Nešťastné hlasování o koncesionářských poplatcích

Ilustrační obrázek v výstupu Nešťastné hlasování o koncesionářských poplatcích
Premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova označil ranní hlasování o vládním návrhu, kterým by se zrušily koncesionářské poplatky, za nešťastné. O tomto návrhu a poplatcích mluvil v první části pořadu a v naší analýze se dozvíte, jak dlouho trvala první čtení některých jiných návrhů, v kolik hodin se schvalovaly zákony během vlády Petra Fialy, co o poplatcích říkal Jaroslav Kubera nebo jaký je celkový výnos z koncesionářských poplatků. Kromě toho se předseda vlády dotkl mj. církevních restitucí. Ověřené výroky můžete zhlédnout také v DemagogTV.

OVĚŘENO

Za pět minut dvanáct, 31. října 2026

Andrej Babiš

Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO

0
0
Pravda
Vláda návrh na zrušení koncesionářských poplatků předložila Poslanecké sněmovně 19. června letošního roku. Někteří představitelé opozice následně avizovali, že budou návrh obstruovat. Uvedl to např. předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel nebo poslankyně Michaela Šebelová (STAN).
Pravda
Andrej Babiš neuvádí úplně přesná čísla, především u kratších projednávání se ale liší jen o jednotky minut a správně poukazuje na to, jak dlouho v Poslanecké sněmovně trvala první čtení zmíněných návrhů.
Nepravda
První čtení vládního návrhu na zrušení koncesionářských poplatků trvalo zhruba deset hodin.
Pravda
Programové prohlášení vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě z ledna 2026 výslovně uvádí, že vláda chce zrušit poplatky za veřejnoprávní média. Hnutí ANO slíbilo zrušit poplatky také ve svém programu před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2025.
Nepravda
Za Fialovy vlády Sněmovna v několika případech hlasovala kolem čtvrté hodiny ráno, jen při jednom z těchto hlasování se ale rozhodovalo o schválení návrhu zákona.
Pravda
Andrej Babiš se s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem v souvislosti se změnou financování veřejnoprávních médií opravdu sešel vícekrát. Jednali spolu v dubnu, v červnu a podle Deníku N také na konci léta roku 2026. Poslední schůzka se konala 29. října.
Nepravda
Babiš zjevně naráží na hejtmana a senátora Jana Grolicha, ten totiž dříve vystupoval jako stand-up komik. Grolich ve svém videu na sociálních sítích řekl, že občané musí vyjít do ulic, pokud chtějí zabránit zestátnění veřejnoprávních médií. O záchraně demokracie se však nezmínil.
Pravda
Vláda Petra Fialy během svého působení prosadila novelu zákona o České televizi, kterou se počet členů její rady zvýšil na 18. Do výběru členů se na základě novely nově zapojuje také Senát, který vybírá třetinu radních.
Pravda
Projednávání návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně obvykle probíhá ve třech čteních. Na konci každého z nich mají poslanci prostor o návrhu hlasovat, a Sněmovna tedy běžně o návrzích zákonů hlasuje třikrát.
Pravda
Poslanecká sněmovna hlasovala o církevních restitucích v červenci 2012 a poté ještě v listopadu 2012, v době, kdy post předsedkyně Sněmovny zastávala Miroslava Němcová (ODS). V obou případech proběhlo hlasování krátce po půlnoci.
Pravda
Stát vrátil církvím majetek v hodnotě 75 mld. Kč. Zbytek majetku, který nešlo vrátit, splácí stát formou finančních náhrad. Církvím takto zaplatil již 29 mld. Kč a zbývající dluh navýšený o inflaci činí 55 mld. Kč.
Pravda
ODS zrušení koncesionářských poplatků neúspěšně prosazovala už v roce 2009, kdy její senátor Richard Svoboda navrhoval financovat Českou televizi a Český rozhlas ze státního rozpočtu. Piráti ve svém volebním programu z roku 2017 slíbili, že nahradí poplatky podílem na výběru DPH.
Pravda
Někdejší senátor Jaroslav Kubera v roce 2009 podporoval zrušení koncesionářských poplatků. V televizním vstupu tehdy řekl, že poplatky jsou ve skutečnosti daň, která se jen nazývá poplatkem. Prezident Pavel v říjnu 2026 Kuberu in memoriam ocenil Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Nepravda
Dopravní podnik hl. m. Prahy platí na rozhlasových a televizních poplatcích měsíčně 20 500 Kč. Za celý rok tak uhradí 246 000 Kč.
Pravda
Standardní lhůta k projednání návrhu zákona ve sněmovních výborech po prvním čtení skutečně činí 60 dní. Jednací řád také umožňuje, aby Sněmovna rozhodla o jejím zkrácení či prodloužení.
Pravda
Evropský akt o svobodě médií požaduje nezávislost veřejnoprávních médií, postupy jmenování jejich vedení vedoucí k nezávislosti či předvídatelné financování. Zároveň vyžaduje zřízení nezávislých orgánů či mechanismů, které budou dodržování daných požadavků sledovat.
Pravda
NKÚ bude moci kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu, jen pokud dojde ke změně ustanovení o NKÚ v Ústavě ČR. Ke změně Ústavy musí dát souhlas tři pětiny Sněmovny neboli 120 poslanců.
Pravda
Podle rozpočtů České televize a Českého rozhlasu na rok 2026 mají obě média z televizních a rozhlasových poplatků v letošním roce získat dohromady cca 9,2 miliardy korun.