Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Já, když jsem analyzoval spolu s dalšími přáteli stav České republiky za uplynulých 20 let, která je, tento stav je provázen chronickou nestabilitou koaličních vlád, pořád je ta 101, 100, 99, (..).
Jiné, 2. května 2013

Tento výrok byl ověřen jako

zavádějící

Zkrácené odůvodnění

Podle údajů na internetových stránkách vlády bylo od roku 1992 v ČR jedenáct vlád, z nichž se některé opravdu opíraly o podporu 101 hlasů.

Plné odůvodnění

Byly však i vlády, které měly stálou podporu více poslanců (např. první vláda Václava Klause či vláda Miloše Zemana, kdy ČSSD sestavila menšinovou vládu a při hlasování o důvěře vládě odešlo, na základě opoziční smlouvy, všech 63 poslanců ODS z jednacího sálu a přítomných 73 poslanců ČSSD tak získalo většinu. ODS se tehdy písemně zavázala, že vládu Miloše Zemana neshodí). Z výše uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako zavádějící.



V příloze přidáváme tabulku jednotlivých vlád od roku 1992 až do současnosti a tabulku s hlasováním o vyslovení důvěry/nedůvěry vládě.

Pořadí

Název vlády

Období

Důvěra sněmovny

1.

První vláda Václava Klause

2. 7. 1992 - 4. 7. 1996

106/200

2.

Druhá vláda Václava Klause

4. 7. 1996 - 2. 1. 1998

98/200(tolerance ČSSD: 61 poslanců)

3.

Vláda Josefa Tošovského (úřednícká vláda)

2. 1. 1998 - 22. 7. 1998

123/200

4.

Vláda Miloše Zemana

22. 7. 1998 - 15. 7. 2002

73/200(tolerance ODS: 63 poslanců)

5.

Vláda Vladimíra Špidly

15. 7. 2002 - 4. 8. 2004

101/200

6.

Vláda Stanislava Grosse

4. 8. 2004 - 25. 4. 2005

101/200

7.

Vláda Jiřího Paroubka

25. 4. 2005 - 16. 8. 2006; 16. 8. - 4. 9. 2006 (v demisi)

101/200

8.

Vláda Mirka Topolánka

4. 9. 2006 - 11. 10. 2006

96/200

9.

Druhá vláda Mirka Topolánka

9. 1. 2007 - 26. 3. 2009

100/200

10.

Vláda Jana Fischera (úřednická vláda)

8. 5. 2009 - 13. 7. 2010

156/200

11.

Vláda Petra Nečase

13. 7. 2010 - úřadující

118/200

* V kolonce důvěra sněmovny se jedná vždy o stav po první řádné žádosti vlády jmenované prezidentem po volbách

Zdroj tabulky

O důvěře vládě se hlasovalo ještě několikrát

Název vlády

datum hlasování

důvod hlasování

výsledek

Druhá vláda Václava Klause

10. června 1997

Vláda požádala o důvěru po provedení personálních změn

101/200

Vláda Vladimíra Špidly

11. března 2003

Vláda požádala o důvěru poté, co v prezidentské volbě zvítězil Václav Klaus i za pomoci několika hlasů z řad ČSSD

101/200

Vláda Vladimíra Špidly

26. září 2003

Vyslovení nedůvěry - Vyvolala ODS v souvislosti s vládní reformou veřejných financí, s níž nesouhlasila.

98/199 (návrh nebyl přijat)

Vláda Stanislava Grosse

1. dubna 2005

Vyslovení nedůvěry - Hlasování vyvolala ODS v souvislosti s vládní krizí kvůli nejasným majetkovým poměrům premiéra Grosse.

78/200 (návrh nebyl přijat)

Druhá Vláda Mirka Topolánka

20. června 2007

Vyslovení nedůvěry - Iniciovala ČSSD v souvislosti s korupčními podezřeními ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka.

97/198 (návrh nebyl přijat)

Druhá Vláda Mirka Topolánka

5. prosince 2007

Vyslovení nedůvěry - Kvůli pokračující aféře s údajnou korupcí ministra Čunka vyvolala ČSSD po necelém půlroce další hlasování o nedůvěře.

97/198 (návrh nebyl přijat)

Druhá Vláda Mirka Topolánka

30. dubna 2008

Vyslovení nedůvěry - Návrh iniciovala ČSSD pro nesouhlas s vládní politikou, mimo jiné kvůli smlouvě s USA o umístění radarové základny v Brdech.

98/199 (návrh nebyl přijat)

Druhá vláda Mirka Topolánka

22. října 2008

Vyslovení nedůvěry - Po aférách Jana Moravy a Vlastimila Tlustého z ODS a po konfliktu Strany zelených s Olgou Zubovou a Věrou Jakoubkovou vyvolala ČSSD další hlasování.

96/196 (návrh nebyl přijat)

Druhá vláda Mirka Topolánka

24. bžezna 2009

Vyslovení nedůvěry - Po lednových personálních změnách ve vládě iniciovala ČSSD Jiřího Paroubka návrh během českého předsednictví v EU.

101/197 (Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru a ta podala demisi.)

Vláda Petra Nečase

21. prosince 2010

Vyslovení nedůvěry - Návrh podali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí a SFŽP.

80/193 (návrh nebyl přijat)

Vláda Petra Nečase

26. dubna 2011

Vyslovení nedůvěry - Návrh iniciovala opoziční ČSSD kvůli aférám spojeným s některými členy vlády a vládní krizi.

84/198 (návrh nebyl přijat)

Vláda Petra Nečase

20. března 2012

Vyslovení nedůvěry - Opozice požadovala odchod vlády v souvislosti s jejími reformami a úspornými opatřeními.

85/198 (návrh nebyl přijat)

Vláda Petra Nečase

27. dubna 2012

Žádost o důvěru - Vláda požádala o důvěru poté, co z koalice odešly Věci veřejné. Na podpoře se dohodla s částí jejich členů kolem vicepremiérky Karolíny Peake, která posléze založila novou stranu LIDEM jako součást vládní koalice.

105/198 (získala důvěru)

Vláda Petra Nečase

18. července 2012

Vyslovení nedůvěry - Opozice požádala o vyslovení nedůvěry kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu letatel CASA ze strany členů vlády i kvůli rozpočtové politice vlády.

89/178 (návrh nebyl přijat)

Vláda Petra Nečase

7. listopadu 2012

Zákon spjatý s vyslovením důvěry - Dne 5. září sněmovna neschválila vládní „stabilizační balíček“ vrácený senátem mimo jiné kvůli odmítavým hlasům šesti poslanců ODS. Vláda ihned předložila týž návrh znovu a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

101/195 (Návrh zákona byl přijat s vyslovením důvěry)

Vláda Petra Nečase

17. ledna 2013

Vyslovení nedůvěry - Opozice si vyžádala hlasování kvůli kontroverzní amnestii prezidenta Václava Klause, kterou spolupodepsal premiér Nečas.

92/189 (návrh nebyl přijat)

Zdroj tabulky

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Tomio Okamura v ČRo

Jiné, 2. května 2013

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl senátor Tomio Okamura. Představil svou vizi razantní změny českého politického a stranického systému, kdy jeho cílem je zavést, dle jeho vlastních slov, přímou demokracii v České republice....