Jan Hušbauer
My na rozdíl od vás teďkon je (2 % HDP na obranu, pozn. Demagog.cz) máme v rozpočtu.
Vláda Andreje Babiše v rozpočtu na r. 2026 počítala s obrannými výdaji, které podle predikcí měly odpovídat 2,06 % HDP. V připravovaném rozpočtu na r. 2027 počítá s výdaji ve výši 2,05 %. I vláda P. Fialy ale měla v rozpočtech na r. 2024 a 2026 obranné výdaje přesahující 2 % HDP.
Kandidát na primátora Prahy za ANO Jan Hušbauer v debatě reagoval na slova Petra Hlaváčka (STAN) o možnostech tvorby koalice. Hlaváček řekl, že jednání o případné koalici povedou s koalicí SPOLU pro Prahu, Piráty a hnutím Praha sobě, ale s hnutím ANO si ho představit nedokáže. Jako jeden z důvodů uvedl, že na vládní úrovni podle něj nedostatečně řeší obranyschopnost České republiky. Jan Hušbauer odpověděl, že minulá vláda Petra Fialy, jejíž součástí bylo i hnutí STAN, ani jednou během čtyř let nesplnila alianční závazek vydávat 2 % HDP na obranu, zatímco současná koalice to má na rozdíl od nich v plánu.
Jan Hušbauer
Vy jste (k představitelům vládních stran, pozn., Demagog.cz) v rámci obrany ani jednou nesplnili ta 2 %.Superdebata kandidátů na primátora, 29. září 2026
Hušbauer konkrétně mluvil o tom, že současná vláda, na rozdíl od té předchozí, má v rozpočtu 2 % HDP výdajů na obranu. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, s jakými obrannými výdaji ve státním rozpočtu počítá současná vláda a jaké obranné rozpočty připravila vláda Petra Fialy. Reálnými výsledky hospodaření jednotlivých vlád ani skutečným splněním aliančního 2% závazku se v této analýze zabývat nebudeme.
Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Poprvé byl závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasen v roce 2006, jeho platnost a aktuálnost byly potvrzeny čelnými představiteli států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. V roce 2025 pak došlo k navýšení aliančního závazku. Spojenci se na summitu v Haagu dohodli, že navýší obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035, přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším pojetí.
V rozpočtu na rok 2026, který na začátku roku 2026 připravila vláda Andreje Babiše, připadá na kapitolu Ministerstva obrany částka 154,8 miliardy korun. S ohledem na makroekonomickou predikci Ministerstva financí z ledna 2026 tato částka odpovídá 1,73 % HDP. Od roku 2024 stát nicméně do výdajů na obranu započítává také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a dalších kapitol státního rozpočtu (např. ze Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost). Po započtení těchto výdajů činí celkové obranné výdaje 184,7 miliardy korun, což podle lednové predikce představuje 2,06 % HDP.
V návrhu rozpočtu pro rok 2027 vláda Andreje Babiše počítá s výdaji na obranu v kapitole Ministerstva obrany 191 mld. Kč (.pdf, str. 13) a v součtu i s ostatními kapitolami 195 mld. Kč. Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí, která odhaduje nominální HDP České republiky pro rok 2027 na 9 531 miliard korun, představuje samotná částka 191 miliard 2,00 % HDP. Celkové výdaje ve výši 195 miliard pak odpovídají 2,05 % HDP.
Ačkoliv na reálná čísla o plnění obranných rozpočtů v letech 2026 a 2027 si ještě budeme muset počkat, Jan Hušbauer správně uvádí, že nynější vláda má v rozpočtu 2 % HDP na obranu.
Vláda Petra Fialy trvala od prosince 2021 do prosince 2025, kdy byla jmenována současná vláda Andreje Babiše. Tvořila tak rozpočty na roky 2022 až 2025, na které se v našem odůvodnění zaměříme.
Pro roky 2022 a 2023, tedy ještě předtím, než se do obranných výdajů začaly započítávat také výdaje, které na obranné účely směřují z jiných resortů a kapitol než Ministerstva obrany, připravila Fialova vláda státní rozpočty s obrannými výdaji ve výši 89,1, resp. 111,8 mld. Kč. Podle makroekonomických predikcí dostupných v době příprav obou rozpočtů (leden 2022, srpen 2022) tak vláda počítala s výdaji ve výši 1,35 % HDP v roce 2022 a 1,52 % v roce 2023.
V září 2023 schválil Fialův kabinet návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 mld. Kč (.pdf). Podle schváleného státního rozpočtu mělo dohromady s výdaji jiných ministerstev atp. putovat na obranné účely 159,8 mld. Kč, což podle tehdejší srpnové makroekonomické predikce odpovídalo 2,06 % HDP.
Pro rok 2025 vláda Petra Fialy počítala s celkovými výdaji na obranu ve výši 160,8 mld. Kč (.pdf, str. 2). Z toho 154,4 mld. Kč připadalo přímo na Ministerstvo obrany a zbytek byl alokován jiným státním institucím (.pdf, str. 17, 149 z 358). Podle makroekonomické predikce ze srpna 2024 celkové výdaje na obranu měly odpovídat 1,92 % HDP.
Vláda Petra Fialy připravovala na konci roku 2025 také vlastní návrh státního rozpočtu na rok 2026, nová Sněmovna ho však vrátila. Přepracovaný rozpočet nakonec připravila až vláda Andreje Babiše. Ve svém listopadovém návrhu státního rozpočtu počítala Fialova vláda s obrannými výdaji v celkové výši 206,45 mld. Kč (.pdf, str. 155 ze 460), což podle tehdejší srpnové makroekonomické predikce mělo odpovídat 2,34 % HDP.
Jak je vidět na grafu výše, výdaje na obranu ve výši přesahující 2 % HDP se objevily už v rozpočtu na rok 2024 připraveném vládou Petra Fialy. Fialova vláda počítala s obrannými výdaji přesahujícími 2 % HDP také v rozpočtu na rok 2026, který nakonec nebyl schválen. Vláda Andreje Babiše tak není jediná, která v rozpočtu počítala s výdaji na obranu přesahujícími hranici 2 % HDP. Výrok Jana Hušbauera jsme proto označili jako nepravdivý.
