Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.
Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).