Ten zákon aby byl přijat, je potřeba třikrát hlasovat (v Poslanecké sněmovně, pozn. Demagog.cz).

Premiér Andrej Babiš (ANO) odpovídá na otázku, proč nebyl v Poslanecké sněmovně přítomen v době, kdy se v prvním čtení hlasovalo o návrhu novely zákona, která ruší koncesionářské poplatky. Tvrdí, že jeho účast na hlasování nebyla nutná, protože pro přijetí zákona je potřeba ve Sněmovně hlasovat třikrát a zde se jednalo teprve o první čtení.

Zákonodárný proces v Poslanecké sněmovně

Návrh zákona nebo jeho novely může předložit vláda, poslanec nebo skupina poslanců, Senát jako celek a krajská zastupitelstva. Návrh se předkládá předsedovi Sněmovny, který jej předloží organizačnímu výboru, a následně se rozešle také všem poslancům. Pokud není předkladatelem návrhu vláda, předseda Sněmovny ji požádá, aby se do 30 dnů vyjádřila. Poté následuje proces projednávání v Poslanecké sněmovně, který probíhá běžně ve třech čteních.

Na začátku prvního čtení vystoupí navrhovatel zákona a zpravodaj. Následně probíhá obecná rozprava, která zpravidla nebývá časově předem omezena. Na konci prvního čtení může Sněmovna v hlasování návrh zákona zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat některému ze sněmovních výborů k dalšímu projednání. V určitých případech lze se souhlasem Sněmovny schválit návrh již v prvním čtení a přeskočit tak druhé a třetí. Tento postup ale může být zamítnut 50 poslanci nebo dvěma poslaneckými kluby.

Mezi prvním a druhým čtením návrh projednává určený výbor, na kterém mohou poslanci poprvé vznášet pozměňovací návrhy. Doba projednávání návrhu ve výborech je obvykle 60 dnů. Na závěr pak garanční výbor vydá stanovisko, zda doporučuje Sněmovně návrh zákona schválit, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Ve druhém čtení následuje po obecné rozpravě podrobná rozprava, kdy poslanci předkládají pozměňovací návrhy, mezi kterými může být i návrh na zamítnutí zákona. Pokud není zákon na konci druhého čtení vrácen výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení.

Ve třetím čtení lze navrhovat pouze opravy legislativnětechnických a jiných chyb. Navrhovatel a zpravodaj pak vyjádří svá stanoviska a následně se hlasuje o pozměňovacích návrzích, včetně návrhu na zamítnutí celého návrhu. Nakonec se zákon schvaluje jako celek. Pokud Sněmovna návrh ve třetím čtení schválí, postupuje návrh do Senátu. Pokud Sněmovna nevysloví souhlas, je legislativní proces ukončen. O návrhu zákona se tak v Poslanecké sněmovně hlasuje vždy na konci prvního a třetího čtení, přičemž prostor pro hlasování o postupu zákona v legislativním procesu je i na konci druhého čtení.

Jak jsme výrok ověřili?

Návrh zákona prochází ve Sněmovně třemi čteními, v průběhu kterých lze o zákonu diskutovat, navrhovat jeho změny nebo ho zamítnout. Na konci prvního a třetího čtení probíhá hlasování, které posílá návrh do další fáze legislativního procesu. Pro takové hlasování je pak prostor i na konci druhého čtení, kdy může být návrh vrácen výboru k novému projednání. Obvykle se tedy ve Sněmovně o návrhu zákona hlasuje třikrát a až po schválení ve třetím čtení návrh putuje do Senátu. Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý.