Tomio Okamura
Já, když jsem analyzoval spolu s dalšími přáteli stav České republiky za uplynulých 20 let, která je, tento stav je provázen chronickou nestabilitou koaličních vlád, pořád je ta 101, 100, 99, (..).
Podle údajů na internetových stránkách vlády bylo od roku 1992 v ČR jedenáct vlád, z nichž se některé opravdu opíraly o podporu 101 hlasů.
Byly však i vlády, které měly stálou podporu více poslanců (např. první vláda Václava Klause či vláda Miloše Zemana, kdy ČSSD sestavila menšinovou vládu a při hlasování o důvěře vládě odešlo, na základě opoziční smlouvy, všech 63 poslanců ODS z jednacího sálu a přítomných 73 poslanců ČSSD tak získalo většinu. ODS se tehdy písemně zavázala, že vládu Miloše Zemana neshodí). Z výše uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
V příloze přidáváme tabulku jednotlivých vlád od roku 1992 až do současnosti a tabulku s hlasováním o vyslovení důvěry/nedůvěry vládě.
Pořadí
Název vlády
Období
Důvěra sněmovny
1.
První vláda Václava Klause
2. 7. 1992 - 4. 7. 1996
106/200
2.
Druhá vláda Václava Klause
4. 7. 1996 - 2. 1. 1998
98/200(tolerance ČSSD: 61 poslanců)
3.
Vláda Josefa Tošovského (úřednícká vláda)
2. 1. 1998 - 22. 7. 1998
123/200
4.
Vláda Miloše Zemana
22. 7. 1998 - 15. 7. 2002
73/200(tolerance ODS: 63 poslanců)
5.
Vláda Vladimíra Špidly
15. 7. 2002 - 4. 8. 2004
101/200
6.
Vláda Stanislava Grosse
4. 8. 2004 - 25. 4. 2005
101/200
7.
Vláda Jiřího Paroubka
25. 4. 2005 - 16. 8. 2006; 16. 8. - 4. 9. 2006 (v demisi)
101/200
8.
Vláda Mirka Topolánka
4. 9. 2006 - 11. 10. 2006
96/200
9.
Druhá vláda Mirka Topolánka
9. 1. 2007 - 26. 3. 2009
100/200
10.
Vláda Jana Fischera (úřednická vláda)
8. 5. 2009 - 13. 7. 2010
156/200
11.
Vláda Petra Nečase
13. 7. 2010 - úřadující
118/200
* V kolonce důvěra sněmovny se jedná vždy o stav po první řádné žádosti vlády jmenované prezidentem po volbách
Zdroj tabulky
O důvěře vládě se hlasovalo ještě několikrát
Název vlády
datum hlasování
důvod hlasování
výsledek
Druhá vláda Václava Klause
10. června 1997
Vláda požádala o důvěru po provedení personálních změn
101/200
Vláda Vladimíra Špidly
11. března 2003
Vláda požádala o důvěru poté, co v prezidentské volbě zvítězil Václav Klaus i za pomoci několika hlasů z řad ČSSD
101/200
Vláda Vladimíra Špidly
26. září 2003
Vyslovení nedůvěry - Vyvolala ODS v souvislosti s vládní reformou veřejných financí, s níž nesouhlasila.
98/199 (návrh nebyl přijat)
Vláda Stanislava Grosse
1. dubna 2005
Vyslovení nedůvěry - Hlasování vyvolala ODS v souvislosti s vládní krizí kvůli nejasným majetkovým poměrům premiéra Grosse.
78/200 (návrh nebyl přijat)
Druhá Vláda Mirka Topolánka
20. června 2007
Vyslovení nedůvěry - Iniciovala ČSSD v souvislosti s korupčními podezřeními ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka.
97/198 (návrh nebyl přijat)
Druhá Vláda Mirka Topolánka
5. prosince 2007
Vyslovení nedůvěry - Kvůli pokračující aféře s údajnou korupcí ministra Čunka vyvolala ČSSD po necelém půlroce další hlasování o nedůvěře.
97/198 (návrh nebyl přijat)
Druhá Vláda Mirka Topolánka
30. dubna 2008
Vyslovení nedůvěry - Návrh iniciovala ČSSD pro nesouhlas s vládní politikou, mimo jiné kvůli smlouvě s USA o umístění radarové základny v Brdech.
98/199 (návrh nebyl přijat)
Druhá vláda Mirka Topolánka
22. října 2008
Vyslovení nedůvěry - Po aférách Jana Moravy a Vlastimila Tlustého z ODS a po konfliktu Strany zelených s Olgou Zubovou a Věrou Jakoubkovou vyvolala ČSSD další hlasování.
96/196 (návrh nebyl přijat)
Druhá vláda Mirka Topolánka
24. bžezna 2009
Vyslovení nedůvěry - Po lednových personálních změnách ve vládě iniciovala ČSSD Jiřího Paroubka návrh během českého předsednictví v EU.
101/197 (Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru a ta podala demisi.)
Vláda Petra Nečase
21. prosince 2010
Vyslovení nedůvěry - Návrh podali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí a SFŽP.
80/193 (návrh nebyl přijat)
Vláda Petra Nečase
26. dubna 2011
Vyslovení nedůvěry - Návrh iniciovala opoziční ČSSD kvůli aférám spojeným s některými členy vlády a vládní krizi.
84/198 (návrh nebyl přijat)
Vláda Petra Nečase
20. března 2012
Vyslovení nedůvěry - Opozice požadovala odchod vlády v souvislosti s jejími reformami a úspornými opatřeními.
85/198 (návrh nebyl přijat)
Vláda Petra Nečase
27. dubna 2012
Žádost o důvěru - Vláda požádala o důvěru poté, co z koalice odešly Věci veřejné. Na podpoře se dohodla s částí jejich členů kolem vicepremiérky Karolíny Peake, která posléze založila novou stranu LIDEM jako součást vládní koalice.
105/198 (získala důvěru)
Vláda Petra Nečase
18. července 2012
Vyslovení nedůvěry - Opozice požádala o vyslovení nedůvěry kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu letatel CASA ze strany členů vlády i kvůli rozpočtové politice vlády.
89/178 (návrh nebyl přijat)
Vláda Petra Nečase
7. listopadu 2012
Zákon spjatý s vyslovením důvěry - Dne 5. září sněmovna neschválila vládní „stabilizační balíček“ vrácený senátem mimo jiné kvůli odmítavým hlasům šesti poslanců ODS. Vláda ihned předložila týž návrh znovu a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.
101/195 (Návrh zákona byl přijat s vyslovením důvěry)
Vláda Petra Nečase
17. ledna 2013
Vyslovení nedůvěry - Opozice si vyžádala hlasování kvůli kontroverzní amnestii prezidenta Václava Klause, kterou spolupodepsal premiér Nečas.
92/189 (návrh nebyl přijat)