Já jsem se dívala taky ještě na jiné údaje, kdy například za prezidenta Havla, za prezidenta Václava Klause tyto lhůty (pro případné stížnosti proti volbám, pozn.) byly kratší, 24, 25 denní.
Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.
Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.
rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024
Hosty Václava Moravce byli poslední neděli před rozpuštěním sněmovny - její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS) a místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD). Rozhovor byl spíše bilanční, jaké legislativní procesy sněmovna nechala ne...