My jsme byli třeba svědky toho, kdy do roku 2006 poté, co se vystřídaly tři sociálně demokratické vlády, kdy padl Vladimír Špidla, nastoupil Stanislav Gross, po něm byl Jiří Paroubek, tak tam přece vznikla taková zvláštní situace ve sněmovně, kdy formálně jste byli v koalici s lidovci, ale ve chvíli, kdy oni už vám nebyli schopni něco odhlasovat, tak se tam vytvořila neformální většina 111 hlasů tehdy vašich a komunistických(...).
Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.
Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
