Schwarzenberg, Zaorálek, Zahradil

Publikováno 4. března 2012

Speciál Otázek Václava Moravce s dotazy diváků byl zaměřen na Evropskou unii. Největší diskuze se samozřejmě vedla okolo nepodepsání fiskálního paktu premiérem Petrem Nečasem. Toto rozhodnutí podporoval Jan Zahradil, zatímco Lubomír Zaorálek i Karel Schwarzenberg by byli radši, kdyby se Česká republika k paktu připojila. Karel Schwarzenberg kritizoval také nejasnost rozdělení pravomocí a "kakofonii" české diplomacie v zahraničí.  

Diskuze však byla plná prediktivních výroků a názorů politiků na aktuální evropskou situaci.

Výroky budeme v průběhu dne doplňovat. 

Výroky

Lubomír Zaorálek
důležitý výrok

Lubomír Zaorálek: „Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady, na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.
Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod  6 - Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. 
Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že "konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu."
Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti."

Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout.
Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou). 

    
Lubomír Zaorálek
důležitý výrok

Lubomír Zaorálek: „My jsme obrovským množstvím pracovních míst dneska vázáni na obchod a ekonomiku evropských států. 70 %, jak dobře víte, 70 % vývozu, 60 % dovozu jde ze států eurozóny.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění

Česká republika je skutečně, co se týče mezinárodního obchodu, velmi vázaná na evropský trh. Podle údajů Českého statistického úřadu činil vývoz do zemí eurozóny za prosinec 2011 144,4 miliard Kč. Celkový export za tento měsíc činil 228,5 miliard Kč. Procentuálně nám to dává číslo přibližně 63%. Co se týče dovozu, tak celkový objem dovozu čítal částku 218 miliard Kč, přičemž za eurozónu je toto číslo 108,7 miliard Kč. Procentuálně nám to tedy dává hodnotu 49,5 %. Přesné statistické údaje z ČSÚ jsou dostupny zde, konkrétně tabulka č.3: Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí.

Ve výroku je tedy hodnota vývozu nadnesena o celých 7%, a u dovozu pak o 10%. Vzhledem k tomuto faktu si dovolujeme označit výrok za nepravdivý.

Z důvodu relevantní připomínky v komentáři, jsme se rozhodli spočítat i celkový objem dovozu a vývozu ČR s eurozónou za celý rok 2011. Tyto udaje se ale markantně neliší od údajů za měsíc prosinec. Přesná čísla jsou 2677 miliard Kč za celkový objem dovozu, z toho 1354 miliard Kč do zemí eurozóny. Procentuálně vyjádřeno zde směřuje 50% dovozu. Co se týče vývozu, tak za uplynulý rok byl celkový vývoz v hodnotě 2869 miliard Kč, z toho 1883 miliard Kč do zemí eurozóny. Převedeno na procenta to dává 65%. Nadhodnocení dovozu tedy zůstává stejné a u vývozu pouze o 2% přibližuje Zaorálkovo tvrzení ke skutečnému údaji, přesto je zde pořád 5% rozdíl. Pro ověření statistik bylo použito oficiální databáze Českého statického úřadu.

Jan Zahradil
důležitý výrok

Jan Zahradil: „"Vláda se rozhodla k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat," to je doslovný citát vládního mandátu, "bez předchozí jasné politické shody na konání referenda." “

Pravda

zobrazit odůvodnění
Na základě veřejně přístupných zdrojů byl výrok Jana Zahradila označen za pravdivý. Oficiální znění daného vládního mandátu není sice dohledatelné, pokud však nebudeme striktně lpět na doslovnosti, tak vyjádření premiéra Nečase a ministra Kalouska daný výrok potvrzují.

Úřad vlády ČR uvedl v emailové komunikaci následující: "Mandát  byl projednán a schválen (.pdf) Výborem pro Evropskou unii dne 29. února 2011. Vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady jsou neveřejná, jsou i dokumenty, obsahující informace k těmto jednáním (a to je právě případ i zmíněného mandátu) dokumenty interními a tudíž veřejnosti nepřístupnými."

Na zasedání poslanecké sněmovny však premiér Nečas informoval poslance ohledně rámcové pozice přijaté vládou na schůzi 18. ledna 2012. Řekl, že "rámcová pozice, schválená vládou 18. ledna, jasně říká - cituji: "S ohledem na změnu podmínek pro přijetí eura v důsledku ratifikace smlouvy se v souladu s programovým prohlášením vlády jeví nezbytné, aby byl souhlas s ratifikací této smlouvy vyjádřen v referendu nebo aby referendem bylo podmíněno pozdější přijetí eura, jež nastane účinností smlouvy, jímž nastane účinnost smlouvy vůči ČR. Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat.
Znovu opakuji citaci poslední věty z rámcové pozice, schválené jednomyslně vládou 18. ledna letošního roku: "Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat."

Ohledně premiérova vystoupení se píše také na stránkách Vlády ČR.

Také slova Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09, na tiskové konferenci po jednání vlády z 18. ledna 2012, potvrzují danou diskuzi ohledně způsobu ratifikace smlouvy:
"Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikaci referendem.Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme."

To jasně ukazuje situaci, při níž opravdu obdržel premiér Nečas od vlády mandát, o kterém hovoří europoslanec Zahradil, ošem za situace vyplývající z Jednacího řádu vlády (článek VI hovoří o schvalování usnesení vlády nadpoloviční většinou všech členů vlády), tedy za nesouhlasu jedné ze tří koaličních stran.

Výše uvedenou rámcovou pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii schválil také vládní orgán  Výbor pro Evropskou unii.




Lubomír Zaorálek
důležitý výrok

Lubomír Zaorálek: „Přišel návrh od této vlády a stanovisko, že chceme snížit rozpočet Evropské unie z jedné na 0,8 % (z celkového HDP Společenství, pozn.).“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Česká vláda se  v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů. 

Jan Zahradil
důležitý výrok

Jan Zahradil: „To bude, to bude, pane, pane kolego Zaorálku, teprve předmětem jednání, protože ta víceletá finanční perspektiva do roku 2020 ta se teprve bude dojednávat, a začne se dojednávat příští rok, takže vám žádný komisař nic takového říct nemohl, protože to prostě není pravda. To se začne dojednávat až od příštího roku.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh perspektivy ze strany Komise je v projednávání již od června 2011 a samotná jednání probíhají od října téhož roku. 

Soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy pro období 2014-2020 Komise zveřejnila 29. června 2011 (viz (.pdf): COM(2011)500, COM(2011)403, COM(2011)398 a COM(2011)510). K prohloubení jednání pak došlo v říjnu 2011 a podle odhadů potrvají až do října roku 2012, kdy pravděpodobně dojde k přesunu vyjednávání na půdu Evropské rady. Podle euroskop.cz by k politické dohodě na úrovni Rady mělo dojít už v polovině tohoto roku pod vedením Dánska a na konci roku 2012 se během kyperského předsednictví počítá s uzavřením meziinstitucionální dohody. Celý proces by měl být uzavřen v roce 2013. V každém případě tato data neodpovídají výroku pana Zahradila. 

(Odpověď na komentář Lubomíra Zaorálka: "Já jenom ale musím říci, že jsem jednal s komisařem pro konkurenceschopnost nedávno, který mě upozornil na to, že česká pozice, která tlačí na snížení rozsahu toho rozpočtu, nebude mít za důsledek snížení zemědělské politiky, ale naopak snížení rozsahu kohezních fondů.")

Jan Zahradil
důležitý výrok

Jan Zahradil: „S tím já souhlasím (s výrokem Lubomíra Zaorálka, že po ekonomické stránce v podstatě nepřináší dohoda nic nového, pozn.), ale přináší, přináší něco nového v oblasti politické a v oblasti rozhodovací, a to je právě to, co nám vadí, tedy vadí nám to, že se tady automaticky přenáší pro ty země, které se stanou signatáři, země eurozóny, Česká republika ještě není zemí eurozóny, takže by se to na ní stahovalo až potom, ale že se automaticky přenáší de facto fiskální zodpovědnost nebo jakási zodpovědnost, nebo jakási kontrola mimo území tohoto státu, že se to přenáší na evropské orgány, že se to přenáší, vždyť si řekněme, kdo to bude všechno platit. Platit to bude Německo, takže to bude německé ministerstvo financí, které bude kontrolovat národní rozpočty jednotlivých, jednotlivých členských zemí Evropské unie. To je přesně to, co nám vadí. To nemá nic tak společného s ekonomikou, jako s politikou.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Na základě níže uvedeného rozboru smlouvy a dalších informačních zdrojů jsme označili výrok europoslance Zahradila o novém mechanismu kontroly fiskální odpovědnosti států eurozóny evropskými orgány za pravdivý.

Zásadní body ve Smlouvě (.pdf) o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) jsou následující:

Hned v preambuli je uvedeno, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být podle této smlouvy nižší než 60 % HDP. V tomto ohledu nejde o nic nového, k těmto hodnotám se již země eurozóny zavázaly v Paktu růstu a stability. O těchto hodnotách se píše také ve článku třetím, kde je dále uvedeno, jak mají vstoupit daná pravidla v platnost ve vnitrostátních právních řádech. Optimální řešení je dle smlouvy ustanovení ústavního charakteru. Případně je ovšem možné také ustanovení jinak závazného charakteru.
Zde je zajímavé podotknout, že v programové prohlášení (.pdf) Nečasova kabinetu se píše, že "vláda předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti."

Článek pátý uvádí:
"Smluvní strana, vůči které se dle smluv, na kterých je založena Evropská unie, uplatňuje postup při nadměrném deficitu, zavede program rozpočtového a ekonomického partnerství obsahující podrobný popis strukturálních reforem, které se musí zavést a vykonat za účelem zabezpečení účinné a udržitelné korekce nadměrného deficitu. Obsah a forma takových programů se vymezí v rámci práva Evropské unie. Jejich předkládaní Radě Evropské unie a Evropské komisi na účely jejich schválení a monitorování se uskuteční v kontextu existujících postupů dohledu stanovených v Paktu stability a růstu.
Vykonávaní programu rozpočtové a ekonomického partnerství a ročních rozpočtových plánů, které jsou s nimi v souladu, bude monitorovat Rada Evropské unie a Evropská komise.
"

Jak uvádí dále rozbor serveru aktuálně. cz, další články obsahují následující:
"Článek 6 předpokládá koordinační a oznamovací povinnost týkající se emisí dluhopisů.
Článek 7 navrhuje zakotvit v zásadě ,,automatické" přijetí navrženého opatření Komise vůči příslušnému státu v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není kvalifikovaná většina členských států eurozóny proti.
Článek 8 zakotvuje pravomoc Soudního dvoru Evropské unie přezkoumávat správnost a úplnost transpozice pravidel o vyrovnaném státním rozpočtu v právních řádech členských států EU. Nově je umožněno, aby SDEU sankcionoval smluvní stranu, která nesplní jeho první odsuzující rozsudek.
Článek 12 zavádí orgán EU složený z hlav států a vlád zemí eurozóny. Článek navrhuje pravidelné neformální zasedání (nejméně dvakrát ročně) na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států eurozóny v rámci tzv. Euro summitů a předsedy Evropské komise. Na jednání by byl zván i prezident Evropské centrální banky. Tento Euro Summit bude mít také svého zvoleného šéfa."



V analýze smlouvy provedené Tomášem Břicháčkem v časopisu Revue politika se opravdu píše o přenosu pravomocí, je zde uvedeno následující:
"Smlouva by z hlediska českého ústavního pořádku byla nepochybně smlouvou podle článku 10a Ústavy, tj. takovou, jíž jsou některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na jejím základě by totiž jednak byly svěřeny konkrétní pravomoci mezinárodním institucím, jednak, jak již bylo řečeno, by došlo k faktické změně zakládacích smluv EU.
Přenos kompetencí na mezinárodní instituce je nejlépe patrný u pravomocí svěřených Soudnímu dvoru v článku 8, tj. pravomoci přezkoumávat zakotvení pravidla vyrovnaného rozpočtu a případně ukládat sankce. Dále je případné o takovém přenosu hovořit v souvislosti s rolí, jakou by měly hrát Rada a Komise při schvalování zmíněných „programů rozpočtového a hospodářského partnerství" či v případě vytvoření eurosummitu a jeho úkolů při řízení eurozóny. V širším smyslu lze považovat za přenos pravomocí i posílení postavení Komise v rámci změny hlasovací procedury v řízení o nadměrném schodku (čl. 126 SFEU), protože zde získává prakticky možnost přijímat rozhodnutí sama, nejsou-li kvalifikovanou většinou vetována.
Ze závěru o faktické změně zakládacích smluv EU, které jsou z pohledu českého práva smlouvami podle článku 10a, vyplývá logicky nutnost kvalifikovat navrženou smlouvu stejným způsobem.
Na tomto posouzení nic nemění skutečnost, že pro smluvní státy, které (zatím) neplatí eurem, by se povinnosti ze smlouvy (pokud by se iniciativně nepřihlásily k těm, kde to smlouva umožňuje) bezprostředně nevztahovaly a aktivovaly se až okamžikem přijetí eura. Už ratifikací smlouvy by byl dán nevratný souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni přijetí eura. Šlo by tedy jen o přenos s odloženou účinností.
K souhlasu s ratifikací tohoto druhu mezinárodních smluv vyžaduje Ústava ČR souhlas Parlamentu daný ústavní většinou, popř. souhlas daný občany v referendu."





Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: „(...) že jsme odtud (z Evorpské unie, pozn.) dostali 180 miliard korun v posledních letech (...)“

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie.“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády. “

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „Pane poslanče (Zahradile, pozn.), v lednu tohoto roku, byl v Evropském parlamentu dopis rozšířen, vy jste ho také podle všeho dostal, od polského europoslance, ve kterém Poláci žádali i vás a české poslance, aby podpořili jejich požadavek, aby i nečlenské státy eurozóny se mohly účastnit jednání zemí eurozóny, právě v souvislosti s fiskální dohodou. Já, pokud mám přesné informace, vím, že vy jste na to odpověděl tak, na tento dopis, že my nemáme zájem se těchto jednání účastnit, jednání eurozóny, protože my stejně budeme požadovat opt out z eura, jak ho mají zřejmě Britové nebo Dánové.“

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „Ve chvíli, kdy premiér řekl, že se nepřidá k fiskální dohodě a byl dotázán na té Evropské radě, jestli to znamená, že není třeba ani dělat český překlad, vy dobře víte, on řekl: Ne. To znamená, když to potom šlo do sněmovny na debatu, tak jsme si my v Lidovém domě sami vyrobili překlad, protože nebyl ani už oficiálně dán.“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „My jsme z těch nečlenských zemí eurozóny v podstatě nejbohatší v uvozovkách řečeno.Ty ostatní země, které jsou za námi jako je Polsko nebo Maďarsko, ty jsou někde na 65,“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „Zároveň bych byl pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který Český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise.“

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: „Je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.“

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „Tahle vláda má 17% podporu veřejnosti.“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „Já myslím, že ta vláda má podstatně většinovou podporu veřejnosti, pokud jde o její postoj konkrétně ke vstupu do eurozóny, než říkáte.“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „A když se vrátíme do minulosti, tak vždycky přeci hlavní problém čerpání těch peněz byl, že tady těch takzvaných operačních programů, co samo o sobě je hrozné slovo, bylo strašně moc. Bylo jich tady bylo možná několik desítek a ptejte se, za kterých vlád.“

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg: „No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. (VM: "Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý", pozn.) Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá.“

Jan Zahradil

Jan Zahradil: „O té finanční ústavě se právě jedná. Mimochodem vyjednává se o ni v pracovní skupině, jejíž součástí je i sociální demokracie. (...) Říkám znovu, je tady jakási pracovní skupina, sedí v ní i pan Mládek za sociální demokracii, ta jednání probíhají.“

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „My jsme obecně řekli, že my s tímto principem dobrého hospodaření s prostředky souhlasíme, my jsme se hlásili k těm principům 3 %, 60 % někdy v minulosti a snažili jsme se to dodržet, dokonce jsme předávali republiku v roce 2006 tak, že jsme všechna tato kritéria splnili. (...) My jsme vždycky respektovali ty kritéria, která říkaly, že se musíme chovat jako dobrý hospodáři a předávali jsme v roce 2006 republiku jako vládní strana s 30 % celkovým dlouhodobým dluhem“

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek: „Tyto závazky, které jsou v té fiskální dohodě, tak to je taková kuriozita, ale my jsme vlastně už se všemi souhlasili, protože byly součástí toho takzvaného Six-Packu a Two-packu, jo, to znamená, to, že my jsme to nepodepsali a nepřihlásili jsme, tak jsme tím nezískali vůbec nic, protože stejně ty závazky všechny platí na základě dohod, které byly učiněny na úrovni Evropské rady. Jediné, co tam je navíc, je ten závazek, že se to musí převést do národní legislativy tady tyto závazky. To je jediné, co je ve finanční dohodě navíc.“