většiny a menšiny. Při přezkumu soud také shrnul, že napadená novela byla podpořena dostatečným množstvím demografických, statistických a ekonomických dat.

Jak jsme výrok ověřili?

Někdejší kabinet Petra Fialy skutečně prosadil důchodovou reformu, která nabyla účinnosti 1. ledna 2025. Představitelé tehdejšího opozičního hnutí ANO kritizovali obsah reformy i průběh schvalovacího procesu. Předseda hnutí Andrej Babiš slíbil, že pokud se ANO vrátí do vlády, pozdější odchod do důchodu zruší. Hnutí podalo i návrh na zrušení reformy k Ústavnímu soudu, který ovšem návrh zamítl. Výrok poslance Matěje Ondřeje Havla z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.