Priemerný najčastejší plat na Slovensku je 550 eur.
R. Fico uvádza mzdu, ktorá sa nachádza v platovom pásme (500,01 až 600€), ktorý zarába najvyšší podiel zamestnancov na Slovensku, výrok preto hodnotíme ako pravdivý.
Tvrdenie o najčastejšej mzde na Slovensku použil predseda vlády R. Fico už v minulosti (Na telo, 30. septembra 2012). Vtedy R. Fico uvádzal ako najčastejšiu mzdu medzi 400 až 500 eur. Tak ako aj v minulosti ani tento raz neupresnil, či hovorí o čistej alebo hrubej mzde.
Podľa analýzy Štatistickýho úradu SR Štruktúra miezd v SR (.pdf) z júna 2012 nie je možné presne určiť koľko percent zamestnancov zarába mzdu vo výške 550 eur. Podľa tejto analýzy, zohľadňujúcej mzdy v roku 2011 (str.1) sa v platovom pásme od 500,01 do 550€ v hrubom nachádza 6,4 % zamestnaných. V platovom pásme 550,01 až 600€ sa nachádza tiež 6,4% zamestnaných. Keďže premiér hovorí o plate 550€, za smerodajné možno považovať platové pásmo 500,01 - 600€. R. Ficom uvedená suma sa nachádza v strede tohoto intervalu, v ktorom sa nachádza 12,8% zamestnancov na Slovensku, čo je o 0,1% viac než v nasledujúcom platovom pásme 600,01-700€. Inými slovami, najväčší podiel zamestnancov na Slovensku zarába 500 až 600€.
Uvedená analýza Štruktúra miezd v SR zohľadňovala mzdy v roku 2011 a v tomto meraní sa nezohľadňovala celá populácia, ale len zamestnanci.
Václav Moravec: "Pane Zemane, vy velmi často citujete. Dovolte, abych citoval i já vaše slova z minulého týdne. Vy jste před týdnem tady na tomto místě mluvil celkem dlouho o Süddeutsche Zeitung a europoslanci Berndu Posseltovi, který podle vás měl podpořit Karla Schwarzenberga. Tady je reakce Bernda Posselta pro Českou televizi." Bernd Posselt, europoslanec: "Během celé české prezidentské kampaně jsem nesdělil žádné stanovisko ani médiím, ani nikomu jinému. Ani v Süddeutsche Zeitung. Ani nikde jinde. Výrok pana Zemana není pravdivý." Václav Moravec: "To je dnešní vyjádření Bernda Posselta pro Českou televizi. Zároveň v archivech žádných německých novin není taková zmínka. Odkud jste tedy citoval minulý týden Bernda Posselta?" Miloš Zeman: "Z britských listů.."
Dle vyjádření Britských listů se jméno Bernd Posselt na jejich stránkách objevilo naposledy 30. května 2012 v článku Petra Uhla “ Etnická sprostota České televize”.
Tam působil právě v té právní oblasti a předsedal legislativní radě. (Myšlen je Pavel Rychetský ve vládě Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz)
Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.
Dneska VZP má velmi rozsáhlé pravomoci v zákoně, organizovat metodiky a metodika společné revizní činnosti by se do toho klidně vešla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na oficiálních stránkách VZP se můžeme dočíst: "Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě je povinností zdravotních pojišťoven, vyplývající ze zákona. Kontrolní činnost provádí VZP ČR prostřednictvím revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti."
VZP je tedy ze zákona odpovědná za veškerou revizní činnost a dá se tedy souhlasit s Leošem Hegerem, že i společná metodika by mohla být v její kompetenci.
My jsme byli pro přímou volbu prezidenta, protože jsme ocenili, že to voliči chtějí, ale byli jsme proti prováděcímu zákonu, který jsme považovali za nepovedený.
Postoj KSČM pravděpodobně nejlépe ilustruje její hlasování o zmíněných návrzích. Ve 3. čtením zákona o přímé volbě prezidenta republiky se všichni přítomní komunističtí poslanci zdrželi.
Pro následné přijetí prováděcího zákona pak ve 3. čtení hlasovalo pro 22 z přítomných poslanců KSČM, 4 se zdrželi a žádný nebyl proti. Proti návrhu pouze v 1. čtení vystoupil za KSČM Stanislav Grospič, který žádal přepracování zákona.
Dodejme ještě, že Grospič je ještě spolu se svou kolegyní Nedvědovou členem Ústavně právního výboru Sněmovny, který jako jediný podával (.pdf) k prováděcímu zákonu pozměňovací návrhy. Pro tyto návrhy s výjimkou dvou poslanců KSČM hlasovala. KSČM tedy měla možnost do podoby zákona zasáhnout a podle všeho nakonec považovala provedené změny za dostatečné.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože KSČM nevyslovila změně Ústavy, která zaváděla přímou volbu, podporu, ale pouze se zdržela hlasování. Proti podobě prováděcího zákonu zpočátku vystupovala, nakonec ale s jeho konečnou podobou souhlasila.
V čele legislativní rady státu je celou dobu Karolína Peake.
V čele Legislativní rady vlády je od 13. prosince 2012 Petr Mlsna. Karolina Peake zastávala tuto pozici před ním od 1. července 2011.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož byl vyřčen 16. prosince, kdy už Karolina Peake nebyla v čele legislativní rady, ale předtím byla v této funkci po celou dobu existence současné vlády.
S tím rozdílem, pane Moravče, že vedle základní sazby je takzvaná snížená sazba a my máme v programu tuto sníženou sazbu redukovat z dnešních patnácti na deset procent, ale pokud jde o luxusní zboží, tak nemáme nic proti mírnému zvýšení daně z přidané hodnoty.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.
Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."
Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."
Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."
Sice dnes zasahuje Francie v Mali, nicméně zítra o tom rozhoduje ještě jednou Evropská rada ministrů, kde se tento krok potvrzuje jako část společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Francouzský prezident Hollande v pátek 11. ledna 2012 potvrdil vojenskou intervenci země v Mali. Agentura Reuters 14. ledna 2012 informovala o připravovaném mítinku ministrů zahraničních věcí evropské 27 k současnému dění v Mali. Datum setkání bylo určeno na 17. ledna, což potvrzuje i web europolitics.com. Tisková zpráva Rady ministrů ze včerejšího dne (15. ledna 2012) informuje o seriózním zájmu EU o současnou krizi v Mali. V další části dokumentu se doslovně uvádí: “ EU znovu potvrzuje svůj závazek přispět k úsilí, které Mali vyvíjí k řešení této krize, ve spolupráci se svými regionálními a mezinárodními partnery, a proto chce plně využít všechny své nástroje v rámci strategie EU pro bezpečnost a rozvoj v Sahelu. ” (pdf. str.8)
Podle naší ústavy v okamžiku, kdy premiér připojí svůj podpis, tak za amnestii odpovídá celá vláda.
Ústava doslovně uvadí:
Čl. 63
(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
...je pravda, že se u nás taky objevily jisté případy korupce, příliš časté střídání členů vlády... (myšlena je vláda Petra Nečase)
Podle informací médií dokonce Nečasova vláda střídala ministry častěji než tři sociálně demokratičtí premiéři před ní dohromady. Souhrn některých vládních krizí a korupčních kauz nabízí server Aktuálně.cz - jmenujme například kauzy náměstka ministra práce Šišky, PromoPro a kauzu Drobil.
