Andrej Babiš

Předseda vlády ČR, předseda hnutí ANO

(…) návrh, aby Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval Českou televizi a Český rozhlas, na to my potřebujeme mít 120 hlasů (ve Sněmovně, pozn. Demagog.cz).

Za pět minut dvanáct, 31. října 2026
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda

NKÚ bude moci kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu, jen pokud dojde ke změně ustanovení o NKÚ v Ústavě ČR. Ke změně Ústavy musí dát souhlas tři pětiny Sněmovny neboli 120 poslanců.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v rozhovoru pozastavuje nad tím, proč opozice i někteří poslanci zvolení za ANO kritizují způsob projednávání návrhu novelizace zákonů o České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo). Podle něj totiž není předložení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků (.pdf, str. 6, 28 ze 74) nic překvapivého, protože jej vláda slibuje ve svém programovém prohlášení a hnutí ANO jej také mělo ve svém předvolebním programu. V souvislosti s veřejnoprávními médii pak Babiš pokládá řečnickou otázku, proč opozice nechce podpořit kontrolu ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), a mluví o tom, že by právě hlasy opozice k takové změně ústavního zákona byly potřeba.

NKÚ a kontrola veřejnoprávních médií

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který podle Ústavy ČR kontroluje „hospodaření se státním majetkem“ a plnění státního rozpočtu. Působnost a fungování NKÚ dále podrobněji vymezuje zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu. Sám NKÚ už v minulosti upozornil, že by mohl kontrolovat ČT a ČRo, jen pokud by došlo ke změně Ústavy. Podle úřadu (.doc) totiž ČT ani ČRo nenakládají přímo se „státním majetkem“, ale jako právnické osoby hospodaří s vlastním majetkem.

Senátoři v květnu 2025 předložili Sněmovně návrh na změnu Ústavy, který by rozšiřoval pravomoci NKÚ i na hospodaření veřejnoprávních médií (.pdf, str. 3). Sněmovna ale nestihla návrh projednat před volbami, a tak ho Senát navrhl znovu v říjnu 2025 (.pdf). V květnu 2026 prošel tisk ve Sněmovně druhým čtením. Právě v následujícím třetím čtení bude potřeba souhlas tří pětin Sněmovny neboli 120 poslanců, o kterých mluví Andrej Babiš. Po případném schválení dolní komorou poputuje návrh do Senátu, kde bude muset získat hlasy nejméně od tří pětin přítomných senátorů.

Na zmíněný návrh na změnu Ústavy navazuje poslanecký návrh, který plánuje upravit zákon o NKÚ (.pdf, str. 2). Ke schválení tohoto „běžného“ zákona je ve Sněmovně potřeba jen prostá většina přítomných poslanců (.pdf).

Jak jsme výrok ověřili?

K tomu, aby NKÚ mohl kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií, je potřeba změnit Ústavu. Se změnou ústavních zákonů musí v Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas nejméně tři pětiny neboli 120 poslanců. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.