Andrej Babiš
Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO
Ta lhůta je 60 dnů (na projednání návrhu zákona ve sněmovních výborech, pozn. Demagog.cz).
Standardní lhůta k projednání návrhu zákona ve sněmovních výborech po prvním čtení skutečně činí 60 dní. Jednací řád také umožňuje, aby Sněmovna rozhodla o jejím zkrácení či prodloužení.
Premiér Andrej Babiš (ANO) reaguje na poznámku moderátorky, která říká, že podle jeho dřívějšího vyjádření mělo zrušení poplatků za veřejnoprávní média začít platit od 1. ledna příštího roku. Moderátorka poté zmiňuje, že s ohledem na lhůty se vládní návrh do té doby nestihne zcela schválit. Babiš říká, že netuší, kdy by změna mohla začít platit, jelikož nechce omezovat druhé čtení ve Sněmovně. Také tvrdí, že ke druhému čtení dojde nejspíše v lednu, jelikož výbory mají na projednání návrhu 60denní lhůtu.
Zákonodárný proces a projednávání ve výborech
Procesu tvorby a schvalování zákonů v České republice se účastní především vláda, Parlament a prezident republiky (.pdf). Poslanecké sněmovně může zákon navrhnout vláda, poslanec, skupina poslanců, Senát nebo krajské zastupitelstvo. Návrh se předkládá předsedovi dolní komory, který jej postupuje sněmovnímu organizačnímu výboru. Pokud daný návrh nepředkládá vláda, čeká se na její vyjádření, na které má 30 dnů (.pdf).
Po vyjádření vlády nebo po uplynutí zmíněné 30denní lhůty organizační výbor doporučuje návrh zařadit na program schůze Sněmovny, kde následně začíná tzv. první čtení. První čtení je určeno (.pdf) primárně pro obecnou rozpravu a poslanci při něm mohou hlasovat o zamítnutí či vrácení zákona navrhovateli. Pokud takto Sněmovna nerozhodne, přikáže návrh projednat garančnímu výboru nebo i dalším sněmovním výborům. Lhůta k projednání návrhu ve výborech činí 60 dnů. Jednací řád zároveň uvádí, že Sněmovna má možnost tuto lhůtu zkrátit o 30 dnů nebo ji prodloužit o 20 dnů, se souhlasem navrhovatele je možné ji prodloužit i více. Po projednání ve výborech návrh postupuje do druhého čtení.
Druhé čtení a následující cesta ke schválení
Ve druhém čtení se kromě obecné rozpravy koná také podrobná rozprava (.pdf), v níž poslanci předkládají pozměňovací návrhy. Poslanci mohou také předlohu zamítnout či ji vrátit zpět garančnímu výboru k novému projednání. Pokud k tomu nedojde, nastává třetí čtení. V něm dolní komora hlasuje o pozměňovacích návrzích a o návrhu zákona jako celku (.pdf).
Zákon odsouhlasený Poslaneckou sněmovnou je poté zaslán do Senátu, který má na jeho projednání 30 dnů. V případě, že návrh schválí, vyjádří vůli se návrhem nezabývat nebo se k němu v této lhůtě nevyjádří, zamíří návrh k prezidentovi. Pokud horní komora návrh přímo zamítne nebo k němu přijme pozměňovací návrhy, vrací se návrh zpět Sněmovně. Ta může trvat na své verzi návrhu, Senát nadpoloviční většinou přehlasovat, a i přes nesouhlas senátorů tak návrh postoupit dále prezidentu republiky (.pdf).
Jestliže prezident návrh podepíše, je zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Hlava státu může návrhy také vetovat. V takovém případě se návrh vrací zpět na půdu Poslanecké sněmovny, která může nadpoloviční většinou přehlasovat i prezidentské veto.
Jak jsme výrok ověřili?
Pokud Poslanecká sněmovna v prvním čtení návrh zákona nezamítne nebo nevrátí navrhovateli k dopracování, putuje návrh do výborů. Standardní lhůta na projednání ve výborech skutečně činí 60 dnů, jednací řád zároveň Sněmovně umožňuje tuto lhůtu zkrátit či prodloužit. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.