Andrej Babiš

Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO

(…) musíme to mít jasně podle těch směrnic Evropské unie, která říká nezávislost, nezávislé nominace, rady a předvídatelnost (o připravovaném návrhu financování České televize a Českého rozhlasu, pozn. Demagog.cz).

Za pět minut dvanáct, 31. října 2026
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda

Evropský akt o svobodě médií požaduje nezávislost veřejnoprávních médií, postupy jmenování jejich vedení vedoucí k nezávislosti či předvídatelné financování. Zároveň vyžaduje zřízení nezávislých orgánů či mechanismů, které budou dodržování daných požadavků sledovat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odpovídá na dotaz moderátorky ohledně toho, jakou má konkrétní představu o způsobu financování České televize a Českého rozhlasu po zrušení koncesionářských poplatků. Uvádí, že návrh je zatím ve fázi příprav a že jeho výsledná podoba bude muset odpovídat pravidlům Evropské unie. Ta podle něj vyžadují nezávislost, nezávislé nominace či předvídatelnost.

Evropský akt o svobodě médií

Andrej Babiš zjevně odkazuje na Evropský akt o svobodě médií, byť se ve skutečnosti jedná o nařízení, a nikoli o směrnici; na rozdíl od směrnice je nařízení přímo použitelné ve všech členských státech a nemusí se převádět do národních zákonů. Toto nařízení, které nabylo účinnosti v květnu 2025, upravuje mimo jiné ochranu redakční nezávislosti, transparentnost vlastnictví médií nebo pravidla pro přidělování státní reklamy.

Podle dokumentu mají členské státy rovněž zajistit, aby veřejnoprávní média byla redakčně a funkčně nezávislá a nestranně poskytovala rozmanité informace a názory v souladu se svým posláním veřejné služby. Tuto nezávislost mají zaručovat postupy pro jmenování a odvolávání „nejvyššího řídícího pracovníka nebo členů nejvyššího řídícího orgánu“. Vedení musí být jmenováno na základě transparentních, otevřených, účinných a nediskriminačních postupů a předem stanovených kritérií, přičemž jeho funkční období má být dostatečně dlouhé. Předčasně odvolat vedení lze podle nařízení pouze výjimečně, a to pokud přestane splňovat zákonem stanovené podmínky pro výkon funkce. Rozhodnutí musí být zároveň řádně odůvodněno a musí zahrnovat také možnost soudního přezkumu. 

Financování veřejnoprávních médií má podle nařízení vycházet z transparentních a objektivních kritérií. Médiím má zajistit „přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje“, které budou chránit jejich redakční nezávislost. O financování by se podle odůvodnění mělo pokud možno rozhodovat na víceletém základě, aby se omezilo riziko ovlivňování při každoročních jednáních o rozpočtu. Kromě toho mají členské státy určit nezávislé orgány nebo zavést mechanismy bez politického vlivu vlád, které budou sledovat dodržování všech zmíněných pravidel zajišťujících nezávislé fungování veřejnoprávních médií.

Jak jsme výrok ověřili?

Evropský akt o svobodě médií vyžaduje nezávislost veřejnoprávních médií, transparentní postupy jmenování jejich vedení, které nezávislost zaručují, a předvídatelné financování. Podle dokumentu mají členské státy zároveň zřídit nezávislé orgány či mechanismy, které budou dodržování dříve zmíněných požadavků kontrolovat. Andrej Babiš sice předpis nepřesně označuje za směrnici, přestože jde ve skutečnosti o nařízení, jeho obsah ale popisuje správně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.